Rostliny Seznam
Mák pochybný Papaver dubium agg.
od Hanka
čeleď: Makovité - Papaveraceae
Mák pochybný je souborný název pro velmi variabilní skupinu, která se rozpadá na řadu drobných druhů. Jsou to jednoleté rostliny, velmi často rostou jako ozimé. Rostliny, které přezimovaly ve formě listové růžice vykvétají brzy zjara, výrazně dřív než takové, co vyklíčily teprve na jaře. Roste na suchých místech, zejména podél cest nebo jako plevel na okraji polí s obilím. Ve srovnání s vlčím mákem má květy výrazně menší.
Stulík žlutý Nuphar lutea
od Hanka
čeleď: Leknínovité - Nymphaeaceae
Stulík žlutý je vytrvalá vodní rostlina. Je to hojný druh, často roste zejména ve starých ramenech Labe nebo i v hlavním říčním toku, pokud je v některém místě pomalejší proud. Kořeny mívá uchycené v hloubce 50 cm až 200 cm. Nevadí mu znečištěná voda. Dobře se mu daří i v takové vodě, která je přesycená živinami (obvykle kvůli dešťovým splachům minerálních hnojiv z okolních polí).
Lakušník vzplývavý (lakušník říční) Ranunculus fluitans (Batrachium fluitans)
od Hanka
čeleď: Pryskyřníkovité - Ranunculaceae
Lakušník vzplývavý je vytrvalá bylina. Roste ve vodách řek a potoků, hlavně tam, kde je na dně hrubý štěrk a valouny. Umí vytvářet porosty i v prudce tekoucí vodě.
Je to hojný druh také ve Vltavě na severu Prahy. Tam ale jeho porosty často poškozují motorové lodě. Kvůli těm lodím tu lakušníky nebývají vidět nahoře na hladině, ale pokud ve Vltavě plave člověk, tak se mu do dlouhých lodyh lakušníků často zamotávají nohy. Lakušníky jsou uchycené na dně velmi pevně, lidi snadněji přetrhnou lodyhy než aby dokázali vytáhnout lakušník ze dna.
Rozchodník šestiřadý (tenkolistý) Sedum sexangulare, syn. Sedum boloniense
od Hanka
čeleď: Tlusticovité - Crassulaceae
Rozchodník šestiřadý je vytrvalá bylina. Je to častý druh na suchých kamenitých stráních a na skalních terasách. Rozkvétá až koncem června nebo začátkem července - podobný rozchodník ostrý kvete už na začátku června.
Na lokalitách s rozchodníkem šestiřadým se často vyskytují v zemi hnízda kutilky obecné. Dospělci kutilek se na květech rozchodníku šestiřadého často živí.
Barborka obloučnatá Barbarea arcuata
od Hanka
čeleď: Brukvovité - Brassicaceae
Barborka obloučnatá je vytrvalá bylina, často roste na okrajích cest nebo podél říčních toků. Upoutává na sebe pozornost časným začátkem kvetení už v dubnu, kdy většina jiných podobných druhů rostlin ještě nekvete.
V posledních letech se stává obtížným polním plevelem, hlavně v ozimých plodinách. Barborka obloučnatá je velmi přizpůsobivá, v polních podmínkách se chová jako jednoletý ozimý druh. Semena barborky dozrávají ještě před dozráním pěstované řepky. Právě velkoplošné pěstování ozimé řepky způsobilo rozšíření barborky obloučnaté jako problémového polního plevele.
Puškinie ladoňkovitá Puschkinia scilloides
od Hanka
čeleď: Chřestovité - Asparagaceae
Puškinie ladoňkovitá je často pěstovaná na zahrádkách a snadno zplaňuje a rozrůstá se i do okolí. V Praze se jí daří především na okrajích lesních porostů, vykvétá ještě před olistěním stromů, koncem jara zatahuje. V době jejího rozkvětu se v české přírodě objevují první otužilé druhy včel samotářek a čmeláků.
Puškinie ladoňkovitá pochází z oblasti Blízkého východu. Ve své domovině roste na horských loukách a pastvinách. U nás se v zahradnických prodejnách začaly objevovat její cibulky až ve druhé polovině 20. století.
Zákula japonská Kerria japonica
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae
Zákula japonská (Kerria japonica) se u nás pěstuje jako nenáročný okrasný keř. Pochází z východní Asie. Zahradníci vyšlechtili od tohoto druhu větší množství různých kultivarů. Zákula se vydatně rozrůstá do okolí díky svým hojným podzemním odnožím. Zákula kvete koncem dubna a v květnu. V tomto termínu ale kvete velké množství jiných druhů dřevin, kterým včely dávají přednost.
Včely a čmeláci navštěvují pouze kultivary s jednoduchými květy. U většiny kultivarů, s jakými se lze v našich parcích setkávat, se plody a semena nevytvářejí. Zákuly se nejsnadněji rozmnožují pomocí odkopků.
Pomněnkovec velkolistý Brunnera macrophylla
od Hanka
čeleď: Brutnákovité - Boraginaceae
Pomněnkovec velkolistý (Brunnera macrophylla) pochází z oblastí kolem Kavkazu. U nás je často pěstovaný jako nenáročná trvalka, které se dobře daří v polostínu nebo dokonce ve stínu.
V Praze pomněnkovce snadno zplaňují a šíří se i do lesů v okolí zahrádek a stávají se součástí jarního kvetoucího podrostu.
Čimišník stromovitý Caragana arborescens
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Čimišník stromovitý roste jako vzpřímený keř. Pochází ze Sibiře a z jejího velikého okolí. Nyní je rozšířený na severní polokouli skoro všude. Je to velmi nenáročný druh, dokáže růst i na neplodných půdách. U nás bývá vysazovaný podél silnic, protože je to mimořádně odolná dřevina. Snáší sucho a zasolené půdy i exhalace i veliké rozdíly teplot mezi létem a zimou.
U nás kvete koncem dubna a na začátku května, tedy v termínu, kdy kvete i mnoho jiných dřevin a bylin. Píše se o něm, že je to medonosná dřevina. Podle mých pozorování ale včely v této době dávají přednost květům jiných druhů rostlin.
Lopuch hajní Arctium nemorosum
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Lopuch hajní je mohutná dvouletá bylina. Může vyrůst až dva metry vysoký, většinou je ale menší, pokud byla jeho hlavní lodyha zjara posečená a z kořenu se pak obnovila náhradní lodyha s květy. Ve srovnání s ostatními druhy našich lopuchů je lopuch hajní stínomilný druh. Bývá na okrajích lesních cest nebo kolem lesních pasek.
Pokud roste v sousedství jiných druhů lopuchů, tak se s nimi snadno kříží a vzniklé potomstvo je dál normálně plodné. Proto je vzhled lopuchu hajního dost variabilní a na lokalitách s porosty lopuchu hajního bývá současně i mnoho jednotlivých rostlin intermediárního vzhledu s částečnou genovou výbavou jiných druhů lopuchů.
Charakteristickým znakem lopuchu hajního jsou lodyžní větvě, které se obloukem sklánějí dolů.