Atlas Seznam
Vosa útočná Vespula germanica
od Hanka
čeleď: Vosovití - Vespidae
Vosa útočná (Vespula germanica) je velmi hojný druh vosy. Přezimují pouze oplozené samičky.
Hnízda si ráda zakládá v zemních dutinách, ale také se lze s jejími hnízdy setkat i v nadzemních dutých a tmavých prostorách. Hnízdo vosy útočné má šedé zbarvení, a tím se dá odlišit od podobných hnízd vosy obecné, která má hnízda zbarvená žlutohnědě.
Byla zavlečená do Severní i Jižní Ameriky a do Austrálie.
Vosík francouzský Polistes dominula
od Hanka
čeleď: Vosovití - Vespidae
Vosík francouzský (Polistes dominula) je v současnosti v ČR nejhojnější druh vosíka.
(U nás žije celkem 6 navzájem podobných druhů vosíků.) Pro vybudování hnízda si většinou vyhledává chráněná místa, např. na budovách v místech, kam neprší a kde je neohrožuje silný vítr. Staví si volná hnízda, které tvoří jediná plástev, upevněná k podkladu na krátkém sloupku. Stavebním materiálem je papírovina - rozžvýkaná směs dřevní celulozy se slinami.
Vosilka Gorytes fallax Gorytes fallax
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Vosilka Gorytes fallax na první pohled vypadá jako menší tmavá vosa, ale je to jiná čeleď blanokřídlých. Snad proto jí vědci dali druhové jméno fallax, což v překladu znamená nepravdivý, falešný. Je to prostě taková "falešná vosa".
Vosilky budují v zemi asi 10 cm hluboká hnízda s krátkými odbočkami, zakončenými několika plodovými komůrkami. Jako potravu pro svoje larvy loví nymfy a dospělce malých křísů. Dospělci se živí nektarem z květů.
Vosilka Gorytes planifrons Gorytes planifrons
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Vosilka Gorytes planifrons se objevuje v ČR velmi vzácně, zdá se ale, že je to druh, kterému vyhovuje oteplování a začíná se šířit. Dospělci získávají energii sáním nektaru z květů. Samičky budují hnízdečka v zemi (někdy i v květináčích na oknech) na teplých místech, kam svítí slunce. Jako zásobu krmení pro svoje larvičky nosí do hnízdeček ulovené křísy. Dává přednost kořisti druhu kornatka hnědá (Issus coleoptratus).
Vosilka hladká Harpactus laevis
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Vosilka hladká (Harpactus laevis) je drobný druh, je dlouhá jen 6 až 9 mm. Vyskytuje se ve střední a jižní Evropě a v severní Africe a ve střední Asii, hlavně na písčitých biotopech. S létajícími dospělci se lze u nás setkávat na teplých lokalitách od června do září.
Samičky si zakládají mnohakomorová hnízdečka v nezpevněné zemi. Jako zásoby potravy pro svoje larvy nosí do komůrek ulovené a ochromené nymfy a dospělce drobných křísů. Do jedné komůrky obvykle ukládá 5 nebo 6 kusů kořisti. Dospělé vosilky se živí nektarem z květů.
Vosilka širopásá Gorytes laticinctus
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Vosilka širopásá (Gorytes laticinctus) je dlouhá 9 až 14 mm. Pro výchovu svých larviček si buduje asi 10 cm hluboká zemní hnízda s krátkými odbočkami, ty jsou zakončené plodovými komůrkami. Dospělci potřebují získávat hlavně energii do letových svalů, k tomu musí mít v dosahu dostatek nektarodárných kvetoucích bylin. Svoje larvy zásobuje bílkovinnou potravou, loví pro ně nymfy a dospělce malých křísů. Ochromenou kořist samičky ukládají přímo do plodových komůrek.
Zdobenka červená Epeoloides coecutiens
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Zdobenka červená (Epeoloides coecutiens) je dlouhá 9 až 10 mm. Žije jako hnízdní parazit u samotářských včel olejnic. Hostitelským druhem je olejnice vrbinová (Macropis europaea) a olejnice žlutonohá (Macropis fulvipes).
S dospělci zdobenky červené se lze v české přírodě setkat od konce června do poloviny srpna.
Zdobenky pro sebe získávají energii sáním nektaru z květů mnoha druhů rostlin. Samičky zdobenek vyhledávají hnízda hostitelů pomalým letem nad zemí. Po nalezení vhodného hnízda zdobenka zkontroluje, jestli už je poslední plodová komůrka olejnic vydatně zásobená potravou, ale ještě neuzavřená. Potom tam zdobenka naklade svoje vajíčko a sama pak uzavře komůrku i celé hostitelské hnízdečko. Larva zdobenky se líhne velmi brzy, pak odstraní vajíčko hostitele a sama se živí na zásobách, které připravila olejnice pro svoje larvy.
Zdobnice proměnlivá Epeolus variegatus
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Zdobnice proměnlivá (Epeolus variegatus) je velká jen 7 až 8 mm. Je to hnízdní parazit hedvábnic rodu Colletes. V Praze jsou jejím hostitelským druhem zejména hedvábnice řebříčková (Colletes daviesanus) a hedvábnice podobná (Colletes similis).
Když samička najde hnízdečko svého hostitelského druhu, pronikne dovnitř a koncem zadečku dokáže proříznout tuhou výstelku hostitelské plodové komůrky. Svoje vajíčko klade zdobnice mezi vrstvy celofánovité výstelky na stěnách komůrky. Vylíhlá larvička zdobnice pak zničí hostitelské vajíčko a sama se pak v komůrce živí na pylonektarových zásobách.
Zednice dvoubarvá Neosmia bicolor
od Hanka
čeleď: Čalounicovití - Megachilidae
Zednice dvoubarvá (Neosmia bicolor) je velká jen 8 až 10 mm, ale velmi nápadná zbarvením. Zjara se objevuje už koncem března.
Patří do skupiny zednic, které hnízdí v prázdných ulitách plžů. Zednice dvoubarvá si vybírá jen středně velké ulity, v každé ulitě bývá jediná plodová komůrka, vyjímečně víc.
Sbírá nektar a pyl z mnoha druhů rostlin.
Zednice hadincová Hoplitis adunca
od Hanka
čeleď: Čalounicovití - Megachilidae
Zednice hadincová (Hoplitis adunca) je dlouhá jen 8 až 12 mm. Má letovou periodu od června do srpna. Na teplých a suchých lokalitách je to hojný druh. Pro svoje larvičky připravuje stravu pouze z nektaru a pylu hadince, může použít i nektar a pyl jiných brutnákovitých rostlin. Hnízdí v rozmanitých dutinách, v dutých stoncích rostlin, v prázdných ulitách, v puklinách ve skalách, v dutinách ve stavebním dřevě nebo v kmenech stromů.
Na horní fotografii je samička. Ta má krátce po vylíhnutí břišní kartáč chloupků světlý, bledožlutý.
Velmi podobným druhem je zednice menší (Hoplitis anthocopoides), na fotografiích z přírody není možné zednici hadincovou a zednici menší rozlišit.