Atlas Seznam
Phymatocera aterrima - piluška kokoříková Phymatocera aterrima
od Hanka
čeleď: Pilatkovití - Tenthredinidae, podčeleď Blennocampinae - pilušky
Piluška kokoříková (Phymatocera aterrima) bývá k vidění nejčastěji na rostlinách kosatců a kokoříků. Dospělci se líhnou v dubnu, a létají až do června. Samička klade vajíčka do pletiva rostlin. V přírodě je nejoblíbenější živnou rostlinou jejích housenic kokořík mnohokvětý. Dokáže se ale vyvíjet i na dalších druzích kokoříků, i na několika jiných rostlinách.
Paličatka rozchodníková Corynnis crassicornis
od Hanka
čeleď: Paličatkovití - Cimbicidae
Paličatka rozchodníková (Corynnis crassicornis) je poměrně vzácný druh. Svým vývojem je vázaná na rostlinu rozchodník bílý (případně i rozchodník ostrý), na něm se vyvíjejí její larvy. Potřebuje suchá a teplá stanoviště.
Dospělci si doplňují energii sáním květního nektaru. Dospělci rádi navštěvují květy pryskyřníků, zejména pryskyřníku hliznatého, který také obvykle roste na suchých místech.
Foto nad skalami v Přírodní památce Baba 11. 5. 2017.
Hrnčířka prýtová Gymnomerus laevipes
od Hanka
čeleď: Vosovití - Vespidae
Hrnčířka prýtová (Gymnomerus laevipes) je dlouhá 8,5 až 11 mm. S dospělci se lze v přírodě setkat od května do poloviny srpna. Samečkové se líhnou výrazně dřív než samičky, už v květnu, a také dřív - už během června - postupně vymizí. Samičky jsou na květech aktivní i v srpnu.
Dospělci získávají energii sáním nektaru z květů, obvykle na miříkovitých rostlinách.
Pro svoje potomstvo loví jako potravu larvy drobných mandelinkovitých brouků nebo nosatců. Samičky si budují hnízdečka hlavně ve starých dutých lodyhách ostružiníků nebo bylin (pcháčů, bolševníků, ve stéblech rákosí) nebo v opuštěných hnízdech jiných blanokřídlých.
Pelonoska jarní Anthophora aestivalis
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Pelonoska jarní (Anthophora aestivalis) je dlouhá 13 až 15 mm. Dospělci mají letovou periodu od dubna do konce června.
Sbírá pro svoje larvičky nektar a pyl s mnoha druhů rostlin, ale upřednostňuje různé bobovité.
Hnízda si ráda buduje v hlinitých stěnách, ve starých zdech, někdy i na rovném podkladu, který je krytý proti dešti.
Fotografovala jsem jí v červnu na vikvi huňaté. V této době už má dost sešedivělou barvu, mladí, čerstvě vylíhlí jedinci mají chloupky žlutohnědé.
Vosa obecná Vespula vulgaris
od Hanka
čeleď: Vosovití - Vespidae
Vosa obecná (Vespula vulgaris) se liší od podobné vosy útočné přerušeným žlutým pruhem podél zadního okraje očí.
Hnízda si zakládá ve vlastních vyhrabaných zemních dutinách nebo v norách drobných hlodavců, příležitostně osidluje i nadzemní tmavé duté prostory. Stavebním materiálem je tlející dřevní hmota.
Na horní fotografii je matka po přezimování.
Lumkovití (2) - fotografie neurčených druhů z roku 2017 Ichneumonidae(2)
od Hanka
čeleď: Lumkovití - Ichneumonidae
Lumci v Praze (Ichneumonidae) jsou zajímavou složkou zdejšího živočišstva. Když se na podzim ochlazuje, výrazně ubývá druhů blanokřídlého hmyzu, jaké lze ještě v přírodě vidět.
Vyjímkou jsou právě někteří lumci. Mnozí vynikají odolností vůči chladnému počasí. A při určité pozornosti je stále možnost je někde na rostlinách objevit.
Na určení druhu teprve čekají, přesto chci uveřejnit jejich fotografie jako dokument, co se mo povedlo v Praze uvidět a fotografovat.
Uzlatka pětipásá Cerceris quinquefasciata
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Uzlatka pětipásá (Cerceris quinquefasciata) je dlouhá 7 až 12 mm. S dospělci se lze v přírodě setkat od června do září, zejména v teplejších oblastech.
Na horní fotografii je samička na květu bodláku.
Dospělci se živí květním pylem a nektarem. Pro larvičky si budují vícekomorová hnízda v zemi. Vyhledává nezarostlá místa, např. okraje pěšin, dokáže si vyhrabat hnízdečko i v poměrně tvrdé půdě. Ačkoliv je to hojnější druh, je o něm málo známo. Pro svoje larvy obstarávají jako potravu brouky nebo jiné blanokřídlé, které ochromují žihadlem.
Kutík obecný Ectemnius continuus
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Kutík obecný (Ectemnius continuus) si zakládá hnízdečka v tlejícím dřevě nebo v opuštěných chodbách dřevních brouků. Vyskytuje se na suchých i vlhkých stanovištích, potřebuje pouze dostatek mrtvého dřeva. Při hloubení komůrek pro svoje larvičky používá kusadla.
Svůj plod zásobuje ulovenou kořistí, zejména druhy dvoukřídlého hmyzu. Dospělci se živí na květech. Nejraději vyhledávají květy miříkovitých rostlin.
Vlnařka skvrnitá Pseudoanthidium lituratum
od Hanka
čeleď: Čalounicovití - Megachilidae
Vlnařka skvrnitá (Pseudoanthidium lituratum) je dlouhá jen 6 až 8 mm. Její letová perioda je od června do počátku září. Hnízdečka pro svoje larvy buduje v suchých lodyhách a větvičkách, plodové komůrky vykusuje v měkké dřeni, nebo využívá přirozené dutiny, jako jsou opuštěné broučí chodby ve dřevě. Hnízda jsou lineární, se 6 až 24 komůrkami, seřazenými za sebou. Plodové komůrky vytváří z rozžvýkaných rostlinných chlupů a listů. Nektar a pyl sbírá pouze z hvězdnicovitých rostlin.
V ČR žije pouze v teplých oblastech.
Čalounice menší Megachile pilidens
od Hanka
čeleď: Čalounicovití - Megachilidae
Čalounice menší (Megachile pilidens) je dlouhá jen 7 až 9 mm, patří tedy k nejmenším druhům samotářských včel čalounic. Je to mediteránní druh, u nás žije jen v teplých oblastech, na vhodných lokalitách je hojná.
Fotografovala jsem jí na jižním svahu nad skalami v přírodní památce Baba. Samička je na květech omanu německého.
Letovou periodu má od června do srpna. Sbírá nektar a pyl z mnoha druhů rostlin, upřednostňuje bobovité a hvězdnicovité.
Hnízdí v nejrůznějších dutinkách, i v zemi nebo ve sprašových stěnách.