Rostliny Seznam
Černýš rolní Melampyrum arvense
od Hanka
čeleď: Zárazovité - Orobanchaceae (dříve krtičníkovité - Scrophulariaceae)
Černýš rolní je jednoletá poloparazitická bylina. V minulosti to býval nebezpečný plevel v obilí. Ve 20. století se lidé naučili využívat kvalitní stroje na čištění osiva, díky tomu z našich polí vymizely mnohé velkozrnné plevele, mezi nimi právě i černýš rolní.
V současnosti je černýš rolní zařazen mezi ohrožené druhy české květeny. Dnes se s ním lze setkávat hlavně na suchých stráních ve vápencových oblastech.
Na horní fotografii se ve květech černýše živí čmelák zemní - sameček.
Černýš hajní Melampyrum nemorosum
od Hanka
čeleď: Zárazovité - Orobanchaceae (dříve krtičníkovité - Scrophulariaceae)
Černýš hajní je jednoletá poloparazitická bylina. Má jednoduchý kořenový systém a bohatě vyvinutá haustoria. Ta se přichytávají na kořeny různých hostitelských rostlin. Nejčastěji jsou hostiteli různé trávy, ale mohou to být i kořeny keřů. Kořenové vlášení má černýš silně potlačené.
Roste v teplých a světlých lesích, většinou na bazických půdách.
Květy černýše hajního vyhledávají hlavně čmeláci.
Rukevník východní Bunias orientalis
od Hanka
čeleď: Brukvovité - Brassicaceae
Rukevník východní je mohutná dvouletá (leckdy i víceletá) bylina. Obvykle dorůstá do výšky kolem 120 cm, může ale vyrůst i vyšší. Pochází z jihozápadu evropského Ruska, tam lidé využívají mladé listy rukevníku jako zeleninu. V posledním století ale byla jeho semena rozvlečena dopravou snad na celou severní polokouli. Před více než 20 roky byl rukevník východní v ČR registrován jako karanténní plevel. To ale jeho šíření nezabránilo. Nyní u nás roste snad podél všech železničních tratí a odtud se šíří dál jako invazní plevel na orné půdy. Na polích se rozšiřuje i společně s chlévským hnojem, protože jeho semena procházejí dobytkem bez poškození.
Rozchodník bílý (bělorozchodník skalní) Sedum album (Oreosedum album)
od Hanka
čeleď: Tlusticovité - Crassulaceae
Rozchodník bílý je vytrvalá bylina. Je to častý druh na skalnatých svazích a na kamenitých místech. Roste tam jako náš původní druh, často je ale i pěstovaný a ze zahrádek se rozšiřuje do okolí. Má plazivé lodyhy s krátkými nekvetoucími výběžky a přímými květonosnými lodyhami.
Nektar z kvítků rozchodníku bílého chutná mnoha druhům hmyzu, zejména motýlům, také blanokřídlým.
Chrpa modrá Centaurea cyanus
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Chrpa modrá je jednoletá, většinou ozimá bylina. V minulosti rostla jako častý plevel v obilí. Používání herbicidů její výskyt velmi omezilo, na mnoha lokalitách se stala neznámou. V současnosti se někteří zemědělci snaží omezovat zemědělskou chemii, a u nich se vzácně začínají chrpy znova objevovat.
Chrpa modrá je včelařsky hodnotná rostlina, má ve květech pro hmyz nektar a světlý pyl.
Čistec bahenní Stachys palustris
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Čistec bahenní je vytrvalá bylina. Roste na vlhkých místech, v Praze je často na břehu Vltavy. Při vyšším průtoku vody snáší i dočasné přeplavování. Často se šíří do okolí s pomocí svých dlouhých oddenků.
Čistec bahenní vyhledávají zejména samotářské včely druhu vlnařka obecná (Anthidium manicatum). Na horní fotografii se za kvítky skrývá sameček vlnařky.
Čistec lesní Stachys sylvatica
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Čistec lesní je vytrvalá bylina s oddenky a dlouhými nadzemními i podzemními výběžky, kterými se rozrůstá do okolí. Na větší vzdálenosti se rozšiřuje semeny.
Je to hojný druh ve vlhkých listnatých lesích. Často roste v příkopech kolem lesních cest.
Květy jsou často samosprašné, sladký nektar pro hmyz je uložený hluboko v květu, kam většina druhů včel svým sosákem nedosáhne.
Květy čistce lesního vyhledávají samotářské včely druhu pelonoska čistcová (Clisodon furcatus).
Tolice srpovitá Medicago falcata
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Tolice srpovitá je vytrvalá bylina se žlutými květy. Daří se jí na suchých a výslunných svazích, nejčastěji na skalnatých úbočích. Rozkvétá od května až do října. Květní nektar má v kvítcích uložený poměrně hluboko. Proto koncem jara a na začátku léta dává hmyz přednost květům jiných rostlin, které mají nektar snadněji přístupný. Později v létě a během podzimu už je ale jiných květů v přírodě maloučko, proto pak začíná hmyz vyhledávat i tolici srpovitou. Do jejích kvítků dosáhnou k nektaru pouze druhy s dlouhým sosákem. Výhodou tolice srpovité je také to, že mívá poléhavou lodyhu. Proto při sečení louky bývá sekačkou poškozená jen maloučko a snadno a rychle obnovuje kvetení.
Tužebník jilmový Filipendula ulmaria
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae
Tužebník jilmový je mohutná vytrvalá bylina. Je to hojný druh na vlhkých podmáčených loukách a na březích tekoucích i stojatých vod.
Jednotlivé lodyhy rozkvétají postupně během celého léta. Včely medonosné sbírají na květenství tužebníků mnoho pylu. Pokud jsou někde v sousedství tužebníkového porostu včelí úly, tak jsou na květenství vidět včelí dělnice, které rychle pobíhají přes jednotlivé kvítky a ukládají si pyl do svých košíčků na zadních nožičkách. Vydatný zdroj pylu je důležitý pro zdraví včelstev a nenahraditelný pro jejich úspěšné přezimování.
Rdesno blešník Persicaria lapathifolia
od Hanka
čeleď: Rdesnovité - Polygonaceae
Rdesno blešník je jednoletá bylina. Daří se mu na vlhkých místech, roste podél vodních toků a na obnažených dnech rybníků, je to i častý plevel v okopaninách. Okvětí drobných kvítků bývá bělavé nebo s růžovými cípy.
Rdesno blešník je velmi proměnlivý druh, odborníci ho rozčleňují na řadu subspecií. Blanokřídlý hmyz se o květy rdesna blešníku obvykle nezajímá. To ale rdesnu nevadí, často tvoří semena samoopylením. Proto se na mnoha lokalitách vyskytuje v rozsáhlých velmi jednotných populacích. Pokud ale rostou vedle sebe různé druhy rdesen rodu Persicaria, snadno dochází ke vzniku kříženců.