Byliny jedlé, nejedlé, léčivé, jedovaté - jak je rozlišit?
23.4.2026 od Hanka
Jak rozlišit zdravé od jedovatého? Velmi těžko. Na internetu mnozí doporučují, jak si lidé mají v přírodě sbírat léčivé byliny. Jenže neupozorňují na možnosti záměny s jedovatými rostlinami. Dokonce už jsem se opakovaně setkala s tím, že pod doporučením léčivé byliny byl připojený ilustrační obrázek podobné jedovaté rostliny. Samozřejmě jsem hned psala autorům, že jsou nezodpovědní a dávají zavádějící informace. Odpověděli mi, že obrázek pod jejich textem je jen doprovodný a že za rozlišení správného druhu byliny je zodpovědný každý sám za sebe.
Na horní fotografii je na kraji lesní cesty kerblík třebule, v pozadí kvete hluchavka skvrnitá.
Tak jsem se rozhodla ukazovat rozlišovací znaky mezi takovými rostlinami, kde je správné určení druhu obtížné. Hlavně je potřeba dávat pozor na čeleď miříkovité - Apiaceae ! Do této čeledi patří zdravé druhy zeleniny jako je např. mrkev a petržel, a současně rostou v české přírodě jim podobné velmi jedovaté druhy jako je třeba bolehlav nebo rozpuk jízlivý. Rozlišování druhů miříkovitých rostlin bývá snadnější podle tvaru plodů (semen), jenže lidé je používají jako zeleninu v termínu, kdy mají pouze listy.
Teď ve druhé polovině dubna jsou v Praze podél lesních cest hojné kerblíky. Máme tu dokonce tři druhy, jsou to kerblík třebule, kerblík obecný a kerblík lesní. A pozor - mezi nimi často roste i jedovatá krabilice mámivá!
Kerblík třebule (Anthriscus cerefolium), vrchol lodyhy s poupaty - foto 22. 4. 2026.
Kerblík třebule je drobnější jednoletá ozimá bylina. V minulých stoletích býval pěstovaný jako časně jarní zelenina. Z míst původního pěstování se rozšířil do okolí, zplaněl. V Praze je to nyní velmi hojný druh pod keři nebo ve světlých lesích, v akátinách.
Kerblík třebule má lysou lodyhu, pouze u listové pochvy jsou světlé chloupky. (Všechny druhy pražských kerblíků mají lysé lodyhy.)
Já sama rozlišuji druh kerblík třebule hlavně podle jeho originální výrazné chuti a vůni. Mnozí jí pojmenovávají jako anýzovou, já bych nazvala tu chuť kmínovou. Tak či onak, podle vůně a chuti je kerblík třebule nezaměnitelný.
Kerblík třebule, listy.
Kerblík třebule obvykle vytváří hustý porost mnoha štíhlých rostlin vedle sebe.
Pražskou specialitou je kerblík obecný (Anthriscus caucalis). Často roste společně s kerblíkem třebule, ale vyhledává spíš místa na světle na okraji porostu. Má ze všech druhů zdejších kerblíků nejjemněji členité listy. K jídlu pro lidi se nehodí, ale jedovatý asi není.
Kerblík obecný - detail listu.
Na následující fotografii je kerblík obecný uprosřed, kolem jsou vidět listy kerblíků třebule.
Kerblík lesní (Anthriscus sylvestris) je mohutnější dvouletá nebo víceletá bylina.
K jídlu se nehodí, protože má hořkou chuť. Jedovatý asi není.
Kerblík lesní, list.
Před rozkvetením mívá kerblík lesní okolík s poupaty skloněný dolů. (Foto 22. 4. 2026)
Na okrajích lesních cest často roste mezi kerblíky také jedovatá krabilice mámivá (Chaerophyllum temulum).
Krabilice mámivá - list.
Krabilice mámivá má mladé lodyhy chlupaté.
Nejnovější aktuality
