od Hanka
čeleď: Ploskočelkovití - Halictidae
Ploskočelka obecná (Halictus tumulorum) je v Praze velmi hojný druh, ale pro svojí drobnost uniká pozornosti. Je dlouhá jen 6 až 7 mm. Hnízdečka si budují v zemi. Samičky se objevují zjara už na začátku dubna. Pro svoje larvičky sbírají nektar a pyl z mnoha druhů rostlin.
Část samiček žije soliterně, to znamená, že všechno pro zdárný vývoj další pohlavní generace zajišťuje samotná samička. Část samiček je primitivně eusociální. Nejdřív vychovají čtyři nebo pět dělnic, které pak matce pomáhají s prací na založení komůrek pro vývoj budoucí pohlavní generace.
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Vosilka hladká (Harpactus laevis) je drobný druh, je dlouhá jen 6 až 9 mm. Vyskytuje se ve střední a jižní Evropě a v severní Africe a ve střední Asii, hlavně na písčitých biotopech. S létajícími dospělci se lze u nás setkávat na teplých lokalitách od června do září.
Samičky si zakládají mnohakomorová hnízdečka v nezpevněné zemi. Jako zásoby potravy pro svoje larvy nosí do komůrek ulovené a ochromené nymfy a dospělce drobných křísů. Do jedné komůrky obvykle ukládá 5 nebo 6 kusů kořisti. Dospělé vosilky se živí nektarem z květů.
od Hanka
čeleď: Zlatěnkovití - Chrysididae
Zlatěnka Hedychrum gerstaeckeri je dlouhá jen 4 až 8 mm. Ráda se živí na květech řebříčků.
O jejím životě je zatím málo znalostí. Pravděpodobně se její larvy vyvíjejí jako hnízdní paraziti uzlatek.
Fotografovala jsem jí 5. 7. 2017 v Praze 6 v prostoru Kotlářka. Právě tady se hodně vyskytují uzlatky, a to jak druh uzlatka obecná (Cerceris rybyensis), tak uzlatka pětipásá (Cerceris quinquefasciata).
od Hanka
čeleď: Zlatěnkovití - Chrysididae
Zlatěnka číhavá (Hedychrum niemelai) je menší druh, je dlouhá jen 5 až 6 mm. Dospělci létají v přírodě od června do září, energii získávají sáním nektaru na květech. Jejich nejoblíbenější rostlinou je bolševník obecný. V posledních letech se u nás tento druh stává hojnější. Podobně jako ostatní příbuzné druhy zlatěnek se i tento druh vyvíjí jako hnízdní parazit. Hostitelský druh zatím není spolehlivě znám. Pravděpodobně je nejčastějším hostitelem uzlatka obecná (Cerceris rybyensis), která je v Čechách velmi hojná. Asi může parazitovat i u jiných v zemi hnízdících druhů uzlatek, ty další druhy případných hostitelů se ale u nás vyskytují vzácněji.
od Hanka
čeleď: Zlatěnkovití - Chrysididae
Zlatěnka vínová (Hedychrum rutilans) bývá dlouhá 4 až 10 mm. Je to hnízdní parazit květolibů, u nás v Praze žije pouze druh květolib včelí (Philanthus triangulum). Samičky květoliba včelího loví pro svůj plod jako potravu včely medonosné, napadá je na květech a ochromuje vpichem žihadla do krku. Během transportu včel do hnízda květoliba nalétává na ochromenou včelu i zlatěnka vínová a tuhým ostrým kladélkem umísťuje do těla včely svoje vajíčko. Larva zlatěnky se pak vyvíjí na ochromené včele, případně i na larvě květoliba.
od Hanka
čeleď: Čalounicovití - Megachilidae
Dřevobytka obecná (Heriades truncorum) je drobná samotářská včelka, je dlouhá jen 6 až 8 mm. S dospělci se lze v přírodě setkat od května do září. Pro svoje hnízdečka si vyhledává dutinky v mrtvém dřevě nebo v dutých stoncích rostlin. Pro svoje larvičky sbírá nektar a pyl pouze na hvězdnicovitých rostlinách. V přírodě navštěvuje zejména bodláky a pcháče, také řebříčky a vratič. Velmi často létá do zahrad a bývá vidět ve květech pěstovaných okrasných rostlin.
od Hanka
čeleď: Zlatěnkovití - Chrysididae
Zlatěnka rolní (Holopyga fastuosa) je dlouhá jen 4 až 6 mm. V Čechách je to hojný druh. S dospělci se lze setkat od května do srpna.
Vývoj je málo známý, pravděpodobně je to hnízdní parazit v zemních hnízdech kutilek (Sphecidae) nebo kutíků (Crabronidae) nebo včel s pevnými zděnými hnízdy, jako je maltářka jetelová (Chalicodoma ericetorum). Protože je tahle maltářka v Praze velmi hojná, je pravděpodobné, že může být hostitelem této zlatěnky.
od Hanka
čeleď: Čalounicovití - Megachilidae
Zednice hadincová (Hoplitis adunca) je dlouhá jen 8 až 12 mm. Má letovou periodu od června do srpna. Na teplých a suchých lokalitách je to hojný druh. Pro svoje larvičky připravuje stravu pouze z nektaru a pylu hadince, může použít i nektar a pyl jiných brutnákovitých rostlin. Hnízdí v rozmanitých dutinách, v dutých stoncích rostlin, v prázdných ulitách, v puklinách ve skalách, v dutinách ve stavebním dřevě nebo v kmenech stromů.
Na horní fotografii je samička. Ta má krátce po vylíhnutí břišní kartáč chloupků světlý, bledožlutý.
Velmi podobným druhem je zednice menší (Hoplitis anthocopoides), na fotografiích z přírody není možné zednici hadincovou a zednici menší rozlišit.
od Hanka
čeleď: Čalounicovití - Megachilidae
Zednice jetelová (Hoplitis leucomelana) je drobná nenápadná včelka, je dlouhá jen 6 až 8 mm. Podobá se dřevobytkám (Chelostoma). Dospělci létají v přírodě od června do srpna. Přednostně sbírá nektar a pyl z bobovitých rostlin, ale je možno jí pozorovat i na květech mnoha dalších bylin.
Hnízdečka pro larvy si vykusuje v dřeni v suchých prutech, např. bezu černého nebo maliníku. Využívá i suché lodyhy bylin, třeba divizen nebo pelyňků. Obsazuje i starší existující dutinky po vylíhnutí jiných druhů hmyzu ve dřevě. Plodové komůrky jsou uspořádané v řadě za sebou, jsou oddělené přepážkami z pasty z rozžvýkaných listů. Zbytek chodby vyplňuje směsí rostlinné dřeně a kamínků. V teplých oblastech je to hojný druh.
od Hanka
čeleď: Hedvábnicovití - Colletidae
Maskonoska proměnlivá (Hylaeus confucus) je drobná včelička, je dlouhá jen 5 až 7 mm.
Na fotografiích je sameček, který má na hlavě nápadnou světlou masku (samičky mají masku redukovanou).
V ČR je to hojný druh, je častý zejména v lesích a na lesních okrajích. Létá na květy mnoha druhů rostlin. S dospělci se lze setkat od května do září, někdy má 2 generace do roka. Hnízdí v dutinách v trouchnivém dřevě, v chodbách dřevního hmyzu i v dutých stéblech.