Rostliny Seznam
Helleborus sp. Čemeřice
od Hanka
čeleď: Pryskyřníkovité - Ranunculaceae
Čemeřice nejsou v Čechách původní rostliny, ale v posledních letech se často šíří v okolí hřbitovů nebo zahrádek. Vyrůstají na zastíněných místech v lesním podrostu, jsou ze semen pěstovaných zahradních čemeřic. Zahradní kultivary lidé vytvářejí hlavně křížením různých druhů a poddruhů původních planých čemeřic. Základem pro šlechtění je nejčastěji čemeřice východní (Helleborus orientalis). Ta bíle kvetoucí pochází z Turecka, její barevné poddruhy z Kavkazu. Výpěstky bývají označované jako Helleborus hybridus.
V Praze kvetou čemeřice už od začátku března nebo i dřív. V této době bývá ještě chladno a hmyz nelétá. Proto většina semen vzniká samoopylením.
Hepatica nobilis Jaterník podléška
od Hanka
čeleď: Pryskyřníkovité - Ranunculaceae
Jaterník podléška roste ve světlých lesích. Kolem Prahy je to častá rostlina na zásaditém, vápnitém (nebo aspoň neutrálním) podkladu. Na území Prahy 6 je vzácnější, protože tu převažují jako podklad mírně kyselé starohorní břidlice, ve kterých je jen vyjímečně žíla vápnitějších hornin.
Včely medonosné i další větší druhy hmyzu podléšku nevyhledávají. Zdá se, že její květy tvoří tak málo nektaru, že není pro větší jedince hmyzu atraktivní.
Heracleum mantegazzianum Bolševník velkolepý (obrovský)
od Hanka
čeleď: Miříkovité - Apiaceae
Bolševník velkolepý je nepřehlednutelná mohutná bylina, na vlhkých a úrodných půdách může vyrůst až do výšky 5 metrů. Je největší ze všech druhů evropských bylin. Květenství na vrcholu lodyhy mívá průměr až půl metru. Původně rostl jako součást vysokobylinné vegetace pod hranicí lesa mezi nadmořskými výškami 1500 a 1850 m v oblasti Západního Kavkazu, kde osídloval rovněž lesní lemy a paseky. V Evropě začal být jako velmi dekorativní rostlina používán pro parkové úpravy během 19. století. Nekontrolovatelně se začal šířit až po roce 1943 hlavně podél vodních toků.
U nás je to nyní nebezpečný invazní druh.
Heracleum sphondylium Bolševník obecný
od Hanka
čeleď: Miříkovité - Apiaceae
Bolševník obecný je původní evropský druh, hojný na většině území ČR (neplést s příbuzným invazním bolševníkem obrovským).
Bolševník obecný roste na loukách, na živinami bohatých půdách. Korunní lístky mohou být i růžové. Vrcholový okolík mívá v průměru 8 až 20 cm.
Charakteristické jsou zveličelé korunní lístky obvodových květů složeného okolíku. Vnější jsou hluboce dvoulaločné až dvouklanné, 3 až 10 mm dlouhé.
Jeho květy jsou hojně navštěvované mnoha druhy hmyzu.
Hesperis matronalis Večernice vonná
od Hanka
čeleď: Brukvovité - Brassicaceae
Večernice vonná je okrasná bylina, občas je pěstovaná v zahradách jako dvouletá nebo krátce vytrvalá okrasná rostlina. Dokáže zplaňovat a rozrůstat se do okolí. Vyhovují jí mírně zastíněné a vlhčí lokality.
K hluboce uloženému květnímu nektaru dosáhne jen hmyz s dlouhým sosákem. Květy rozkvétají v květnu až červenci, za pěkného počasí obvykle v podvečer a noci libě voní, vábí takto večerní motýly s dlouhým sosákem kteří jsou hlavními opylovači.
Hibiscus syriacus Ibišek syrský
od Hanka
čeleď: Slézovité - Malvaceae
Ibišek syrský pochází z Číny a Indie, planý typ tam roste na březích řek. U původního druhu jsou květy fialové, někdy bílé. Nyní je vyšlechtěno mnoho kultivarů s různou barvou a velikostí květů. Kvete od července do září. Jeho květy hodně vyhledávají včely medonosné a čmeláci.
V Evropě může zplaňovat.
Na horní fotografii je v květu vidět tyčinková trubka s mnoha prašníky, která je zakončená pestíkem.
Hieracium sabaudum Jestřábník savojský
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Jestřábník savojský patří do podrodu Hieracium. Je to tzv. hlavní druh, od kterého jsou odvozené další vedlejší druhy - ty vznikly v minulosti zkřížením jestřábníku savojského s jiným druhem jestřábníku.
Jestřábník savojský je vytrvalá bylina. Obvykle roste na nevápnitých a živinami chudých půdách. Důležitým rozlišovacím znakem od podobných druhů jestřábníků jsou černozelené zákrovní listeny. Kvete od července do října.
Hieracium schmidtii Jestřábník bledý
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Jestřábník bledý patří do podrodu Hieracium.
Je mimořádně odolný vůči suchu. V Praze roste jednotlivě na skalách, jako podklad mu vyhovují skuliny v tvrdých nevápnitých horninách. Odborníci označují tento druh za heterogenní skupinu, a rozdělují ho na šest podrodů.
Jestřábník bledý patří mezi tzv. hlavní druhy. Od hlavních druhů je odvozeno mnoho druhů vedlejších, které v minulosti vznikly nebo i nyní vznikají jejich křížením s dalšími druhy jestřábníků.
Hippophaë rhamnoides Rakytník řešetlákový
od Hanka
čeleď: Hlošinovité - Elaeagnaceae
Rakytník řešetlákový vyrůstá jako keř nebo menší strom. Do okolí se dokáže rozrůstat s pomocí kořenových výmladků. Je to dvoudomá dřevina.
Rakytník býval využívaný v tradiční medicině mnoha starověkých národů. Šťáva z plodů obsahuje mnoho vitaminu C. Z tvrdých semen se také získává léčivý rakytníkový olej, který má velký regenační účinek.
Drobné květy rakytníku opyluje vítr.
Humulus lupulus Chmel otáčivý
od Hanka
čeleď: Konopovité - Cannabaceae
Chmel otáčivý je vytrvalá dvoudomá liána. Je pěstovaná už od dávných století. V minulosti lidé využívali chmel mnohem častěji než dnes, přidával se do mnoha jídel. Má totiž bakteriostatické a konzervační účinky - v dobách bez elektrických ledniček bylo velmi důležité, že chmel pomáhal udržovat jídla po nějakou, alespoň krátkou dobu nezkažená.Na místech s dostatkem živin a spodní vody snadno zplaňuje.
Koncem srpna a v září upoutává pozornost kolem potoků a řek.