Rostliny Seznam
Jetel plazivý (bílý) Trifolium repens
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Jetel plazivý je vytrvalá bylina. Má poléhavé lodyhy, které v uzlinách zakořeňují. Květní hlávky se obvykle skládají z více než čtyřiceti jednotlivých kvítků. Kvítky bývají bílé nebo světle krémové, vzácněji růžové, po odkvětu hnědnou. V ČR je to velmi hojný druh, často je i pěstovaný.
Je to významná medonosná rostlina, pro včelaře je důležitá velmi dlouhá doba kvetení, a to od května do října. Na květech lze často vidět i celou řadu dalších druhů včel samotářek.
Zdravínek jarní pozdní Odontites vernus (subsp. serotinus)
od Hanka
čeleď: Zárazovité - Orobanchaceae
Zdravínek jarní pozdní je jednoletá poloparazitická bylina. Kvete od července do října. Kořeny zdravínků mají svoje vlastní kořenové vlášení, ale také se připojují pomocí haustorií na kořeny hostitelských rostlin. Hostitelskou rostlinou bývají zejména různé druhy trávy. Podle kvality hostitele bývá i odlišná velikost rostlin zdravínků a počet jeho květů i množství vyprodukovaných semen.
Na zdravínky je úzce specializovaná samotářská včelka pilorožka zdravínková (Melitta tricincta). Samičky pilorožky zdravínkové vytvářejí pro svoje larvičky jako potravu zásoby pouze z nektaru a pylu z květů zdravínků.
Na horní fotografii je sameček pilorožky zdravínkové.
Pupava obecná Carlina vulgaris
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Pupava obecná roste většinou jako dvouletá bylina. Má ráda vysýchavé výhřevné polohy, většinou bývá na vápnitých půdách. Kvete od července do září. V poslední době je stále vzácnější.
Foto 6. 9. 2020 v Praze v Chuchli.
Bodlák nicí Carduus nutans
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Bodlák nicí je dvouletá bylina. Může vyrůst až do výšky 150 cm. Má nápadně velké květní úbory, a to až 6 cm v průměru. Na území Prahy roste vzácně. Vyhledává hlinité až jílovité půdy a místa bohatá na dusík. Zdejší fotografie jsou ze svahu nad Radotínským potokem.
Květy bodláků nicích navštěvují hlavně čmeláci. Na horní fotografii je na květu čmelák skalní (Bombus lapidarius), sameček.
Oman pravý Inula helenium
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Oman pravý je vytrvalá bylina. Bývá vysoký 80 až 200 cm. Tím se zásadně liší od ostatních druhů omanů, které rostou v ČR. Oman pravý je původní ve Střední Asii, v jižní Evropě snadno zplaňuje. U nás bývá jen pěstovaný v zahradách, v minulosti to bývala doporučovaná léčivka.
Kvete v červenci. Na jeho květech bývá mnoho druhů hmyzu. Jeho květy si velmi oblíbily samotářské včely z čeledi čalounicovitých.
Děhel lesní Angelica sylvestris
od Hanka
čeleď: Miříkovité - Apiaceae
Děhel lesní je dvouletá (případně i víceletá) bylina. Obvykle je vysoká 60 až 150 cm, může vyrůst i vyšší. V přírodě roste na vlhkých místech, na zaplavovaných loukách a na březích rybníků a řek.
Ve květech produkuje mnoho nektaru, je to dobrá včelařská rostlina. Na květy láká i mnoho dalších druhů hmyzu.
Vikev ptačí Vicia cracca
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Vikev ptačí je vytrvalá bylina. V ČR roste hojně na celém území, od nížin až do hor. U nás se vyskytují 3 základní chromozomové rasy (a méně často jejich různé kombinace). Vzhledově jsou nerozlišitelné.
1. Diploidní (2n = 14) - výrazně teplomilná a suchomilná.
2. Diploidní (2n = 14) - horská, roste v chladnu a vlhku.
3. Tetraploidní (2n = 28) - roste na rozličných stanovištích od nížin až do hor.
Kvete od poloviny května do září. Květní koruna může být dlouhá až 12 mm. Vikev ptačí je důležitým zdrojem květního nektaru, zejména pro včely medonosné a čmeláky.
Štětička větší Virga strigosa
od Hanka
čeleď: Zimolezovité - Caprifoliaceae (dříve štětkovité - Dipsacaceae)
Štětička větší je dvouletá bylina. U nás je nepůvodní, pochází z oblastí jižního Ruska. U nás byla od 19. století pěstovaná. Snadno zplaňuje. Suché lodyhy se zralými strbouly jsou vhodné do zimních suchých kytic. V Praze se objevuje často v okolí hřbitovů, roste podél cest a na skládkách rostlinných odpadů.
Na květech štětičky bývá mnoho čmeláků.
Na fotografii nahoře je na květech štětičky čmelák rolní.
Lípa stříbrná (plstnatá) Tilia tomentosa (argentea)
od Hanka
čeleď: Slézovité - Malvaceae (dříve Lípovité - Tiliaceae)
Lípa stříbrná pochází z jihovýchodní Evropy. U nás je často pěstovaná v parcích a také jako stromořadí v městských ulicích. Kvete později než naše domácí lípy.
A jak je to s květním nektarem pro hmyz? Zdá se, že záleží na počasí. V deštivých letech na ní bzučí hodně včel a čmeláků, a všem květní nektar z lípy stříbrné chutná a prospívá. Pokud ale nastane větší sucho, tak nektar v květech zasychá.
Za sucha v červenci tedy vznikají pro hmyz obtížné situace. V polovině července už jsou u nás všechny původní druhy dřevin odkvetlé, na nich se hmyz už neuživí. V přírodě je během léta všechen hmyz závislý na květech na loukách. Jenže v městských parcích bývají trávníky často posečené, bez květů. Ve městech proto všechen hmyz pak létá na rozkvetlé lípy stříbrné.
Kakost pyrenejský Geranium pyrenaicum
od Hanka
čeleď: Kakostovité - Geraniaceae
Kakost pyrenejský je dvouletá nebo až víceletá bylina. Původně rostl pravděpodobně v horských oblastech Středozemí. U nás byl pěstovaný v zámeckých zahradách a parcích už od 19. století. Snadno zplaňuje, nyní je to v teplejších lokalitách hojný druh. Častý je v parkových trávnících.
Kakost pyrenejský má v květech hodně nektaru a navštěvuje ho mnoho druhů hmyzu. Některé se mi podařilo fotografovat.