Co se povedlo fotografovat na cestách po jižní Moravě.

5.7.2026 od Hanka

Na jižní Moravě má severní hranici rozšíření celá řada takových druhů hmyzu, s jakými se v Čechách nesetkáváme. Např. na bobovitých rostlinách zde žije mandelinka Tituboea macropus.
Lze se s ní v přírodě setkávat jen na nejjižnějším cípu Moravy.
Na fotografii je sameček na bílojeteli.

/Mandelinka Tituboea macropus - foto z boku.

Krajník pižmový (Calosoma sycophanta) je nápadně velký brouk, který se vyskytuje hlavně v teplých nížinách, a to po celé ČR (i na dalších kontinentech mimo Evropu). Setkání s ním jsou ale vzácná. Většina lidí ho viděla jen párkrát v životě.
/Brouk krajník pižmový.

Křivorožka svlačcová (Systropha curvicornis) bývá hojná ve vinicích na plevelném svlačci. Tykadla samečků jsou na koncích stočená do trojúhelníkové spirály.
/Systropha curvicornis, sameček.
Samičky sbírají pyl na chloupky po celém obvodu zadečku.
/Systropha curvicornis - samička nasbírala pyl kolem celého zadečku a chystá se k odletu.

Na suchých cestách mezi vinicemi jsou podzemní hnízda druhu mravenec zrnojed (Messor structor).
/Mravenec zrnojed s travní obilkou.
/Mravenec zrnojed, zásobování obilkami u vstupu do hnízda.

Naopak v zaplavovaných lužních lesích žije ve starých stromech mravenec lužní (Liometopum microcephalum).
/Mravenec lužní, dělnice na cestě.
/Mravenec lužní pochoduje po kůře na kmenu starého dubu.


Žahalka šestiskvrnná (Scolia sexmaculata) - sameček na trsu mateřídoušky.
/Scolia sexmaculata, sameček na mateřídoušce. Má tmavá křídla.
/Scolia sexmaculata, sameček fotografovaný z boku.
/Scolia sexmaculata, na mateřídoušce sedí dvojice samečků.

Kolem porostů tolity lékařské se pohybovaly mandelinky (Chrysolina aurichalcea).
/Mandelinka tolitová - Chrysolina aurichalcea na tolitě lékařské.
/Mandelinka Chrysolina aurichalcea přelezla na list babyky nad porostem tolity.

Na vlhčích místech podél břehů potoků bývají porosty podražců křovištních.
/Podražec křovištní, porost na břehu potoka.
Podražec křovištní - lodyha s květy.
/Podražec křovištní, lodyha s květy.
A na spodní straně podražcových listů se ukázalo oranžové překvapení:
Pestrokřídlec podražcový (Zerynthia polyxena) - vzrostlá housenka.
/Pestrokřídlec podražcový, housenka na spodní straně listu.
Spodní strana housenky:
/Pestrokřídlec podražcový, pohled na housenku zdola.
Hlava housenky v době klidu.
/Pestrokřídlec podražcový, hlava klidné housenky.
Housence se ale fotografování nelíbilo, a tak se na objektiv rozlobila a ukázala, jak umí vysunout svoje osmeterium. To je masitý, vidlicovitý orgán (pachová žláza) nacházející se za hlavou housenek motýlů z čeledi otakárkovití (Papilionidae). Při ohrožení predátorem jej housenka vysune, čímž uvolní zapáchající chemické látky na bázi terpenů, které mají odradit útočníky.
/Pestrokřídlec podražcový, rozlobená housenka.
Rozlobená housenka na obrázku z boku.
/Pestrokřídlec podražcový, rozlobená housenka, foto z boku.

Na mnoha stromech překvapoval velký výskyt jmelí.
/Jmelí na stromě na obzoru.
Topol osika se jmelím.
/Jmelí na topolu.
Překvapivě tu jmelí vyrůstalo i na akátech.
/Jmelí na akátu.

Poznámka: Všechny fotografie tohoto článku jsem dělala na různých lokalitách na jižní Moravě ve dnech 11. 6. až 14. 6. 2026 při setkání zájemců o blanokřídlý hmyz.

Staré stromy v pražské oboře Hvězda jsou rájem pro život mnoha brouků.
Co se povedlo fotografovat na cestách po jižní Moravě.
Jak mravenci roznášejí semena.
Kvetou lípy velkolisté.

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist