od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Nomáda proužkovaná (Nomada striata) je dlouhá 9 až 11 mm. Je to hnízdní parazit u pískorypky jetelové (Andrena wilkella) a pravděpodobně i u dalších příbuzných druhů pískorypek.
Nomáda proužkovaná je u nás vzácná, ačkoliv její hostitelský druh pískorypka jetelová je tu velmi hojný. Zdá se, že hostitelské pískorypky se umí napadení bránit. Že by pískorypky dokázaly parazitická vajíčka objevit a ze svých hnízdeček odstraňovat?
V literatuře se píše, že nomáda proužkovaná vytváří 2 generace do roka. Je na tom ale neobvyklé, že její hostitelský druh pískorypka jetelová má u nás jen jednu generaci během roku.
Na zdejších fotografiích je pouze sameček.
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Nomáda pruhovaná (Nomada succincta) je dlouhá 10 až 13 mm. S dospělci se lze v přírodě setkat od dubna do června.
Je to hnízdní parazit u několika druhů pískorypek, zejména u pískorypky lesklé (Andrena nitida) a u pískorypky černolesklé (Andrena nigroaenea). Má ráda teplé lokality, je to mediteránní druh, hojný v jižní Evropě, a v souvislosti s oteplováním u nás se šíří i tady.
Od ostatních druhů nomád se samičky snadno rozliší podle barevné kresby vpředu na hlavě.
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Nomáda rudorohá (Nomada ruficornic) je dlouhá 7 až 11 mm. Je to hnízdní parazit u pískorypky úhledné (Andrena haemorrhoa).
V ČR je to hojný druh, zejména žije ve světlých lesích. Létá od dubna do června.
V klidu mívá křídla složená nad tělem. Svůj barevný zadeček ukazuje jen v pohybu.
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Nomáda ryšavá (Nomada lathburiana) je hnízdní parazit u některých druhů pískorypek, v Praze hlavně u pískorypky popelavé (Andrena cineraria).
Je to hojný druh. Je dlouhá 9 až 12 mm - to je mezi nomádami velký druh.
Na horním obrázku je samička.
Jedním z rozlišovacích znaků jsou rezavé chloupky na hrudi a na hlavě.
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Nomáda šestiskvrnná (Nomada sexfasciata) je větší druh nomády, je dlouhá 11 až 14 mm. U nás se s ní lze setkat jen vzácně, pouze v teplých oblastech.
Je to hnízdní parazit u samotářských včel stepnic rodu Eucera.
Její výskyt se povedlo dokumentovat 12. 5. 2024 v Divoké Šárce.
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Nomáda značená (Nomada signata) je dlouhá 8 až 13 mm. Je to hnízdní parazit u pískorypky ryšavé (Andrena fulva). Letová perioda dospělců je od dubna do poloviny června. V ČR se vyskytuje od nížin až do hor, ale jen nehojně. Všude se lze setkávat jen s jednotlivými kusy.
Na fotografiích je sameček. (Samičku se mi zatím fotografovat nepodařilo.)
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Nomáda žlutá (Nomada flava) je velká 8 až 14 mm. Místy je to hojný druh. Dospělci létají od dubna do června.
Podobně jako všechny nomády, i nomáda žlutá je hnízdní parazit.
V Praze je hlavním hostitelským druhem je pískorypka lesklá ( Andrena nitida). Může parazitovat i u dalších druhů pískorypek, zejména u druhů pískorypka písčinná ( Andrena carantonica) a pískorypka ryšavá (Andrena fulva).
Na horních dvou fotografiích je sameček, jak se krmí ve vrbové jehnědě.
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Nomáda žlutoskvrná (Nomada flavopicta) je dlouhá 8 až 11 mm. S dospělci se lze v přírodě setkat od června do září. U nás žije pouze na teplých místech v nižších polohách.
Je to hnízdní parazit u pilorožek (Melitta sp.). Nejčastěji se s ní lze setkávat na hnízdištích pilorožky zdravínkové (Melitta tricincta).
Na zdejších fotografiích je sameček.
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Nomáda žlutotečná (Nomada flavoguttata) je drobný druh, je dlouhá jen 5 až 7 mm. Je to hnízdní parazit u několika druhů pískorypek, zejména u pískorypky malé (Andrena minutula). Může mít dvě generace do roka, podobně jako její hostitelé. Proto se s ní lze setkat od konce března až do srpna.
V ČR je to hojný druh, rozšířený od nížin až do hor.
od Hanka
čeleď: Pilorožkovití - Melittidae
Olejnice vrbinová (Macropis europaea) je druh vázaný na sběr pylu z vrbin, zejména z vrbiny obecné. Zvláštností těchto rostlin je, že ve květech netvoří nektar, ale olejíček. To je pro samotářské včely olejnice důležité a nenahraditelné. Žijí totiž na velmi vlhkých místech, zejména na březích řek a rybníků, na zaplavovaných mokřadech. Olej z vrbin samičky využívají nejen ve směsi s pylem jako potravu pro svoje larvičky, ale také pro impregnaci plodových komůrek proti vlhkosti.
Dospělci získávají energii sáním sladkého nektaru ve květech jiných druhů rostlin.