Atlas Seznam
Tenthredopsis - pilatka Tenthredopsis sp.
od Hanka
čeleď: Pilatkovití - Tenthredinidae, podčeleď Tenthredininae - pilatky
Pilatky rodu Tenthredopsis jsou dlouhé 7 až 12 mm. U nás jich žije 10 druhů, z toho 6 druhů je velmi hojných.
Jejich larvy se vyvíjejí na různých trávách a také na ostřicích. Dospělci létají od dubna do července. Larvy se vyvíjejí od července do října.
Tmavka dvouskvrnná Sycophila biguttata
od Hanka
čeleď: Tmavkovití - Eurytomidae
Tmavka dvouskvrnná (Sycophila biguttata) se vyvíjí v hálkách jako parazitoid larev žlabatek. Je to droboučký druh. Podařilo se mi jí fotografovat, když vybíhala z hálky žlabatky bezkřídlé (Biorhiza pallida) současně s dospělci žlabatek. Na obrázcích sedí vedle na dubovém listu.
Já sama odhaduji její délku pouze kolem 2 mm, podle informací na internetu prý může být dlouhá 3 až 5 mm. Rozdíl ve velikosti může vznikat tím, že tato tmavka se pravděpodobně může vyvíjet v hálkách na larvách několika různých druhů žlabatek, mají tedy k dispozici odlišné množství potravy.
Trněnka červenonohá Tiphia femorata
od Hanka
čeleď: Trněnkovití - Tiphiidae
Trněnka červenonohá (Tiphia femorata) je dlouhá 6 až 16 mm, záleží na množství potravy, jaké měla larvička k dispozici. S dospělci se lze v přírodě setkat od června do září. Žijí zejména na loukách na okrajích lesů. Dospělci se živí zejména pylem a nektarem z květů. Vyhledávají často květy miříkovitých rostlin, ale jen takové druhy, které vynikají velkým množstvím nektaru v květech.
Larvy jsou ektoparazitoidi ponrav chroustů, chroustka letního, zlatohlávka a dalších druhů brouků čeledi Scarabaeidae. Pro trněnky je to energeticky velmi náročné, když se musí kvůli kladení vajíček na hostitele prohrabávat hluboko do země. Kvůli tomu musí dospělé samičky pro sebe získávat hodnotný nektar na květech těch nejlepších nektarodárných rostlin.
Trubčík - popis rodu Astata sp.
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Trubčíci (Astata sp.) jsou dlouzí 8 až 13 mm. Hnízdečka pro svoje larvičky si budují v zemi, hnízda jsou mnohokomorová, s písčitými přepážkami mezi komůrkami. Vyhledávají písčitou půdu a lokality s teplým mikroklimatem.
Jako potravu pro larvy loví ploštice, zejména jejich nymfy. Svoje vajíčka kladou přímo na potravu.
Uzlatka čtyřpruhá Cerceris quadricincta
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Uzlatka čtyřpruhá (Cerceris quadricincta) je dlouhá 7 až 11 mm. Žije na teplých lokalitách, vyhledává především jižní svahy. Hnízdečka si buduje v písčitohlinité zemi. Jako potravu svým larvám nosí ulovené a ochromené brouky nosatce (někdy může lovit drobné brouky i z jiných čeledí), ukládá pět až patnáct brouků do jednotlivé komůrky.
Uzlatka čtyřpruhá se hojně vyskytuje v jižní Evropě. K nám se nyní z jihu šíří.
Uzlatka obecná Cerceris rybyensis
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Uzlatka obecná (Cerceris rybyensis) je v Praze hojný druh. V přírodě se lze setkat s dospělci od června do září. Buduje si vícekomorová zemní hnízda. Jako potravu pro larvičky loví menší druhy včel samotářek, zejména různé pískorypky nebo ploskočelky. Podle toho, kolik potravy měla larvička k dispozici, se mění velikost dospělců uzlatky, bývá dlouhá 6 až 12 mm.
Uzlatka pětipásá Cerceris quinquefasciata
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Uzlatka pětipásá (Cerceris quinquefasciata) je dlouhá 7 až 12 mm. S dospělci se lze v přírodě setkat od června do září, zejména v teplejších oblastech.
Na horní fotografii je samička na květu bodláku.
Dospělci se živí květním pylem a nektarem. Pro larvičky si budují vícekomorová hnízda v zemi. Vyhledává nezarostlá místa, např. okraje pěšin, dokáže si vyhrabat hnízdečko i v poměrně tvrdé půdě. Ačkoliv je to hojnější druh, je o něm málo známo. Pro svoje larvy obstarávají jako potravu brouky nebo jiné blanokřídlé, které ochromují žihadlem.
Uzlatka písčinná Cerceris sabulosa
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Uzlatka písčinná (Cerceris sabulosa) je dlouhá 6 až 12 mm. S létajícími dospělci se lze u nás setkávat od května do září. Je to původně mediteránní druh, proto u nás žije pouze na teplých lokalitách. Způsobem života se podobá naší uzlatce obecné. Uzlatka písčinná také loví pro svoje larvy jako potravu různé druhy včel samotářek.
Uzlatka písečná Cerceris arenaria
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Uzlatka písečná (Cerceris arenaria) je dlouhá 8 až 17 mm. (Může být tedy největší ze všech v ČR žijících uzlatek.) S dospělci se lze v přírodě setkat od konce května až do září. Dospělci získávají energii sáním nektaru na květech. Hnízdečko pro larvy si samičky vyhrabávají v písčité zemi. Do plodových komůrek nosí jako zásobu potravy pro larvy ochromené brouky nosatce. V jedné komůrce bývá větší počet ulovených brouků, záleží na jejich velikosti.
U nás je uzlatka písečná vzácnější druh. Proto má nepatrný vliv při biologické ochraně rostlin před škůdci.
Včela medonosná Apis mellifera
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Včela medonosná (Apis mellifera), po řadu tisíciletí lidmi milovaná, dávala lidem sladký med k jídlu a včelí vosk na svíčky na svícení. V současné době je ohrožovaná nemocemi, které na ní lidi zavlekli z jiných kontinentů.
A lidi jsou nepoučitelní. Kvůli obchodu převážejí včelstva přes hory a přes moře. Jenže každé včelí plemeno je odolné pouze vůči nemocem svého kraje, při zavlékání dalších a dalších nemocí z dalekých zemí se neumí bránit. Lidi pomáhají moderními léčivy, občas to pomáhá, někdy to dopadne špatně.