Rostliny Seznam

Borůvka černá (brusnice borůvka) Vaccinium myrtillus

od Hanka

čeleď: Vřesovcovité - Ericaceae (dříve borůvkovité - Vacciniaceae)

Borůvka černá dává lidem naše lesní ovoce. Zatímco plody všichni dobře znají a lidé je sbírají v době školních prázdnin, květy borůvky mezi veřejností už tak známé nejsou.
Borůvky černé rostou na kyselých a živinami chudých půdách a na rašeliništích. Mají vyšší nároky na vláhu, snesou i silně podmáčené půdy. Borůvky jsou u nás hojné ve středních a vyšších polohách, na horách jsou zcela běžné. U nás na horách a v podhůří se specializuje na sběr nektaru a pylu z borůvek (také z brusinek) pískorypka severská (Andrena lapponica). Tu se mi zatím fotografovat nepodařilo. Na následujících fotografiích je na květech borůvek pískorypka ryšavá (Andrena fulva).
Květy borůvek a pískorypku ryšavou fotografoval Radim Herman.

Číst více

Čilimník řezenský Chamaecytisus ratisbonensis

od Hanka

čeleď: Bobovité - Fabaceae

Čilimník řezenský je keřík s plazivým pokrouceným kmínkem. Roste na výslunných stráních, na mělkých kamenitých půdách. Je odolný vůči suchu. Bývá na horních hranách svahů, kde ho kvůli mělké půdě a suchu nepřerůstají jiné druhy rostlin.
Květy jsou dlouhé až 20 mm. Nektar je v květech uložený hluboko, většina našich druhů hmyzu nemá tak dlouhý sosák a k nektaru normálně nedosáhne. Místo toho se ale někteří naučili vykusovat květy z boku a pašovat si nektar bez toho, že by květy opylovali.

Číst více

Devaterník šedý Helianthemum canum

od Hanka

čeleď: Cistovité - Cistaceae

Devaterník šedý je drobný polokeř. Je to teplomilný, suchomilný a vápnomilný druh. Roste na skalách a na skalních stepích. V Čechách se vyskytuje vzácně, jen v Českém krasu na Karlštejnsku a v oblasti Radotínského a Prokopského údolí v Praze a v okolí Roudnice nad Labem.

Jeho květy rády navštěvují samotářské včely pískorypky. Během chladných jarních dnů využívají pískorypky okolnosti, že na suchých, k jihu obrácených skalách je tepleji než na jiných loukách nebo vysoko na stromech. Pískorypky nejsou schopné létat při chladném počasí, jsou závislé na teplotě okolí a na možnosti zahřát si letové svaly v hrudi na slunci.

Číst více

Tařice horská (tařinka horská) Alyssum montanum

od Hanka

čeleď: Brukvovité - Brassicaceae

Tařinka horská je drobná vytrvalá bylina. Roste na výslunných skalnatých stráních, na kamenitých půdách bazických až mírně kyselých podkladů. Je častá v dolním Povltaví i jinde v okolí Prahy.

Její květy hojně vyhledávají včely medonosné.

Číst více

Pryšec chvojka Euphorbia cyparissias

od Hanka

čeleď: Pryšcovité - Euphorbiaceae

Pryšec chvojka je vytrvalá trsnatá bylina. Velmi dobře snáší sucho. Často roste na kamenitých půdách. V Praze je to častá bylina v okolí skal na plochách přírodních rezervací a přírodních památek. Má tenké čárkovité listy.
Na jeho květech hmyz sbírá nektar a pyl. Pryšec chvojka kvete ve druhé polovině dubna a na začátku května. Na některých lokalitách je v tomto termínu pryšec chvojka jedinou kvetoucí rostlinou. V době jeho kvetení totiž bývají trnky už odkvetlé a naopak další druhy stepních bylin mají teprve poupata. Pro blanokřídlý hmyz je pryšec chvojka významnou rostlinou.

