Atlas Seznam
Macrophya annulata - pilatka červená Macrophya annulata
od Hanka
čeleď: Pilatkovití - Tenthredinidae, podčeleď Tenthredininae - pilatky
Pilatka Macrophya annulata je dlouhá 11 až 12 mm. S dospělci se lze v přírodě setkat od května do června.
Larvy této pilatky se vyvíjejí na listech různých rostlin z čeledi růžovitých.
Pilatek rodu Macrophya je v české přírodě větší počet druhů. Pro druh Macrophya annulata je typické, že mají černé kyčle zadních nohou, ale na předních nohách mají stehna a holeně vně s bílým pruhem. Samečkové mají bílý pruh i na středních nohách. Rozsah červeného zbarvení na zadečku může být proměnlivý, vzácně je zadeček celý černý.
Macrophya diversipes - pilatka Macrophya diversipes
od Hanka
čeleď: Pilatkovití - Tenthredinidae, podčeleď Tenthredininae - pilatky
Pilatka Macrophya diversipes je dlouhá 10 až 11 mm. Základní zbarvení těla má černé, lidskou pozornost ale upoutávají nápadně červené nohy. S dospělci se lze v přírodě setkat v květnu a v červnu. V ČR je to v teplých oblastech hojný a široce rozšířený druh. Má ráda výslunné svahy a lesní okraje.
Živnými rostlinami larev jsou jahodníky a ostružiníky.
Macrophya duodecimpunctata - Pilatka mokřadní Macrophya duodecimpunctata
od Hanka
čeleď: Pilatkovití - Tenthredinidae, podčeleď Tenthredininae - pilatky
Pilatka mokřadní (Macrophya duodecimpunctata) je dlouhá 8 až 12 mm. Dospělci létají v květnu a v červnu. V Čechách je to rozšířený a hojný druh, lze se s ní setkávat od nížin až do hor.
Žije na vlhkých loukách a v podmáčených lesích. Živnými rostlinami jejich larev jsou různé druhy ostřic.
Dospělci mají čelní štítek a svrchní pysk bílý. (Fotografovaný jedinec má svrchní pysk zbarvený od nějaké potravy.)
Macrophya montana - pilatka maliníková Macrophya montana
od Hanka
čeleď: Pilatkovití - Tenthredinidae, podčeleď Tenthredininae - pilatky
Pilatka Macrophya montana je v Praze velmi hojná, v čevnu jí lze často pozorovat na květech miříkovitých rostlin. Dospělci se živí květním nektarem a pylem, ale také medovicí, a zřejmě nejsou vybíraví, co se potravy týká, mohou využívat i jiné další zdroje potravy.
Jejich larvy (housenice) se vyvíjejí výhradně na listech ostružin a malin.
Na horní fotografii jsou spolu sameček a samička na květech bršlice.
Macrophya rufipes - pilatka červenonohá Macrophya rufipes
od Hanka
čeleď: Pilatkovití - Tenthredinidae, podčeleď Tenthredininae - pilatky
Pilatka Macrophya rufipes je dlouhá 7 až 12 mm. S dospělci se lze v přírodě setkávat od května do srpna. Často jsou vidět na květech miříkovitých rostlin. Larvy mají jako svojí prokázanou živnou rostlinu ostružiník ježiník, pravděpodobně jsou schopné se živit i na dalších rostlinách. Vyskytují se hlavně na křovinatých stepích.
Na horních fotografiích je samička. U samiček bývá třetí a čtvrtý zadečkový článek červený, ale červené zbarvení je proměnlivé, existují i samičky s černým zadečkem.
Maltářka jetelová Chalicodoma ericetorum
od Hanka
čeleď: Čalounicovití - Megachilidae
Maltářka jetelová (Chalicodoma ericetorum) je dlouhá 10 až 14 mm. Rozlišovacím znakem jsou zřetelné tomentové pásky na druhém až pátém tergitu.
V přírodě létá od června do srpna. Sbírá nektar a pyl pouze na bobovitých a hluchavkovitých rostlinách. Hnízdí v nejrůznějších dutinách ve zdech nebo v puklinách skal, příležitostně i v dutých stéblech rostlin. Je častá v blízkosti lidských obydlí, zejména teplých lokalitách.
Maltářka zední Chalicodoma parietina
od Hanka
čeleď: Čalounicovití - Megachilidae
Maltářka zední (Chalicodoma parietina) je dlouhá asi 16 mm, podobně jako bývají dlouhé čmeláčí dělnice, ve srovnání s nimi jsou ale maltářky zední štíhlejší. Samičky jsou černě ochlupené a mají červenohnědé břišní kartáče. Samečkové mají hruď a první tři články zadečku červenožlutě ochlupené. Dospělci létají v přírodě od dubna do června. V mediteránní oblasti je to široce rozšířený druh, u nás žije jen na několika málo místech na skalních stepích. Obvykle ji lze pozorovat, když rychle přeletuje mezi bylinami nad horními hranami kamenolomů.
Pro výživu svých larev sbírá nektar a pyl z mnoha druhů rostlin, nejoblíbenější bylinou je čistec přímý. Kupolovitá hnízda zakládá na skalních stěnách. Zděné plodové komůrky vyrábí z tvrdnoucí směsi písku a zeminy, které slepuje dohromady slinným sekretem.
Maskonoska černá Hylaeus nigritus
od Hanka
čeleď: Hedvábnicovití - Colletidae
Maskonoska černá (Hylaeus nigritus) je dlouhá 6 až 8 mm, patří ve svém rodu mezi větší druhy. Rod maskonosek patří k nejmenším včeličkám. Některé jsou dlouhé jen 4 mm. S dospělci se lze setkat od května do září. Jsou v teplých oblastech hojné, ale pro svou malou velikost unikají pozornosti.
Samičky maskonosek černých si budují hnízdečka v různých puklinách ve skalách nebo v omítce. Pro svoje larvičky sbírají nektar a pyl pouze na hvězdnicovitých rostlinách, vyhledávají hlavně vratič, řebříček a rmeny. Nemají vyvinutý pylosběrný aparát. Pyl polykají spolu s nektarem. Směs pak vyvrhují do připravených plodových komůrek. Stěny plodových komůrek si vyztužují celofánovitou vrstvou, podobně jako jejich příbuzné hedvábnice.
Maskonoska proměnlivá Hylaeus confusus
od Hanka
čeleď: Hedvábnicovití - Colletidae
Maskonoska proměnlivá (Hylaeus confucus) je drobná včelička, je dlouhá jen 5 až 7 mm.
Na fotografiích je sameček, který má na hlavě nápadnou světlou masku (samičky mají masku redukovanou).
V ČR je to hojný druh, je častý zejména v lesích a na lesních okrajích. Létá na květy mnoha druhů rostlin. S dospělci se lze setkat od května do září, někdy má 2 generace do roka. Hnízdí v dutinách v trouchnivém dřevě, v chodbách dřevního hmyzu i v dutých stéblech.
Mravenci - popis čeledi mravencovití Formicidae
od Hanka
čeleď: Mravencovití - Formicidae
Mravenci (Formicidae) jsou v české přírodě všudypřítomní. U nás to jsou malé a středně velké druhy společenského hmyzu. Kolonie jsou tvořeny třemi kastami - neplodnými dělnicemi, plodnými královnami a samci. U některých sociálně parazitických druhů kasta dělnic chybí. Samičky jsou většinou zřetelně větší než dělnice, po vylíhnutí až na vyjímky okřídlené. Dělnice jsou vždy bezkřídlé.