od Hanka
čeleď: Srpuškovití - Gasteruptiidae
Srpuška Gasteruption assectator je hnízdní parazit samotářských včel, zejména včel maskonosek (Hylaeus) z čeledi hedvábnicovití (Colletidae).
V současnosti se ukázalo, že původně hodnocený jako jeden druh je ve skutečnosti skupina podobných druhů. Vzhledově stejné samičky odlišných druhů se liší různou hnízdní strategií.
od Hanka
čeleď: Srpuškovití - Gasteruptionidae
Srpušky z okruhu druhu Gasteruption jaculator jsou nápadně štíhlé. Samičky mají velmi dlouhé kladélko s bílým zakončením. V ČR se vyskytuje větší počet navzájem podobných druhů.
Jsou to hnízdní parazité samotářských včel. Proto samička takové dlouhé kladélko potřebuje, aby dosáhla do komůrky samotářské včely a nakladla tam svoje vajíčko. Vylíhlá larva srpušky nejprve zlikviduje larvičku hostitelského druhu, a potom se sama živí na zásobách nektaru a pylu, jaké v hnízdní komůrce připravila včelička.
Dospělce lze spatřit, jak se krmí nektarem a pylem na květech. Navštěvují květy mnoha druhů rostlin, k nejoblíbenějším patří miříkovité.
od Hanka
čeleď: Vosovití - Vespidae
Sršeň obecná (Vespa crabro) je druh nápadný svojí velikostí a mohutností.
Samičky mohou být dlouhé až 35 mm, patří tedy k velkým druhům blanokřídlých. Má ráda parkovou krajinu s dostatkem starých dutých stromů pro zakládání hnízd.
Povahou jsou sršně méně agresivní než vosy, zvykají si na dění v okolí a bez příčiny neútočí.
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Stepnice jarní (Eucera nigrescens) je hojný druh na pražských stepních lokalitách. Stepnice dlouhorohá (Eucera longicornis) se v přírodě vyskytuje až v pozdějším jaru. Vzhledově si jsou oba druhy velmi podobné, na většině fotografií lze rozlišení těchto druhů pouze odhadovat.
Stepnice jarní se živí na mnoha různých druzích rostlin, a podobně i její larvičky se dokážou vyvíjet na zásobách pylu a nektaru z mnoha druhů květin. Nejoblíbenější jsou ale různé druhy vikví.
Samičky stepnice dlouhorohé sbírají nektar a pyl pro výživu svých larviček prakticky jen na různých druzích vikve.
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Stopčík Pemphredon lugubris je dlouhý až 12 mm.
Je to hojný druh ve starých lesích, kde je dostatek tlejícího dřeva. V takovém nepříliš pevném dřevě si vykusuje prostor pro hnízdečko. Jednotlivé komůrky mohou být v řadě za sebou, nebo v rozvětvených chodbičkách, podle podmínek. Jednotlivé komůrky jsou oddělené přepážkami z pilin. Plod zásobují ochromenými mšicemi. V jedné komůrce může být zásoba pro larvičku až 40 mšic. Dospělci se také živí nabodáváním mšic.
V ČR žije 15 navzájem velmi podobných druhů rodu Pemphredon.
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Stopčík Pemphredon rugifer je dlouhý kolem 10 mm. Dospělí jedinci si doplňují energii sáním nektaru z květů. Při fotografování jsem ho zastihla když se pohyboval na květenství kopřivy dvoudomé. Drobným druhům hmyzu kupodivu nevadí žahavé chlupy kopřiv a nektar z kopřivových kvítků je láká pro návštěvy.
Pro svoje larvičky vytváří zásoby potravy z většího počtu nalovených a ochromených mšic.
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Šíronožka obecná (Crabro cribrarius) je dlouhá 9 až 17 mm. Pojmenování šíronožka vzniklo podle toho, že samečkové mají deskovitě rozšířené přední holeně. Samečkové také mají rozšířené tykadlové články.
S dospělci se lze v přírodě setkat od června do září. Samičky si vyhrabávají v zemi 15 až 20 cm hluboká hnízdečka, dávají přednost písčitým podkladům. Pro svoje larvičky opatřuje jako zásobu potravy ulovené mouchy. Oblíbenou kořistí jsou středně velké druhy much, jako jsou bzučivky, ovádi nebo masařky.
Na zdejších fotografiích je sameček.
Foto Radim Herman - 24. 7. 2021 v Prostřední Bečvě.
od Hanka
čeleď: Pilatkovití - Tenthredinidae, podčeleď Tenthredininae - pilatky
Pilatka Tentredo amoena ráda saje nektar na květech miříkovitých rostlin.
Jejich larvy (housenice) mají jako svou živnou rostlinu třezalku. Podobných druhů pilatek existuje větší počet.
Na horním obrázku je samička. Od podobných druhů se samička pilatky Tenthredo amoena rozliší podle oranžového zbarvení apexů zadních holení a chodidel.
od Hanka
čeleď: Pilatkovití - Tenthedinidae, podčeleď Tenthredininae - pilatky
Pilatka bršlicová (Tenthredo campestris) je dlouhá 12 až 14 mm. Je to hojnější druh, který upoutává pozornost svojí barevností. S dospělci se lze setkávat od května do srpna, s housenicemi od června do září. Živnou rostlinou housenic je bršlice kozí noha. Dospělci se živí nektarem a pylem květů, přednostně vyhledávají rostliny z čeledi miříkovité, část potravy si také obstarávají dravě, loví různý menší hmyz. Má ráda polostinná stanoviště v údolích a vegetační lemy podél vodních toků.
od Hanka
čeleď: Pilatkovití - Tenthedinidae, podčeleď Tenthredininae - pilatky
Pilatka Tenthredo koehleri je dlouhá 9 až 12 mm. S dospělci se lze v přírodě setkávat od června do srpna. V Čechách je to hojný a rozšířený druh hlavně v podhůří a na horách. Vyhledává vlhké louky a prameniště a bývá také na okrajích cest podél vodních toků. Dospělci se živí na květech mnoha druhů rostlin. Naopak jejich larvy jsou při výběru živné rostliny náročné, lze je vidět pouze na řeřišnici hořké (Cardamine amara) a na řeřišničníku Hallerovu (Cardaminopsis halleri). Larvy bývají přes den přichycené na stonku nebo na spodní straně listu živné rostliny.