Číst více

Borovice rumelská Pinus peuce

od Hanka

čeleď: Borovicovité - Pinaceae

Borovice rumelská patří do skupiny borovic s pěti jehlicemi ve svazečku. Přirozeně je rozšířená v pohořích v jižní Evropě. Vzhledem se podobá borovici vejmutovce, na rozdíl od ní je ale borovice rumelská velmi odolná vůči nemocem i vůči dalším nepříznivým vlivům jako je třeba znečištěné ovzduší. Proto je u nás vhodnou dřevinou pro vysazování do parků ve městech. Lidem poskytuje i kvalitní dřevo. V hospodářských lesích se ale nevysazuje, protože přirůstá dost pomalu.

Střední plodní šupiny v šiškách jsou široké až 20 mm. Proto jsou šišky borovice rumelské širší než podobné šišky borovice velmutovky, která má plodní šupiny široké jen 10 až 14 mm.

Číst více

Borovice limba Pinus cembra

od Hanka

čeleď: Borovicovité - Pinaceae

Borovice limba je vysokohorská dřevina. V přírodě je rozšířená v Alpách, ve Vysokých Tatrách a v Karpatech. Roste pomalu, nanejvýš vyrůstá do výšky 18 metrů, vyjímečně až 25 metrů. Pro svojí odolnost k mrazu a k houbovým chorobám je oblíbená jako okrasný strom a bývá vysazovaná i v nižších polohách.
Patří do skupiny borovic s pěti jehlicemi ve svazečku.

Číst více

Jedle bělokorá Abies alba

od Hanka

čeleď: Borovicovité - Pinaceae

Jedle bělokorá je naše původní evropská jehličnatá dřevina. V dřívějších stoletích u nás patřila k nejčastějším lesním druhům. Jedlové dřevo je dobře trvanlivé pod vodou, kdysi z něj lidé např. dělali potrubí pro vypouštění rybníků. Dřevo mělo časté využití jako stavební.
Ve 20. století ale došlo ke značnému odumírání jedlí. Způsobovalo to znečištěné ovzduší a další nepříznivé vlivy, mezi nimi také jiné způsoby hospodaření v lesích.

V lesích Prahy 6 je jedle bělokorá na vhodných místech opět často vysazovaná. Je možno jí vidět v oboře Hvězda a v Divoké Šárce, ale pouze mladé stromy.

Číst více

Violka lesní a její příbuzné Viola reichenbachiana + Viola sp.

od Hanka

čeleď: Violkovité - Violaceae

Violka lesní patří spolu se svými příbuznými do podsekce Rostratae. Druhy z této podsekce vytvářejí květonosnou lodyhu. Do této podsekce patří větší počet druhů violek. V Praze jsou z nich nejhojnější kromě violky lesní také violka psí (Viola canina) a violka Rivinova (Viola riviniana). Violky z této podsekce jsou schopné se mezi sebou křížit, v některých kombinacích vytvářejí na lokalitách i početné hybridní roje.

Číst více

Violka vonná a její příbuzné Viola odorata + Viola sp.

od Hanka

čeleď: Violkovité - Violaceae

Violka vonná pochází ze Středomoří. Je u nás oblíbená pro časně jarní květení a vonné květy, proto začala být pěstovaná už od středověku. Semena pěstovaných rostlin rozšiřují do okolí mravenci.
Violka vonná se v přírodě často kříží s jinými druhy violek z podsekce Viola. Nejsnadněji se dokáže křížit s naší domácí violkou srstnatou (Viola hirta). Jejich potomstvo je schopné dalšího sexuálního rozmnožování mezi sebou nebo s kterýmkoliv rodičovským druhem nebo i s jiným druhem violek ze sekce Viola - např. s violkou chlumní (Viola collina). Vzniklé hybridní roje často úplně vytlačují rodičovské druhy z původní lokality. Takové rostliny violek se mohou vzhledem velmi podobat druhu violka vonná, ale většinou mají květy nevonné.

Číst více