Atlas Seznam
Pilorožka kyprejová Melitta nigricans
od Hanka
čeleď: Pilorožkovití - Melittidae
Pilorožka kyprejová (Melitta nigricans) létá v červenci a v srpnu na porostech kyprejů, v Čechách roste v přírodě jen druh kyprej vrbice.
Pilorožka kyprejová je vázaná na kypreje, pro svoje larvičky připravuje zásoby potravy pouze z pylu a nektaru kyprejů. I dospělci sají pro svojí výživu prakticky pouze na kyprejích.
Kypreje jsou mimořádně dobré včelařské rostliny. Bývá na nich i mnoho dalších druhů hmyzu, zejména čmeláků a včel medonosných.
Pilorožka vojtěšková Melitta leporina
od Hanka
čeleď: Pilorožkovití - Melittidae
Pilorožka vojtěšková (Melitta leporina) je drobná samotářská včelka, dlouhá 11 až 13 mm. V přírodě se s ní lze setkat od června do září.
JE VÝZNAMNOU OPYLOVATELKOU VOJTĚŠKY. Vojtěška, botanicky správně napsáno tolice vojtěška, je pro tuhle včelku nenahraditelná, i když dokáže sbírat pyl a nektar i na jiných bobovitých rostlinách. (Oblíbenou rostlinou je také jetel plazivý.)
Vojtěšku dokáže opylovat několik druhů včeliček, trochu i včela medonosná. Ovšem výroba vojtěškového osiva do značné míry závisí na přítomnosti samotářských druhů včel u semenářských porostů, jednou z nich je také pilorožka vojtěšková.
Pilorožka zvonková Melitta haemorrhoidalis
od Hanka
čeleď: Pilorožkovití - Melittidae
Pilorožka zvonková je dlouhá 11 až 13 mm. V ČR žije téměř všude, vyskytuje se od nížin až do hor, ale nikde není hojná. Charakteristické jsou pro ní červenohnědé třásně na konci zadečku. Dospělci létají v přírodě od července do září.
Je vázaná na výskyt zvonků v přírodě, pro svoje larvičky sbírá jako zásobu potravy nektar a pyl pouze z květů zvonků.
Pilovrtka topolová Xiphydria prolongata
od Hanka
čeleď: Pilovrtkovití - Xiphydriidae
Pilovrtka topolová (Xiphydria prolongata) má štíhlé válcovité tělo, může být dlouhá 8 až 18 mm. U nás je to hojný druh především v lužních lesích. Její larvy se vyvíjejí ve dřevě oslabených nebo usychajících listnatých stromů. Nejčastěji se vyskytuje na jednotlivě stojících vrbách, napadá také topol osiku, příležitostně olše a břízy. S dospělci se lze setkávat od června do srpna.
Samotné dřevo je ale obtížně stravitelné, proto si larvy pilovrtek pomáhají symbiózou s dřevnatkovými houbami. Způsobují poškozování jádrového dřeva.
Pískohrabka ostruhatá Panurgus calcaratus
od RadimzBeskyd
čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae
Pískohrabka ostruhatá (Panurgus calcaratus) dosahuje velikosti 7-9 mm. V přírodě se vyskytuje od poloviny června až do října. Hnízdí v různě velkých skupinách, hnízda jsou komunální s 2-10 samicemi, které sdílejí společný vchod, pečují ale jen o vlastní plodové komůrky. Pískohrabky sbírají nektar a pyl pouze na hvězdnicovitých rostlinách.
V ČR je to místy velmi hojný druh, občas se objevuji i ve vyšších polohách (až 1000 m n. m.). Hnízdím parazitem je Nomada fuscicornis.
Pískolib malý Bembecinus tridens
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Pískolib malý (Bembecinus tridens) je dlouhý jen 7 až 11 mm. Dospělci létají v přírodě od června do srpna. Žije na písčitých lokalitách, zejména na náplavových písčinách kolem řek.
Hnízdečka vyhrabává v zemi, vajíčko klade do prázdné plodové komůrky na sloupek ze směsi písku a slin. Po opuštění hnízda se vchod samovolně zasypává jemným pískem, samička se při návratu do hnízda obratně prohrabe. Svůj plod zásobuje potravou z nalovených malých křísků a pěnodějek. Zásobování je postupné, podle potřeb larev.
Pískorypka Andrena denticulata
od RadimzBeskyd
čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae
Pískorypka (Andrena denticulata) je velikosti 8–11 mm, žije na loukách, okrajích lesů, ve světlých lesích a na lesostepích, preferuje květnaté louky a úhory. Vyskytuje se od června do září, častěji v chladnějších polohách, v teplých oblastech jen na písčitém podkladu. V ČR od nížin až na hřebeny hor, jen místy hojněji. Navštěvuje rostliny s menšími květními úbory jako zlatobýl, starček, vratič, prasetník, ale i řebříček, chrpy nebo pcháče.
Pískorypka časná Andrena praecox
od Hanka
čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae
Pískorypka časná (Andrena praecox) je drobný druh pískorypky, je dlouhá jen 7 až 11 mm. Je věrná svému jménu, zjara se probouzí ze zimního spánku hned při prvním oteplení, objevuje se o pár dnů dřív než jiné druhy pískorypek.
Jako všechny pískorypky i ona se musí před vylétnutím nejdřív zahřát na sluníčku, samy nejsou schopné produkovat teplo. Proto při zatažené obloze neopouštějí hnízdo.
Pro svoje larvičky sbírá jako potravu nektar a pyl pouze z vrb.
Pískorypka čekanková Andrena polita
od Hanka
čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae
Pískorypka čekanková (Andrena polita) je dlouhá 9 až 13 mm. Miluje květy čekanky, ale létá i na žlutokvěté hvězdnicovité rostliny. Bývá na stepních stanovištích od května do září. Hnízdečko pro larvy si vyhrabává v písčité i hlinité půdě.
V ČR jen v nejteplejších oblastech. Na květech čekanek sbírá mnoho bílého pylu.
Pískorypka černolesklá Andrena nigroaenea
od Hanka
čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae
Pískorypka černolesklá (Andrena nigroaenea) je dlouhá 12 až 15 mm, je to velký druh pískorypky. Při zběžném pohledu se na květech snadno zamění s dělnicí včely medonosné.
Dospělci létají v přírodě už od března. Je to hojný druh, sbírá nektar a pyl z mnoha druhů rostlin, významně se podílí na opylování ovocných dřevin. Neoplozené samičky zjara produkují voňavé feromony, které k nim lákají samečky.
Samičky mají hruď a pylové sběrací kartáče na zadních nohách červenohnědě ochlupené. Zadeček bývá řídce ochlupený, a během života chloupky na zadečku olysávají.