od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Komonice bílá je významná včelařská rostlina. V přírodě roste jako dvouletá bylina, pro včelaře jsou vyšlechtěné jednoleté odrůdy. Výhodou je nejen vysoká nektarodárnost kvítků, ale zejména dlouhá doba kvetení, a to v létě, kdy je v přírodě o květy nouze. Navíc je komonice bílá rostlinou, která snáší sucho a celkově je nenáročná na kvalitu půdy, potřebuje ale růst na slunci.
Na fotografii je se včelou medonosnou, která už má dobře naplněný medný váček. (Medný váček mají včely umístěný v zadečku.)
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Jestřabina lékařská se nyní objevuje v Praze na více místech. Zdá se, že někde byla záměrně vysévaná, a následně se odtud dokázala sama šířit na místa v okolí.
Květy má obvykle světle fialové, ale mnoho rostlin je i s bílými květy. A hmyz má z jejích květů radost.
od Hanka
čeleď: Slézovité - Malvaceae
Mračňák Theophrastův je nyní v ČR nejrychleji se šířící nebezpečný invazní plevel. Pochází z teplejších oblastí Asie. Je to jednoletá, pozdně jarní bylina, která dokáže vyrůst do výšky až 2 metry. U nás se jedná o nejvíce škodlivý plevel. Semena zůstávají v půdě životachopná až 50 roků.
od Hanka
čeleď: Krtičníkovité - Scrophulariaceae
Divizna velkokvětá je dvouletá bylina, v prvním roce vytváří jen přízemní růžici listů, ve druhém roce vykvétá. Květní lodyhy mohou dorůstat až do výšky 2 metry i více.
Jednotlivé květy mají v průměru 3 až 5 cm. Jedním z rozlišovacích znaků od jiných druhů divizen jsou detaily v květu, nitky dolních tyčinek jsou 2x delší než prašníky.
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae (čekankovité - Cichoriaceae)
Máchelka (pampeliška) srstnatá je vytrvalá bylina. Listy má v přízemní růžici. Květní úbory rostou na lodyze jednotlivě. Květy jsou žluté.
Žlutě kvetoucích hvězdnicovitých rostlin je větší počet druhů, jejich květy jsou navzájem podobné, rozlišení druhů pouze podle květů je obtížné. Naopak podle plodů bývá rozlišení druhů snadnější, proto je potřeba jim věnovat pozornost.
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae (dříve mandloňovité - Amygdalaceae)
Meruňka pochází z území Číny, kde je jiný průběh počasí, zejména je jiný přechod ze zimy do jara. V původní vlasti meruněk jsou v zimě obvykle silnější mrazy než v u nás v Čechách, ale jakmile se jednou zjara oteplí, pak už teplo trvá bez přerušení. V Čechách je zjara počasí proměnlivé, střídá se teplo s následujícími vpády chladna. A ty extrémy ve vývoji jarního počasí u nás meruňkám velmi škodí. Proto se v Čechách meruňky pěstují jen v nejteplejších oblastech.
od Hanka
čeleď: Miříkovité - Apiaceae
Kerblík lesní je dvouletá, případně víceletá bylina. Zjara roste velmi rychle, začíná kvést už v květnu - časný začátek kvetení je důležitý rozlišovací znak od podobných druhů miříkovitých rostlin.
Je to hojný druh, roste často na okrajích lesů nebo v polostínu kolem lesních pěšin. Vyžaduje půdy bohaté na živiny, zejména na dusíkaté látky (v Praze 6 lemuje hlavně pejskařské trasy).
Květy kerblíku lesního vyhledává mnoho druhů brouků i hodně blanokřídlého hmyzu.
od Hanka
čeleď: Chřestovité - Asparagaceae (dříve Asfodelovité - Asphodelaceae, nebo bělozářkovité - Anthericaceae)
Bělozářka liliovitá je vytrvalá bylina s podzemními oddenky. Patří ke vzácnějším rostlinám, s jakými se lze setkat na pražských skalách. Roste jen na několika místech, na mělkých, vysýchavých, skeletovitých půdách, které jsou minerálně středně bohaté.
V Praze 6 je to ve skalnatém terénu nad Šáreckým potokem. Ale zdá se, že si tu pro svůj růst vybírá pouze místa, kde do puklin mezi starohorními břidlicemi pronikly žíly mladších vyvřelin, a nebo kde byly skály v minulosti obohacené o živiny činností lidí. Pražské skály tvoří východní hranici rozšíření bělozářky liliovité, dál na východ se už v přírodě nevyskytuje.
od Hanka
čeleď: Mýdelníkovité - Sapindaceae (dříve kaštanovité - Hippocastanaceae)
Jírovec maďal pochází z nevelkého území na Balkáně. Jeho přirozený areál byl v severním Řecku, ve střední Albanii a na několika místech v horách v Bulharsku. Nyní jsou u nás jírovce často pěstované. V posledních letech je ohrožuje drobný motýlek klíněnka, jeho housenky vyžírají jírovcové listy.
Dokud u nás byly jírovce zdravé, tak patřily k významným včelařským stromům. Včelí vosk, postavený včelami v termínu květu jírovců míval zajímavou tmavooranžovou barvu. Poškozené stromy ale mají v květech málo nektaru, proto v současnosti létají na jejich květy hlavně skromnější čmeláci.
od Hanka
čeleď: Pryskyřníkovité - Ranunculaceae
Pryskyřník zlatožlutý je název pro bohatý komplex mnoha navzájem podobných druhů. Jejich charakteristickým znakem jsou listy, totiž to, že přízemní listy jsou nápadně odlišné od lodyžních.
Je to častý druh, který roste na okrajích lesů, v lesních světlinách nebo na pastvinách.
Většinou tvoří semena apomikticky (bez opylení). Proto hmyz na květy neláká.