Rostliny Seznam

Čimišník stromovitý Caragana arborescens

od Hanka

čeleď: Bobovité - Fabaceae

Čimišník stromovitý roste jako vzpřímený keř. Pochází ze Sibiře a z jejího velikého okolí. Nyní je rozšířený na severní polokouli skoro všude. Je to velmi nenáročný druh, dokáže růst i na neplodných půdách. U nás bývá vysazovaný podél silnic, protože je to mimořádně odolná dřevina. Snáší sucho a zasolené půdy i exhalace i veliké rozdíly teplot mezi létem a zimou.
U nás kvete koncem dubna a na začátku května, tedy v termínu, kdy kvete i mnoho jiných dřevin a bylin. Píše se o něm, že je to medonosná dřevina. Podle mých pozorování ale včely v této době dávají přednost květům jiných druhů rostlin.

Číst více

Lopuch hajní Arctium nemorosum

od Hanka

čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae

Lopuch hajní je mohutná dvouletá bylina. Může vyrůst až dva metry vysoký, většinou je ale menší, pokud byla jeho hlavní lodyha zjara posečená a z kořenu se pak obnovila náhradní lodyha s květy. Ve srovnání s ostatními druhy našich lopuchů je lopuch hajní stínomilný druh. Bývá na okrajích lesních cest nebo kolem lesních pasek.
Pokud roste v sousedství jiných druhů lopuchů, tak se s nimi snadno kříží a vzniklé potomstvo je dál normálně plodné. Proto je vzhled lopuchu hajního dost variabilní a na lokalitách s porosty lopuchu hajního bývá současně i mnoho jednotlivých rostlin intermediárního vzhledu s částečnou genovou výbavou jiných druhů lopuchů.
Charakteristickým znakem lopuchu hajního jsou lodyžní větvě, které se obloukem sklánějí dolů.

Číst více

Rozchodník ostrý Sedum acre

od Hanka

čeleď: Tlusticovité - Crassulaceae

Rozchodník ostrý je vytrvalá bylina, vysoká obvykle 5 až 15 cm. Má plazivé kořenující lodyhy. Tvoří husté trsy olistěných výhonků. Často roste na suchých skalnatých nebo kamenitých místech.
Ve květech se vytváří nektar pro hmyz.

Číst více

Tavolník japonský Spiraea japonica

od Hanka

čeleď: Růžovité - Rosaceae

Tavolník japonský je včelařsky významný keř. Včely na něm sbírají zejména pyl. Sběratelky pylu rychle běhají po květenství tavolníku japonského a při pohybu si nabírají pyl na rousky. Je překvapivé, jak mnoho včelích dělnic pracuje na květech tavolníku japonského v době, kdy v okolí kvetou lípy velkolisté. (Možná je v lipových květech hodně nektaru a na lipových listech dost medovice, proto mají v této době včelstva nouzi o pyl.)
Na keřích tavolníku japonského sbírá pyl i mnoho dělnic čmeláků, především druhu čmelák zemní.
Od tavolníku japonského zahradníci vyšlechtili mnoho rozličných kultivarů, které dorůstají do výšky 0,8 až 1,5 m. Používají se především na pokryvné výsadby v městské zeleni.

Číst více

Borůvka černá (brusnice borůvka) Vaccinium myrtillus

od Hanka

čeleď: Vřesovcovité - Ericaceae (dříve borůvkovité - Vacciniaceae)

Borůvka černá dává lidem naše lesní ovoce. Zatímco plody všichni dobře znají a lidé je sbírají v době školních prázdnin, květy borůvky mezi veřejností už tak známé nejsou.
Borůvky černé rostou na kyselých a živinami chudých půdách a na rašeliništích. Mají vyšší nároky na vláhu, snesou i silně podmáčené půdy. Borůvky jsou u nás hojné ve středních a vyšších polohách, na horách jsou zcela běžné. U nás na horách a v podhůří se specializuje na sběr nektaru a pylu z borůvek (také z brusinek) pískorypka severská (Andrena lapponica). Tu se mi zatím fotografovat nepodařilo. Na následujících fotografiích je na květech borůvek pískorypka ryšavá (Andrena fulva).
Květy borůvek a pískorypku ryšavou fotografoval Radim Herman.

