Vespula germanica Vosa útočná

od Hanka

čeleď: Vosovití - Vespidae

Vosa útočná (Vespula germanica) je velmi hojný druh vosy. Přezimují pouze oplozené samičky.
Hnízda si ráda zakládá v zemních dutinách, ale také se lze s jejími hnízdy setkat i v nadzemních dutých a tmavých prostorách. Hnízdo vosy útočné má šedé zbarvení, a tím se dá odlišit od podobných hnízd vosy obecné, která má hnízda zbarvená žlutohnědě.

Byla zavlečená do Severní i Jižní Ameriky a do Austrálie.

Číst více

Vespula vulgaris Vosa obecná

od Hanka

čeleď: Vosovití - Vespidae

Vosa obecná (Vespula vulgaris) se liší od podobné vosy útočné přerušeným žlutým pruhem podél zadního okraje očí.

Hnízda si zakládá ve vlastních vyhrabaných zemních dutinách nebo v norách drobných hlodavců, příležitostně osidluje i nadzemní tmavé duté prostory. Stavebním materiálem je tlející dřevní hmota.

Na horní fotografii je matka po přezimování.

Číst více

Xiphydria prolongata Pilovrtka topolová

od Hanka

čeleď: Pilovrtkovití - Xiphydriidae

Pilovrtka topolová (Xiphydria prolongata) má štíhlé válcovité tělo, může být dlouhá 8 až 18 mm. U nás je to hojný druh především v lužních lesích. Její larvy se vyvíjejí ve dřevě oslabených nebo usychajících listnatých stromů. Nejčastěji se vyskytuje na jednotlivě stojících vrbách, napadá také topol osiku, příležitostně olše a břízy. S dospělci se lze setkávat od června do srpna.
Samotné dřevo je ale obtížně stravitelné, proto si larvy pilovrtek pomáhají symbiózou s dřevnatkovými houbami. Způsobují poškozování jádrového dřeva.

Číst více

Xylocopa violacea Drvodělka fialová

od Hanka

čeleď: Včelovití - Apidae

Drvodělka fialová (Xylocopa violacea) je veliká samotářská včela. Je dlouhá až 25 mm, a tvarem těla připomíná čmeláky. Je to nápadný druh, pozornost upoutává hlavně tmavá (černá) barva těla, a tmavší křídla, která se za slunečného počasí lesknou kovově fialovomodře.
Na Moravě je tento druh hojnější, v Čechách je k vidění dost vzácně. V Praze se v posledních letech hodně namnožila, oteplování klimatu jí prospívá, ale většinou se pohybuje v korunách stromů, kam na ní není vidět.

Číst více