Rostliny Seznam
Pitulník (hluchavka žlutá) Galeobdolon sp.
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Pitulník se dřív jmenoval hluchavka žlutá (Lamium galeobdolon). Nyní ho botanici přejmenovali a rozdělili na 3 samostatné druhy, které si jsou navzájem podobné a proto dřív nebyly rozlišovány.
Pitulník žlutý - Galeobdolon luteum, má diploidní počet chromozomů (2n = 18), roste v teplejších, sušších a světlých lesích.
Pitulník horský - Galeobdolon montanum, má tetraploidní počet chromozomů (2n = 36), roste v chladnějších vlhčích lesích.
Pitulník postříbřený - Galeobdolon argentatum, (2n = 36), okrasná trvalka, často pěstovaná, snadno zplaňuje. V Praze je nejhojnější právě pitulník postříbřený, ten se šíří zejména kolem hřbitovů a zahrad. Vyhledává živinami bohaté půdy.
Kamejka modronachová Buglossoides purpurocaerulea (Lithospermum purpurocaeruleum)
od Hanka
čeleď: Brutnákovité - Boraginaceae
Kamejka modronachová roste v lesích, zejména v teplých oblastech na vápencovém podkladu. Je to často pěstovaná trvalka, která dokáže růst i ve stínu pod stromy. Je to vytrvalá bylina, s dlouhými podzemními oddenky.
Kamejka modronachová má v různých knihách odlišná jména, na vědeckém pojmenování jejího rodu si odborníci skutečně dost vyhráli. Dá se najít i s latinským pojmenováním Margarospermum.
Kamejku modronachovou milují pelonosky hluchavkové (Anthophora plumipes).
Topol kanadský Populus x euroamericana (Populus nigra x Populus deltoides)
od Hanka
čeleď: Vrbovité - Salicaceae
Topol kanadský je v současnosti v ČR nejčastěji pěstovaný typ topolu. Pěstuje se velké množství různých kultivarů, které vznikly zkřížením našeho domácího druhu topolu černého s jeho americkým příbuzným topolem bavlníkovým.
Tito kříženci rostou většinou rychleji než náš topol černý, mívají ale horší kvalitu dřeva. Topoly kanadské mají velmi rozdílnou dobu jarního rašení i podzimního opadu listů. Záleží na tom, zda rodičovský topol bavlníkový pocházel z populací z jižnějších nebo severnějších oblastí (vždy ze Severní Ameriky).
Hluchavka skvrnitá Lamium maculatum
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Hluchavka skvrnitá je vytrvalá trsnatá bylina. Často roste v křovinách a ve světlých, listnatých lesích, tam zejména kolem cest. Její porosty charakterizují půdu s dobrou úrodností.
Je milovanou rostlinou pelonosek a čmeláků, hlavně druhu čmelák zahradní.
Hrušeň obecná Pyrus communis
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae (Jabloňovité - Malaceae)
Hrušeň obecná je běžně pěstovaná v zahradách. Hrušně pěstované i zplanělé patří k obrazu české krajiny. Bývají podél polních cest, na mezích, v zahradách a kolem nich.
Některé hrušně jsou krásné veliké stromy, prý se mohou dožít až 200 roků věku.
Původ hrušní není přesně známý. Hlavní vývojová etapa se pravděpodobně udála v jihozápadní Asii, v důsledku křížení jiných druhů hrušní a také pupenovými mutacemi, které lidi rozšiřovali roubováním na plané podnože.
Hluchavka nachová Lamium purpureum
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Hluchavka nachová je většinou jednoletá ozimá bylina (někdy dvouletá). Začíná kvést už během podzimu. Je nápadná zejména na konci zimy, protože dokáže kvést i během mírných zim. V předjaří a v časném jaru je to pro hmyz důležitá nektarodárná a pylodárná rostlina.
Hluchavku nachovou navštěvuje větší počet druhů hmyzu, milují ji čmeláci.
Vrba trojmužná Salix triandra
od Hanka
čeleď: Vrbovité - Salicaceae
Vrba trojmužná je statný, bohatě větvený keř, obvykle 3 až 6 m vysoký. Je to hojně využívaná vrba na produkci proutí. Kůra je nápadná tím, že se odlupuje v šupinách.
Daří se jí v územích s vysokou záplavovou vodou kolem potoků a řek.
Zajímavostí jsou prašníky uspořádané ve trojicích (většina vrb má v kvítcích dvojice prašníků).
Javor mléč Acer platanoides
od Hanka
čeleď: Mýdelníkovité - Sapindaceae (dříve javorovité - Aceraceae)
Javor mléč je středně velký strom, může se dožít až 200 roků. Charakteristické jsou pro něj vstřícné listy na dlouhých řapících. Řapík po utržení mléčí, v jeho mléčné šťávě se vyskytuje kaučuk.
Má rád živné půdy, bohaté na obsah dusíku. V Praze často roste v severně orientovaných roklích, dobře se mu daří i v podrostu jiných dřevin. Zejména tam, kde byly v minulosti vysazené akáty, se takové plochy samovolně proměňují na javořiny, pokud je lokalita trochu vlhká. Původní evropský druh.
Habr obecný Carpinus betulus
od Hanka
čeleď: Lískovité - Corylaceae (dříve habrovité - Carpinaceae)
Habr obecný patří v lesích na území k nejčastějším dřevinám. V minulosti se pěstoval zejména na palivové dříví, jeho dřevo je hodně výhřevné. Lidi využívali jeho vynikající pařezovou výmladnost a sklízeli jeho kmínky v krátkém obmýtí. Dodnes se v Praze většinou setkáváme s habry, které mají několik kmenů, co vyrůstají ze starého pařezu.
Při tom jen málo lidí si dokáže vzpomenout, jak habr kvete.
Křivatec žlutý Gagea lutea
od Hanka
čeleď: Liliovité - Liliaceae Juss
Křivatec žlutý je vytrvalá cibulovitá bylina. Je to jediný náš druh křivatce s prakticky stoprocentní tvorbou semen. Láká mnoho druhů hmyzích opylovatelů .
Vyskytuje se velmi hojně na vlhkých plochách, často pod stromy.
Na mnoha lokalitách je zjara první a jedinou kvetoucí rostlinou, která má v květech nektar a pyl.