od Hanka
čeleď: Ploskočelkovití - Halictidae
Ploskočelka čtyřpásá (Halictus quadricinctus) je dlouhá 13 až 16 mm, samičky jsou velké jako dělnice včel medonosných. Je to vždy samotářský druh. Přezimuje oplodněná samička, ta začíná v dubnu budovat svoje hnízdečko. V zemi si vybuduje rozsáhlou dutinu a uvnitř vystaví hlinitou plástev, kterou zpevňuje svými slinami. V plástvi bývá vedle sebe 10 až 15 plodových komůrek. Plástev je v dutině upevněná na sloupkovitých vzpěrách, okolní vzduch chrání plástev před nadměrnou vlhkostí. Mladá generace se líhne postupně od června do září, stará matka v hnízdečku se vylétnutí potomstva obvykle dožívá. Sbírá nektar a pyl z květů mnoha druhů rostlin. Přednostně vyhledává teplá místa a sprašové biotopy.
Na horní fotografii je na květu chrastavce sameček.
od Hanka
čeleď: Ploskočelkovití - Halictidae
Ploskočelka chrastavcová (Halictus scabiosae) je dlouhá 12 až 15 mm, je podobná menším dělnicím včely medonosné, ale je světlejší. Ještě před pár roky žil tento druh pouze v jižní Evropě a nejblíže k nám na Slovensku. V posledních letech je hojným druhem i v Čechách.
Ačkoliv se ploskočelky zařazují mezi samotářské včely, ploskočelka chrastavcová dokáže žít nejen jako samotářka, ale také ve společenství. Při jarním zakládání hnízda si může pomáhat více samic. Podle klimatických podmínek mohou vyprodukovat i několik generací dělnic, samečkové a samičky nové generace se objevují v přírodě koncem léta a začátkem podzimu. Přezimuje pouze oplozená samička.
od Hanka
čeleď: Ploskočelkovití - Halictidae
Ploskočelka načervenalá (Lasioglossum calceatum) je dlouhá 8 až 10 mm. Na horním obrázku je sameček na květu pcháče rolního. Samečkové mají někdy zadeček s červenými znaky, a takoví se podle toho dají rozlišit od jiných podobných druhů. Z rodu Lasioglossum totiž žije v ČR 68 druhů, které si jsou navzájem podobné, a jejich rozlišování je obtížné.
Přezimují oplozené samičky. Jsou dlouhé 8 až 10 mm. Ze zimního spánku se probouzejí koncem března.
od Hanka
čeleď: Ploskočelkovití - Halictidae
Ploskočelka obecná (Halictus tumulorum) je v Praze velmi hojný druh, ale pro svojí drobnost uniká pozornosti. Je dlouhá jen 6 až 7 mm. Hnízdečka si budují v zemi. Samičky se objevují zjara už na začátku dubna. Pro svoje larvičky sbírají nektar a pyl z mnoha druhů rostlin.
Část samiček žije soliterně, to znamená, že všechno pro zdárný vývoj další pohlavní generace zajišťuje samotná samička. Část samiček je primitivně eusociální. Nejdřív vychovají čtyři nebo pět dělnic, které pak matce pomáhají s prací na založení komůrek pro vývoj budoucí pohlavní generace.
od Hanka
čeleď: Ploskočelkovití - Halictidae
Ploskočelka páskovaná (Halictus simplex) je v teplých oblastech velmi hojný druh. Vzhledem ke své drobné velikosti (9 až 11 mm) často uniká pozornosti.
Je to samotářský druh včely.
Na horním obrázku je sameček v květu škardy dvouleté. Samečkové se líhnou od června do září, po spáření hynou. Samičky přezimují a zjara zakládají v zemi hnízdečka pro svoje larvy.
Plodové komůrky zásobuje pylem a nektarem z mnoha druhů rostlin.
od Hanka
čeleď: Ploskočelkovití - Halictidae
Ploskočelka pospolná (Lasioglossum marginatum) je druh, který se hojně vyskytuje ve Středomoří. V Čechách byla donedávna neznámá, v posledních dvou letech se objevuje i tady. Je dlouhá jen 7 až 8,5 mm. Její přítomnost na květech snadno uniká pozornosti, protože se podobá jiným druhům ploskočelek, co jsou u nás časté. Velmi nápadné jsou ale vstupy do jejich hnízdeček. U vstupů do podzemního hnízdečka si ploskočelky pospolné budují poměrně pevné hliněné "komínky".
od Hanka
čeleď: Ploskočelkovití - Halictidae
Ploskočelka prosvítavá (Lasioglossum pauxilum) je dlouhá jen 5 až 7 mm. V teplých oblastech ČR je to jeden z nejhojnějších druhů rodu. Je to nenápadná, ale všudypřítomná včelička. Sbírá nektar a pyl z květů mnoha druhů rostlin.
Přezimují oplozené samičky. Ty se probouzejí ze zimního spánku koncem dubna. Pak si vybudují v zemi hnízdečko, a samička naklade do komůrek vajíčka. Z těch se vylíhnou dělnice, které následně matce pomáhají s výchovou další generace. Mladé samičky a samečky je možno v přírodě vidět od července do října.
od Hanka
čeleď: Ploskočelkovití - Halictidae
Ploskočelka sametová (Lasioglossum malachurum) je drobný druh, štíhlý a dlouhý jen 7 až 10 mm.
Je to druh sociální, během vegetační sezony má vždy dělnice, ty jsou vždy menší než jejich matka. Ve střední Evropě mívá dvě, někdy tři generace dělnic. Na severu jen jednu generaci dělnic (v krátkém létě by víc nestihly).
Hnízdí v zemi, často na ušlapaných pěšinách, často ve velkých agregacích stovek až tisíce hnízd blízko sebe.
od Hanka
čeleď: Ploskočelkovití - Halictidae
Ploskočelka skvrnkatá (Lasioglossum interruptum) je dlouhá 5 až 7 mm. Má výrazné plsťové skvrny na bázi 2. a 3. článku zadečku. V Čechách se vyskytuje jen na teplých výslunných svazích. Je to mediteránní druh, žije hlavně v jižní Evropě a v severní Africe. Sbírá nektar a pyl z květů mnoha druhů rostlin.
U nás žijí jako včely samotářky, časté je ale také společné zakládání hnízda více samičkami.
Samičky a někteří samečkové tohoto druhu jsou tmaví, část samečků je na začátku zadečku červená.
od Hanka
čeleď: Ploskočelkovití - Halictidae
Ploskočelka šestipásá (Halictus sexcinctus) je dlouhá 12 až 15 mm, je tedy jen nepatrně menší než dělnice včely medonosné.
Na horní fotografii je samička, která se zjara po přezimování krmí na květech mateřídoušky.
Obě pohlaví se líhnou koncem léta nebo na podzim, samečci po spáření hynou, oplozené samičky přezimují.
Tento druh je zajímavý tím, že má různé typy sociálních organizací. Může být samotářský, to znamená, že matka sama vychová další generaci samiček a samečků, ale může být i tzv. eusociální, že matka nejprve vychová generaci dělnic, a pak terve dělnice pomáhají matce vychovat mladou pohlavní generaci.