Rostliny Seznam
Rozchodník ostrý Sedum acre
od Hanka
čeleď: Tlusticovité - Crassulaceae
Rozchodník ostrý je vytrvalá bylina, vysoká obvykle 5 až 15 cm. Má plazivé kořenující lodyhy. Tvoří husté trsy olistěných výhonků. Často roste na suchých skalnatých nebo kamenitých místech.
Ve květech se vytváří nektar pro hmyz.
Tavolník japonský Spiraea japonica
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae
Tavolník japonský je včelařsky významný keř. Včely na něm sbírají zejména pyl. Sběratelky pylu rychle běhají po květenství tavolníku japonského a při pohybu si nabírají pyl na rousky. Je překvapivé, jak mnoho včelích dělnic pracuje na květech tavolníku japonského v době, kdy v okolí kvetou lípy velkolisté. (Možná je v lipových květech hodně nektaru a na lipových listech dost medovice, proto mají v této době včelstva nouzi o pyl.)
Na keřích tavolníku japonského sbírá pyl i mnoho dělnic čmeláků, především druhu čmelák zemní.
Od tavolníku japonského zahradníci vyšlechtili mnoho rozličných kultivarů, které dorůstají do výšky 0,8 až 1,5 m. Používají se především na pokryvné výsadby v městské zeleni.
Borůvka černá (brusnice borůvka) Vaccinium myrtillus
od Hanka
čeleď: Vřesovcovité - Ericaceae (dříve borůvkovité - Vacciniaceae)
Borůvka černá dává lidem naše lesní ovoce. Zatímco plody všichni dobře znají a lidé je sbírají v době školních prázdnin, květy borůvky mezi veřejností už tak známé nejsou.
Borůvky černé rostou na kyselých a živinami chudých půdách a na rašeliništích. Mají vyšší nároky na vláhu, snesou i silně podmáčené půdy. Borůvky jsou u nás hojné ve středních a vyšších polohách, na horách jsou zcela běžné. U nás na horách a v podhůří se specializuje na sběr nektaru a pylu z borůvek (také z brusinek) pískorypka severská (Andrena lapponica). Tu se mi zatím fotografovat nepodařilo. Na následujících fotografiích je na květech borůvek pískorypka ryšavá (Andrena fulva).
Květy borůvek a pískorypku ryšavou fotografoval Radim Herman.
Čilimník řezenský Chamaecytisus ratisbonensis
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Čilimník řezenský je keřík s plazivým pokrouceným kmínkem. Roste na výslunných stráních, na mělkých kamenitých půdách. Je odolný vůči suchu. Bývá na horních hranách svahů, kde ho kvůli mělké půdě a suchu nepřerůstají jiné druhy rostlin.
Květy jsou dlouhé až 20 mm. Nektar je v květech uložený hluboko, většina našich druhů hmyzu nemá tak dlouhý sosák a k nektaru normálně nedosáhne. Místo toho se ale někteří naučili vykusovat květy z boku a pašovat si nektar bez toho, že by květy opylovali.
Devaterník šedý Helianthemum canum
od Hanka
čeleď: Cistovité - Cistaceae
Devaterník šedý je drobný polokeř. Je to teplomilný, suchomilný a vápnomilný druh. Roste na skalách a na skalních stepích. V Čechách se vyskytuje vzácně, jen v Českém krasu na Karlštejnsku a v oblasti Radotínského a Prokopského údolí v Praze a v okolí Roudnice nad Labem.
Jeho květy rády navštěvují samotářské včely pískorypky. Během chladných jarních dnů využívají pískorypky okolnosti, že na suchých, k jihu obrácených skalách je tepleji než na jiných loukách nebo vysoko na stromech. Pískorypky nejsou schopné létat při chladném počasí, jsou závislé na teplotě okolí a na možnosti zahřát si letové svaly v hrudi na slunci.
Tařice horská (tařinka horská) Alyssum montanum
od Hanka
čeleď: Brukvovité - Brassicaceae
Tařinka horská je drobná vytrvalá bylina. Roste na výslunných skalnatých stráních, na kamenitých půdách bazických až mírně kyselých podkladů. Je častá v dolním Povltaví i jinde v okolí Prahy.
Její květy hojně vyhledávají včely medonosné.
Pryšec chvojka Euphorbia cyparissias
od Hanka
čeleď: Pryšcovité - Euphorbiaceae
Pryšec chvojka je vytrvalá trsnatá bylina. Velmi dobře snáší sucho. Často roste na kamenitých půdách. V Praze je to častá bylina v okolí skal na plochách přírodních rezervací a přírodních památek. Má tenké čárkovité listy.
Na jeho květech hmyz sbírá nektar a pyl. Pryšec chvojka kvete ve druhé polovině dubna a na začátku května. Na některých lokalitách je v tomto termínu pryšec chvojka jedinou kvetoucí rostlinou. V době jeho kvetení totiž bývají trnky už odkvetlé a naopak další druhy stepních bylin mají teprve poupata. Pro blanokřídlý hmyz je pryšec chvojka významnou rostlinou.
Borovice rumelská Pinus peuce
od Hanka
čeleď: Borovicovité - Pinaceae
Borovice rumelská patří do skupiny borovic s pěti jehlicemi ve svazečku. Přirozeně je rozšířená v pohořích v jižní Evropě. Vzhledem se podobá borovici vejmutovce, na rozdíl od ní je ale borovice rumelská velmi odolná vůči nemocem i vůči dalším nepříznivým vlivům jako je třeba znečištěné ovzduší. Proto je u nás vhodnou dřevinou pro vysazování do parků ve městech. Lidem poskytuje i kvalitní dřevo. V hospodářských lesích se ale nevysazuje, protože přirůstá dost pomalu.
Střední plodní šupiny v šiškách jsou široké až 20 mm. Proto jsou šišky borovice rumelské širší než podobné šišky borovice velmutovky, která má plodní šupiny široké jen 10 až 14 mm.
Borovice limba Pinus cembra
od Hanka
čeleď: Borovicovité - Pinaceae
Borovice limba je vysokohorská dřevina. V přírodě je rozšířená v Alpách, ve Vysokých Tatrách a v Karpatech. Roste pomalu, nanejvýš vyrůstá do výšky 18 metrů, vyjímečně až 25 metrů. Pro svojí odolnost k mrazu a k houbovým chorobám je oblíbená jako okrasný strom a bývá vysazovaná i v nižších polohách.
Patří do skupiny borovic s pěti jehlicemi ve svazečku.
Jedle bělokorá Abies alba
od Hanka
čeleď: Borovicovité - Pinaceae
Jedle bělokorá je naše původní evropská jehličnatá dřevina. V dřívějších stoletích u nás patřila k nejčastějším lesním druhům. Jedlové dřevo je dobře trvanlivé pod vodou, kdysi z něj lidé např. dělali potrubí pro vypouštění rybníků. Dřevo mělo časté využití jako stavební.
Ve 20. století ale došlo ke značnému odumírání jedlí. Způsobovalo to znečištěné ovzduší a další nepříznivé vlivy, mezi nimi také jiné způsoby hospodaření v lesích.
V lesích Prahy 6 je jedle bělokorá na vhodných místech opět často vysazovaná. Je možno jí vidět v oboře Hvězda a v Divoké Šárce, ale pouze mladé stromy.