Rostliny Seznam
Vrbina obecná Lysimachia vulgaris
od Hanka
čeleď: Prvosenkovité - Primulaceae
Vrbina obecná je vytrvalá bylina. Je hojná od nížin až do hor v pobřežních porostech podél potoků a řek i jinde v místech s vysokou hladinou podzemní vody.
Je zvláštností vrbiny, že se v jejích květech netvoří sladký nektar pro hmyz, ale olejnatý sekret. Na tom je závislá samotářská včela olejnice vrbinová (Macropis europaea). Olejnice často hnízdí v zaplavovaných mokřadech a olejíček z vrbiny používá k impregnaci plodových komůrek, olej je spolu s vrbinovým pylem a nektarem z květů jiných rostlin i potravou jejích larviček.
Vrbina tečkovaná Lysimachia punctata
od Hanka
čeleď: Prvosenkovité - Primulaceae
Vrbina tečkovaná je vytrvalá bylina, v Čechách pěstovaná v zahradách jako okrasná rostlina.
Je méně náročná na vlhko než podobná vrbina obecná,
Jako všechny vrbiny netvoří v květech sladký nektar pro hmyz, ale olejnaté sekrety. Proto je důležitou rostlinou pro samotářské včely olejnice. Na květech vrbiny tečkované lze vidět zejména olejnici žlutonohou (Macropis fulvipes), v pozdější době kvetení i olejnici vrbinovou (Macropis europaea).
Vrbovka chlupatá Epilobium hirsutum
od Hanka
čeleď: Pupalkovité - Onagraceae
Vrbovka chlupatá je vytrvalá bylina. Bývá hojná na březích rybníků, na okrajích rákosin, na živinami bohatých půdách dokáže růst i na málo vlhkých půdách. Může být vysoká až 180 cm.
V tomto rodu má ze všech druhů největší květy, a v nich je nápadná čtyřlaločná blizna. Plod je dlouhá, v obrysu čárkovitá mnohosemenná tobolka. Ta se otevírá shora dolů čtyřmi chlopněmi.
Vřes obecný Calluna vulgaris
od Hanka
čeleď: Vřesovcovité - Ericaceae
Vřes obecný v Praze roste na suchých svazích na silikátových horninách (na buližnících). V Praze 6 na vrcholech skal v Divoké Šárce a na Nebušické skále.
Vřes se vyhýbá vápnitým půdám, protože je schopen přijímat dusík pouze v amoniakální formě, která se vyskytuje v půdách s nízkým pH. Nemá enzym nitrátreduktázu, nedokáže převádět do svého metabolismu dusík v nitrátové formě.
Je hojnější ve středních a horských polohách. Na stanovištích se dobře srovnává s extrémy vodního režimu. Snáší vysýchavé půdy výslunných skalek a dobře roste i na podmáčených rašeliništích.
Vřesovec pleťový Erica herbacea
od Hanka
čeleď: Vřesovcovité - Ericaceae
Vřesovec pleťový je nízký keřík, který má centrum rozšíření v Alpách a v jejich okolí, přirozený výskyt zasahuje až do západních a jižních Čech. U nás se s ním lze setkat ale jen vzácně, může růst v podhorských oblastech ve světlých lesích, většinou v borech. V Alpách kvete zjara hned po roztání sněhu.
Vřesovec je ale oblíbená, často pěstovaná okrasná rostlina, zahradníci od tohoto druhu vyšlechtili celou řadu různě barevných kultivarů. V Praze také kvete hned po roztání sněhu, jenže to v pražských podmínkách znamená od prosince do konce března. Právě pro ten zimní termín kvetení je vřesovec pleťový v zahradách často pěstovaný.
Zákula japonská Kerria japonica
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae
Zákula japonská (Kerria japonica) se u nás pěstuje jako nenáročný okrasný keř. Pochází z východní Asie. Zahradníci vyšlechtili od tohoto druhu větší množství různých kultivarů. Zákula se vydatně rozrůstá do okolí díky svým hojným podzemním odnožím. Zákula kvete koncem dubna a v květnu. V tomto termínu ale kvete velké množství jiných druhů dřevin, kterým včely dávají přednost.
Včely a čmeláci navštěvují pouze kultivary s jednoduchými květy. U většiny kultivarů, s jakými se lze v našich parcích setkávat, se plody a semena nevytvářejí. Zákuly se nejsnadněji rozmnožují pomocí odkopků.
Zběhovec plazivý Ajuga reptans
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Zběhovec plazivý je vytrvalá bylina. V přírodě roste především na trochu vlhčích a mírně zastíněných místech v sousedství listnatých stromů. Do okolí se rozšiřuje nejen semeny, ale také s pomocí nadzemních výběžků. V zahradách bývá pěstovaný jako nenáročná skalnička, kultivary mohou kvést také bíle nebo v různých odstínech světlé barvy. Některé vyšlechtěné typy mají také tmavé zelenohnědé listy.
Zdravínek jarní pozdní Odontites vernus (subsp. serotinus)
od Hanka
čeleď: Zárazovité - Orobanchaceae
Zdravínek jarní pozdní je jednoletá poloparazitická bylina. Kvete od července do října. Kořeny zdravínků mají svoje vlastní kořenové vlášení, ale také se připojují pomocí haustorií na kořeny hostitelských rostlin. Hostitelskou rostlinou bývají zejména různé druhy trávy. Podle kvality hostitele bývá i odlišná velikost rostlin zdravínků a počet jeho květů i množství vyprodukovaných semen.
Na zdravínky je úzce specializovaná samotářská včelka pilorožka zdravínková (Melitta tricincta). Samičky pilorožky zdravínkové vytvářejí pro svoje larvičky jako potravu zásoby pouze z nektaru a pylu z květů zdravínků.
Na horní fotografii je sameček pilorožky zdravínkové.
Zemědým lékařský Fumaria officinalis
od Hanka
čeleď: Makovité - Papaveraceae (dříve zemědýmovité - Fumariaceae)
Zemědým lékařský je jednoletá, sivě zelená bylina. Častý plevel na okrajích polí.
Na jedné rostlině dozrává několik stovek semen. Semena hned po uzrání klíčí špatně, teprve po přezimování v půdě se klíčivost zvyšuje, a semena pak klíčí během celé vegetační doby. Kvete od poloviny dubna až do pozdního podzimu.
Je to jedovatá rostlina.
Zerav obrovský (řasnatý) Thuja plicata
od Hanka
čeleď: Cypřišovité - Cupressaceae
Zerav obrovský pochází ze západní části Severní Ameriky. Nejlépe roste ve vlhké přímořské oblasti. V jeho domovině jsou jedinci vysocí 60 m a šíři kmenu do 6 metrů.
V Evropě se vysazuje v parcích, ale i v pokusných lesních výsadbách. Poskytuje totiž kvalitní dřevo, dobře trvanlivé. Zpočátku roste pomalu, později překvapivě rychle.
Šišky jsou dlouhé jen kolem 11 mm. Na horní fotografii jsou šišky zobrazené zvětšeně.