Číst více

Čilimník řezenský Chamaecytisus ratisbonensis

od Hanka

čeleď: Bobovité - Fabaceae

Čilimník řezenský je keřík s plazivým pokrouceným kmínkem. Roste na výslunných stráních, na mělkých kamenitých půdách. Je odolný vůči suchu. Bývá na horních hranách svahů, kde ho kvůli mělké půdě a suchu nepřerůstají jiné druhy rostlin.
Květy jsou dlouhé až 20 mm. Nektar je v květech uložený hluboko, většina našich druhů hmyzu nemá tak dlouhý sosák a k nektaru normálně nedosáhne. Místo toho se ale někteří naučili vykusovat květy z boku a pašovat si nektar bez toho, že by květy opylovali.

Číst více

Devaterník šedý Helianthemum canum

od Hanka

čeleď: Cistovité - Cistaceae

Devaterník šedý je drobný polokeř. Je to teplomilný, suchomilný a vápnomilný druh. Roste na skalách a na skalních stepích. V Čechách se vyskytuje vzácně, jen v Českém krasu na Karlštejnsku a v oblasti Radotínského a Prokopského údolí v Praze a v okolí Roudnice nad Labem.

Jeho květy rády navštěvují samotářské včely pískorypky. Během chladných jarních dnů využívají pískorypky okolnosti, že na suchých, k jihu obrácených skalách je tepleji než na jiných loukách nebo vysoko na stromech. Pískorypky nejsou schopné létat při chladném počasí, jsou závislé na teplotě okolí a na možnosti zahřát si letové svaly v hrudi na slunci.

Číst více

Tařice horská (tařinka horská) Alyssum montanum

od Hanka

čeleď: Brukvovité - Brassicaceae

Tařinka horská je drobná vytrvalá bylina. Roste na výslunných skalnatých stráních, na kamenitých půdách bazických až mírně kyselých podkladů. Je častá v dolním Povltaví i jinde v okolí Prahy.

Její květy hojně vyhledávají včely medonosné.

Číst více

Pryšec chvojka Euphorbia cyparissias

od Hanka

čeleď: Pryšcovité - Euphorbiaceae

Pryšec chvojka je vytrvalá trsnatá bylina. Velmi dobře snáší sucho. Často roste na kamenitých půdách. V Praze je to častá bylina v okolí skal na plochách přírodních rezervací a přírodních památek. Má tenké čárkovité listy.
Na jeho květech hmyz sbírá nektar a pyl. Pryšec chvojka kvete ve druhé polovině dubna a na začátku května. Na některých lokalitách je v tomto termínu pryšec chvojka jedinou kvetoucí rostlinou. V době jeho kvetení totiž bývají trnky už odkvetlé a naopak další druhy stepních bylin mají teprve poupata. Pro blanokřídlý hmyz je pryšec chvojka významnou rostlinou.

Číst více

Borovice rumelská Pinus peuce

od Hanka

čeleď: Borovicovité - Pinaceae

Borovice rumelská patří do skupiny borovic s pěti jehlicemi ve svazečku. Přirozeně je rozšířená v pohořích v jižní Evropě. Vzhledem se podobá borovici vejmutovce, na rozdíl od ní je ale borovice rumelská velmi odolná vůči nemocem i vůči dalším nepříznivým vlivům jako je třeba znečištěné ovzduší. Proto je u nás vhodnou dřevinou pro vysazování do parků ve městech. Lidem poskytuje i kvalitní dřevo. V hospodářských lesích se ale nevysazuje, protože přirůstá dost pomalu.

Střední plodní šupiny v šiškách jsou široké až 20 mm. Proto jsou šišky borovice rumelské širší než podobné šišky borovice velmutovky, která má plodní šupiny široké jen 10 až 14 mm.

Číst více