od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Pačmelák český (Bombus bohemicus) je hnízdní parazit u druhu čmelák hájový (Bombus lucorum). Je to hojný druh v chladnějších polohách. (V Praze je takovou chladnější lokalitou např. severní stráň nad Šáreckým potokem.)
Má tmavší křídla než jeho hostitelský druh.
Na horní fotografii je samička na květu rostliny štětka planá - foto Dejvice 8. 7. 2017.
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Pačmelák kosmatý (Bombus barbutellus) je hnízdní parazit u čmeláků zahradních, možná i u několika dalších druhů čmeláků.
Přezimované samičky létají v přírodě od konce dubna, samci a mladé samičky v červenci až září. V Praze je to vzácný druh, častěji se vyskytuje na horách nebo v podhůří.
Samičku jsem fotografovala 26. dubna 2024 v Šáreckém údolí v Praze 6.
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Pačmelák lesní (Bombus sylvestris) je hnízdní parazit u druhu čmelák luční, možná i u čmeláka horského. Je hojnější ve vyšších a středních polohách, ve vlhkých údolích. Protože ale jeho hostitelský druh čmelák luční se v posledních letech stává hojným i v Praze, dá se očekávat, že zde bude brzy hojný i jeho parazit.
Na horní fotografii je sameček.
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Pačmelák panenský (Bombus vestalis) je hnízdní parazit u druhu čmelák zemní. Matka pačmeláků po přezimování neumí sama založit svoje hnízdečko. Musí proniknout do hnízda svého hostitelského druhu, a to až v době, kdy je v hnízdečku dostatek dělnic. Pačmeláci svoje dělnice nemají. K proniknutí do hnízdečka hostitelského druhu pomáhá pačmeláčici podobný pach, ostatně jsou to blízcí příbuzní.
Na horním obrázku je samička po přezimování. Pro pačmeláky je charakteristická krátká hlava.
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Pakutilka skvrnitá (Nysson maculosus) je dlouhá jen 5 až 7,5 mm. Dospělci létají v přírodě od června do září. Je to hnízdní parazit u několika druhů vosilek, které jako zásoby pro svoje larvy loví nymfy a dospělce drobných křísů. Samička pakutilky aktivně proniká do hnízdeček hostitelských druhů a tam vyklade svoje drobné vajíčko pod křídla ochromeného kříska. Vývoj zárodku parazita probíhá rychleji než vývoj hostitele. Vylíhlá larva pakutilky pak zničí hostitelské vajíčko a dál její vývoj pokračuje na zásobách ochromené kořisti (křísků).
od Hanka
čeleď: Paličatkovití - Cimbicidae
Paličatka kakostová (Corynis obscura) je dlouhá 6 až 8 mm. Housenice se vyvíjejí na kakostu krvavém a na kakostu lesním. S dospělci se lze setkávat v květnu a v červnu, obvykle jsou vidět přímo v kakostových květech. Právě uvnitř kakostových květů se také většinou spáří samička a sameček.
V Praze se paličatky kakostové vyskytují na skalnatých svazích, kde roste kakost krvavý. (Kakost lesní se na přírodních stanovištích Prahy pravděpodobně nevyskytuje nebo zde alespoň není hojný.)
od Hanka
čeleď: Paličatkovití - Cimbicidae
Paličatka rozchodníková (Corynnis crassicornis) je poměrně vzácný druh. Svým vývojem je vázaná na rostlinu rozchodník bílý (případně i rozchodník ostrý), na něm se vyvíjejí její larvy. Potřebuje suchá a teplá stanoviště.
Dospělci si doplňují energii sáním květního nektaru. Dospělci rádi navštěvují květy pryskyřníků, zejména pryskyřníku hliznatého, který také obvykle roste na suchých místech.
Foto nad skalami v Přírodní památce Baba 11. 5. 2017.
od Hanka
čeleď: Paličatkovití - Cimbicidae
Paličatka kovová (Abia aenea) je dlouhá 10 ž 12 mm. Dospělci létají v přírodě v dubnu a v květnu. Samičky paličatek kladou vajíčka jednotlivě do komůrek v naříznuté listové čepeli. Larvy (housenice) jsou vázané svým vývojem na zimolezy a pámelník bílý. Larvy se vyvíjejí na rostlinách v květnu a v červnu. Potom si vytvářejí v zemi pevný kokon a přezimují jako předkukly.
Je to v přírodě nehojný druh, v pražských parcích je častější. Obvykle se lze setkávat jen se samičkami, samci jsou vzácní.
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Pelonoska čistcová (Clisodon furcatus) je dlouhá 11 až 12 mm. Dospělci létají v příodě od května do srpna. Hnízdečka pro svoje larvičky si vykusuje v mrtvém dřevě, ve větvičkách nebo v pařezech. Stěny komůrek tapetuje tenkou vrstvou izolačního sekretu.
Sbírá nektar a pyl na hluchavkovitých rostlinách. Jejich nejoblíbenější rostlinou je čistec lesní.
Samečkové jsou při pátrání po samičkách velmi aktivní, celé dny proletují po svých trasách mezi porosty čistců lesních - na vlhkých místech na kraji lesa nebo v příkopech podél lesních cest.
Na zdejších fotografiích je sameček.
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Pelonoska hluchavková (Anthophora plumipes) je druh tvarem těla velmi podobný malým čmelákům. Na rozdíl od čmeláků ale nemá dělnice, všechnu péči o potomstvo zvládá samotná samička.
Na zdejší horní fotografii je sameček. Ti se totiž líhnou už počátkem března, až o tři týdny dřív než samičky. Patří k prvním druhům hmyzu, které lze vidět při jarním oteplení.