Rostliny Seznam
Chaenomeles sp. Kdoulovec
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae
Kdoulovce jsou okrasné keře, které nyní vídáme v parcích stále častěji.
Nejvíc se pěstuje druh kdoulovec ozdobný (Chaenomeles speciosa), ten je původní na území Číny. Dorůstá až do výšky 2 m a začíná kvést už v březnu. Jeho výhodou je, že jednotlivé květy nakvétají postupně, kvete až do začátku května.
Podobný, ale trochu menší je druh kdoulovec japonský (Chaenomeles japonica). Ten začíná kvést až v dubnu.
Vzájemným křížením těchto dvou druhů lidi vyšlechtili také kdoulovec nádherný (Chaenomeles x superba).
Od všech těchto druhů je vytvořeno mnoho kultivarů s různou barvou květů, kromě všelijakých odstínů oranžové a červené barvy existují i bílé.
Hieracium pilosella Jestřábník chlupáček
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Jestřábník chlupáček patří do podrodu Pilosella. Je to hlavní druh, od kterého jsou odvozené mnohé další druhy.
Je častý na suchých kamenitých místech a skalních plošinách. Je to malá vytrvalá bylina s přízemní růžicí listů a jediným květním úborem. Vytváří dlouhé nadzemní výběžky. Má celokrajné listy, na líci tmavě zelené. Listy jsou na rubu bělavě plstnaté hustými hvězdovitými chlupy.
V Praze kvete od dubna do října.
Hieracium sabaudum Jestřábník savojský
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Jestřábník savojský patří do podrodu Hieracium. Je to tzv. hlavní druh, od kterého jsou odvozené další vedlejší druhy - ty vznikly v minulosti zkřížením jestřábníku savojského s jiným druhem jestřábníku.
Jestřábník savojský je vytrvalá bylina. Obvykle roste na nevápnitých a živinami chudých půdách. Důležitým rozlišovacím znakem od podobných druhů jestřábníků jsou černozelené zákrovní listeny. Kvete od července do října.
Hieracium schmidtii Jestřábník bledý
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Jestřábník bledý patří do podrodu Hieracium.
Je mimořádně odolný vůči suchu. V Praze roste jednotlivě na skalách, jako podklad mu vyhovují skuliny v tvrdých nevápnitých horninách. Odborníci označují tento druh za heterogenní skupinu, a rozdělují ho na šest podrodů.
Jestřábník bledý patří mezi tzv. hlavní druhy. Od hlavních druhů je odvozeno mnoho druhů vedlejších, které v minulosti vznikly nebo i nyní vznikají jejich křížením s dalšími druhy jestřábníků.
Hippophaë rhamnoides Rakytník řešetlákový
od Hanka
čeleď: Hlošinovité - Elaeagnaceae
Rakytník řešetlákový vyrůstá jako keř nebo menší strom. Do okolí se dokáže rozrůstat s pomocí kořenových výmladků. Je to dvoudomá dřevina.
Rakytník býval využívaný v tradiční medicině mnoha starověkých národů. Šťáva z plodů obsahuje mnoho vitaminu C. Z tvrdých semen se také získává léčivý rakytníkový olej, který má velký regenační účinek.
Drobné květy rakytníku opyluje vítr.
Humulus lupulus Chmel otáčivý
od Hanka
čeleď: Konopovité - Cannabaceae
Chmel otáčivý je vytrvalá dvoudomá liána. Je pěstovaná už od dávných století. V minulosti lidé využívali chmel mnohem častěji než dnes, přidával se do mnoha jídel. Má totiž bakteriostatické a konzervační účinky - v dobách bez elektrických ledniček bylo velmi důležité, že chmel pomáhal udržovat jídla po nějakou, alespoň krátkou dobu nezkažená.Na místech s dostatkem živin a spodní vody snadno zplaňuje.
Koncem srpna a v září upoutává pozornost kolem potoků a řek.
Hydrangea paniculata Hortenzie latnatá
od Hanka
čeleď: Hortenziovité - Hydrangeaceae
Hortenzie latnatá pochází z dálného východu. V poslední době je u nás v parcích často vysazovaná. Zahradníci ji mají rádi pro její nenáročnost. Většinou roste jako keř vysoký metr nebo dva, může ale dorůst až do výšky 5 metrů. Nejčastěji se pěstuje typ s bílou barvou květů, existují ale i vyšlechtěné kultivary s jinými barvami.
Kvete od července do září. Včely medonosné a čmeláci hortenzii latnatou vyhledávají, sbírají v jejích květech mnoho nektaru a pylu. Právě koncem léta bývá všude v krajině nedostatek květů, proto pěstování hortenzie latnaté včelám a čmelákům hodně pomáhá.
Květy jsou sestavené v dlouhých kuželovitých latách.
Hylotelephium maximum Rozchodník velký
od Hanka
čeleď: Tlusticovité - Crassulaceae
Rozchodník velký je v Praze na suchých stráních hojný druh. Protože kvete koncem léta a na začátku podzimu, kdy je obecně vzato v přírodě květů málo, tak včely medonosné a čmeláci jeho květy velmi vyhledávají. Je to druh variabilní, mimo jiné i proto, že se dokáže křížit s příbuznými druhy rozchodníků, jaké lidi pěstují v okolních zahradách.
Hypericum perforatum Třezalka tečkovaná
od Hanka
čeleď: Třezalkovité - Hypericaceae
Třezalka tečkovaná je statná vytrvalá bylina. Svůj název získala kvůli černým tečkovitým žlázkám na listech a na korunních lístcích. Tmavé žlázky obsahují červenofialové barvivo hypericin, po požití většího množství u zvířat i u lidí způsobuje zvýšenou citlivost ke slunečnímu záření.
Na květech třezalky tečkované jsou často vidět včely a čmeláci, kteří po květech rychle běhají a sbírají pyl. Květní nektar třezalka tečkovaná nevytváří.
Hypochaeris radicata Prasetník kořenatý
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae (čekankovité - Cichoriaceae)
Prasetník kořenatý je vytrvalá bylina. Je to častý druh v městských trávnících, zejména se mu daří na písčitém podkladu. Květní úbory mají 2 až 3 cm v průměru.
Jméno prasetník má proto, že divoká prasata jeho kořeny s chutí vyrývají.