od Hanka
čeleď: Vosovití - Vespidae
Jízlivka Eumenes coronatus si buduje hnízdní komůrky ve tvaru přichycené lastury.
V ČR žije 8 druhů jízlivek, které si jsou navzájem podobné. Žijí zejména na suchých a teplých lokalitách.
Pro svoje larvičky si budují komůrky z jemného jílu. Jíl dopravují v letu mezi kusadly a předohrudí.
Do připravené plodové komůrky samička nejdřív vyklade na strop vajíčko. Potom začne hledat potravu. Loví housenky, hlavně housenky píďalek. Ochromené housenky pak zasunuje otvorem do plodové komůrky. V jedné komůrce může být i víc housenek. Nakonec komůrku uzavře.
od Hanka
čeleď: Vosovití - Vespidae
Jízlivka krátkosrstá Eumenes papillarius je jedním z osmi druhů jízlivek, s jakými se lze na území ČR setkávat. Není to ale hojný druh. Žije podobně jako její příbuzné, staví pro svoje larvičky urnovitá hnízda a jako zásobu potravy jim do hnízdeček nosí ulovené a ochromené housenky. Dospělci získávají energii sáním nektaru v květech. Mají rádi miříkovité rostliny. Vzhledem k výskytu v srpnu, kdy je v přírodě málo květů, vyhledávají rády květy pámelníku bílého. (Pámelník vysazují včelaři kolem svých úlů jako významnou nektarodárnou rostlinu.)
od Hanka
čeleď: Vosovití - Vespidae
Jízlivka obecná (Eumenes pedunculatus) je dlouhá 10 až 17 mm. Má ráda suchá a teplá stanoviště. Oblíbenou rostlinou je vřes, ale není na vřesu závislá. Na zdejších fotografiích je na květní latě na rozrazilu klasnatém.
Je zajímavá tím, že samičky staví pro svoje potomstvo z jílu jednotlivě urnovité plodové komůrky, přilepují je obvykle na lodyhy rostlin, nebo na skalní podklad.
Do připravené komůrky pak samička na strop vyklade vajíčko. Potom svůj plod zásobuje housenkami, ponejvíc housenkami píďalek, ale také loví larvy brouků nosatců.
od RadimzBeskyd
čeleď: Kladélčicovití - Leucospidae
Kladélčice (Leucospis) jsou dlouhé 10 až 12 mm. Jejich larvy se vyvíjejí jako parazitoidi v hnízdních komůrkách takových samotářských včel, které si vyhledávají místa pro hnízdečka ve dřevě. Nejčastěji parazitují u včel z čeledi čalounicovitých, ale kladélčice nejsou příliš vybíravé a jejich larvy se mohou úspěšně vyvíjet i parazitováním na larvách dalších druhů hmyzu.
Dospělci létají v české přírodě od května do září. Mají nápadné černožluté vosí zbarvení. Dospělci se živí pylem a nektarem z květů. Kladélčice mají rády květy miříkovitých rostlin, navštěvují ale i květy rostlin z jiných čeledí.
od Hanka
čeleď: Korunčíkovití - Stephanidae
Korunčík Stephanus serrator je středně větší druh, samičky i s dlouhým kladélkem mohou měřit až 2,5 cm. Jsou to parazitoidi larev dřevokazných brouků. Samičky korunčíků pátrají po larvách brouků zejména na nedávno uhynulých stromech, a to na takových, které ještě nejsou napadené houbami. Vyhledávají zejména larvy krasců a tesaříků, někdy i nosatců, vzácně i larvy jiných druhů hmyzu.
Dospělí korunčíci se někdy mohou líhnout i z čerstvých dřevěných výrobků.
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Kutík dřevní (Ectemnius dives) je jako dospělec v přírodě k vidění od května do září. Hnízdečka pro larvy si buduje v tlejícím dřevě. Při hloubení hnízdních komůrek využívá kusadla. Jako potravu pro svoje larvy loví různé dvoukřídlé, hlavně pestřenky a kuklice. Kořist ochromí žihadlem a pak v letu dopraví k hnízdečku. Dospělci získávájí energii sáním nektaru na květech, zejména na miříkovitých rostlinách.
Nápadně velké oči a kusadla ukazují na dobře vybaveného dravce. Velikost kolísá od 7 až do 11 mm délky.
V ČR je to hojný druh.
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Kutík Ectemnius lituratus je druh, o kterém je zatím málo znalostí. Zdá se, že je to spíš lesní druh. Lidé se s ním setkávají na květech miříkovitých rostlin na lesních světlinách a podél lesních cest, ve středních nadmořských výškách. V ČR je jeho výskyt opakovaně potvrzován zejména v Pardubickém kraji.
Tohoto kutíka fotografoval Radim Herman v Prostřední Bečvě 26. 7. 2021.
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Kutík obecný (Ectemnius continuus) si zakládá hnízdečka v tlejícím dřevě nebo v opuštěných chodbách dřevních brouků. Vyskytuje se na suchých i vlhkých stanovištích, potřebuje pouze dostatek mrtvého dřeva. Při hloubení komůrek pro svoje larvičky používá kusadla.
Svůj plod zásobuje ulovenou kořistí, zejména druhy dvoukřídlého hmyzu. Dospělci se živí na květech. Nejraději vyhledávají květy miříkovitých rostlin.
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Kutík podivný (Lestica clypeata) je dlouhý 8 až 12 mm. Dospělci létají v přírodě od května do září.
Tady je na fotografiích starší sameček se světlou kresbou na zadečku, mladí jedinci mají kresbu na zadečku žlutou. Vyskytuje se na okrajích lesů a často i ve starých zahradách.
Samičky si pro svoje potomstvo vyhledávají opuštěné chodbičky dřevních brouků. Jako zásoby pro plod loví různé druhy malých motýlů.
od Hanka
čeleď: Kutilkovití - Sphecidae
Kutilka asijská (Sceliphron curvatum) pochází ze Střední Asie a z Indie, v Čechách pozorována od 90tých let předchozího století, nyní začíná být velmi hojným druhem. Často žije ve městech a hnízdečka si staví na skrytých místech v domech.
Hnízdečka pro svoje larvy si zhotovuje z bláta. Na dalším obrázku je zachycená těsně před odletem se svojí blátivou kuličkou v kusadlech. Jako potravu pro larvy nanosí do hnízdečka ochromené pavouky.