Atlas Seznam
Pelonoska jarní Anthophora aestivalis
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Pelonoska jarní (Anthophora aestivalis) je dlouhá 13 až 15 mm. Dospělci mají letovou periodu od dubna do konce června.
Sbírá pro svoje larvičky nektar a pyl s mnoha druhů rostlin, ale upřednostňuje různé bobovité.
Hnízda si ráda buduje v hlinitých stěnách, ve starých zdech, někdy i na rovném podkladu, který je krytý proti dešti.
Fotografovala jsem jí v červnu na vikvi huňaté. V této době už má dost sešedivělou barvu, mladí, čerstvě vylíhlí jedinci mají chloupky žlutohnědé.
Phymatocera aterrima - piluška kokoříková Phymatocera aterrima
od Hanka
čeleď: Pilatkovití - Tenthredinidae, podčeleď Blennocampinae - pilušky
Piluška kokoříková (Phymatocera aterrima) bývá k vidění nejčastěji na rostlinách kosatců a kokoříků. Dospělci se líhnou v dubnu, a létají až do června. Samička klade vajíčka do pletiva rostlin. V přírodě je nejoblíbenější živnou rostlinou jejích housenic kokořík mnohokvětý. Dokáže se ale vyvíjet i na dalších druzích kokoříků, i na několika jiných rostlinách.
Pilatěnka obecná Arge ustulata
od Hanka
čeleď: Pilatěnkovití - Argidae
Pilatěnka obecná (Arge ustulata) je dlouhá 7 až 10 mm. Vytváří behěm roku 2 generace. Proto se lze v přírodě setkávat s dospělci od května až do konce srpna. Živnou rostlinou jejich housenic jsou často vrby, ale také břízy nebo hlohy. V ČR je to rozšířený a hojný druh, žije v nížinách i na horách.
Dospělci se živí pylem a nektarem. Mají krátké ústní orgány, proto vyhledávají květy se snadno dostupným nektarem, také okusují chloupky na mladých listech (např. na vrbě ušaté).
Pilatěnka ostružinová Arge cyanocrocea
od Hanka
čeleď: Pilatěnkovití - Argidae
Pilatěnka Arge cyanocrocea je dlouhá jen 7 až 8 mm. S dospělci se lze setkávat od května do července. Dospělci se živí především na květech miříkovitých rostlin. Jejich larvy (housenice) mají jako potravu různé druhy ostružiníků.
Foto 24. 5. 2018 na květech kerblíku lesního, v Praze v Dejvicích.
Pilatkovití Tenthredinidae
od Hanka
Popis čeledi Pilatkovití - Tenthredinidae
Pilatkovití jsou druhově nejpočetnější čeleď širopasích. Housenice většiny druhů žijí volně na různých druzích rostlin, méně druhů minuje uvnitř rostlinných tkání. V ČR bylo dosud zjištěno více než 500 druhů z čeledi pilatkovitých. Čeleď pilatkovití se dělí do sedmi podčeledí, v ČR žijí zástupci šesti podčeledí. Jsou to
Tenthredininae - pilatky
Selandriinae - pilanky
Allantinae - pilenky
Blennocampinae - pilušky
Heterarthrinae - pilatičky
Nematinae - pilařky
Pilorožka kyprejová Melitta nigricans
od Hanka
čeleď: Pilorožkovití - Melittidae
Pilorožka kyprejová (Melitta nigricans) létá v červenci a v srpnu na porostech kyprejů, v Čechách roste v přírodě jen druh kyprej vrbice.
Pilorožka kyprejová je vázaná na kypreje, pro svoje larvičky připravuje zásoby potravy pouze z pylu a nektaru kyprejů. I dospělci sají pro svojí výživu prakticky pouze na kyprejích.
Kypreje jsou mimořádně dobré včelařské rostliny. Bývá na nich i mnoho dalších druhů hmyzu, zejména čmeláků a včel medonosných.
Pilorožka vojtěšková Melitta leporina
od Hanka
čeleď: Pilorožkovití - Melittidae
Pilorožka vojtěšková (Melitta leporina) je drobná samotářská včelka, dlouhá 11 až 13 mm. V přírodě se s ní lze setkat od června do září.
JE VÝZNAMNOU OPYLOVATELKOU VOJTĚŠKY. Vojtěška, botanicky správně napsáno tolice vojtěška, je pro tuhle včelku nenahraditelná, i když dokáže sbírat pyl a nektar i na jiných bobovitých rostlinách.
Vojtěšku dokáže opylovat několik druhů včeliček, trochu i včela medonosná. Ovšem výroba vojtěškového osiva do značné míry závisí na přítomnosti samotářských druhů včel u semenářských porostů, jednou z nich je také pilorožka vojtěšková.
Pilorožka zvonková Melitta haemorrhoidalis
od Hanka
čeleď: Pilorožkovití - Melittidae
Pilorožka zvonková je dlouhá 11 až 13 mm. V ČR žije téměř všude, vyskytuje se od nížin až do hor, ale nikde není hojná. Charakteristické jsou pro ní červenohnědé třásně na konci zadečku. Dospělci létají v přírodě od července do září.
Je vázaná na výskyt zvonků v přírodě, pro svoje larvičky sbírá jako zásobu potravy nektar a pyl pouze z květů zvonků.
Pilovrtka topolová Xiphydria prolongata
od Hanka
čeleď: Pilovrtkovití - Xiphydriidae
Pilovrtka topolová (Xiphydria prolongata) má štíhlé válcovité tělo, může být dlouhá 8 až 18 mm. U nás je to hojný druh především v lužních lesích. Její larvy se vyvíjejí ve dřevě oslabených nebo usychajících listnatých stromů. Nejčastěji se vyskytuje na jednotlivě stojících vrbách, napadá také topol osiku, příležitostně olše a břízy. S dospělci se lze setkávat od června do srpna.
Samotné dřevo je ale obtížně stravitelné, proto si larvy pilovrtek pomáhají symbiózou s dřevnatkovými houbami. Způsobují poškozování jádrového dřeva.
Pískohrabka ostruhatá Panurgus calcaratus
od RadimzBeskyd
čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae
Pískohrabka ostruhatá (Panurgus calcaratus) dosahuje velikosti 7-9 mm. V přírodě se vyskytuje od poloviny června až do října. Hnízdí v různě velkých skupinách, hnízda jsou komunální s 2-10 samicemi, které sdílejí společný vchod, pečují ale jen o vlastní plodové komůrky. Pískohrabky sbírají nektar a pyl pouze na hvězdnicovitých rostlinách.
V ČR je to místy velmi hojný druh, občas se objevuji i ve vyšších polohách (až 1000 m n. m.). Hnízdím parazitem je Nomada fuscicornis.