Atlas Seznam
Macrophya duodecimpunctata - Pilatka mokřadní Macrophya duodecimpunctata
od Hanka
čeleď: Pilatkovití - Tenthredinidae, podčeleď Tenthredininae - pilatky
Pilatka mokřadní (Macrophya duodecimpunctata) je dlouhá 8 až 12 mm. Dospělci létají v květnu a v červnu. V Čechách je to rozšířený a hojný druh, lze se s ní setkávat od nížin až do hor.
Žije na vlhkých loukách a v podmáčených lesích. Živnými rostlinami jejich larev jsou různé druhy ostřic.
Dospělci mají čelní štítek a svrchní pysk bílý. (Fotografovaný jedinec má svrchní pysk zbarvený od nějaké potravy.)
Mravenec rodu Myrmica Myrmica cf. sabuleti
od Hanka
čeleď: Mravencovití - Formicidae
Mravenec Myrmica sabuleti je jedním ze šestnácti druhů mravenců rodu Myrmica, kteří se vyskytují v ČR. Tito mravenci mají dvoučlánkovou uzlinovou stopku a na zadohrudi dva nápadné trny. Vzhledově jsou jednotlivé druhy rodu Myrmica obtížně odlišitelné, mají ale odlišné ekologické preference.
Mravenci Myrmica sabuleti žijí v teplejších lokalitách než ostatní naše druhy rodu Myrmica. Nejčastěji se lze s mravenci Myrmica sabuleti setkat na sušších pastvinách, hnízda si vytvářejí obvykle pod kameny. V jejich hnízdech mohou žít housenky motýlů modrásků.
Pískorypka zvonková Andrena pandellei
od Hanka
čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae
Pískorypka zvonková (Andrena pandellei) je dlouhá 9 až 12 mm. Létá od května do července. Jako potravu pro svoje larvičky sbírá nektar a pyl pouze na zvoncích. Dospělci jsou schopní se živit i na květech jiných druhů rostlin, zejména dospělí samečkové se totiž mohou objevit v přírodě ještě před rozkvětem jejich oblíbených zvonků na lokalitě.
Samičky mají zřetelně bíle páskovaný zadeček, řitní páska a sběráčky jsou světle hnědé, většinou je ale vidíme posypané bílým zvonkovým pylem.
Paličatka kakostová Corynis obscura
od Hanka
čeleď: Paličatkovití - Cimbicidae
Paličatka kakostová (Corynis obscura) je dlouhá 6 až 8 mm. Housenice se vyvíjejí na kakostu krvavém a na kakostu lesním. S dospělci se lze setkávat v květnu a v červnu, obvykle jsou vidět přímo v kakostových květech. Právě uvnitř kakostových květů se také většinou spáří samička a sameček.
V Praze se paličatky kakostové vyskytují na skalnatých svazích, kde roste kakost krvavý. (Kakost lesní se na přírodních stanovištích Prahy pravděpodobně nevyskytuje nebo zde alespoň není hojný.)
Nomáda šestiskvrnná Nomada sexfasciata
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Nomáda šestiskvrnná (Nomada sexfasciata) je větší druh nomády, je dlouhá 11 až 14 mm. U nás se s ní lze setkat jen vzácně, pouze v teplých oblastech.
Je to hnízdní parazit u samotářských včel stepnic rodu Eucera.
Její výskyt se povedlo dokumentovat 12. 5. 2024 v Divoké Šárce.
Kyjorožka Ceratina sp.
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Kyjorožka modravá (Ceratina cyanea) a kyjorožka černoretá (Ceratina nigrolabiata) jsou dva navzájem podobné a vzhledově těžko odlišitelné druhy. Jsou to drobné samotářské včelky, jsou dlouhé jen 5 až 7 mm. Kyjorožka modravá je na teplých místech ČR hojnější, na našem území může žít téměř všude, ale nikde není příliš početná. Kyjorožka černoretá se k nám začala šířit od jihu teprve od 90. let 20.století, nyní se s ní lze setkávat na jižní Moravě.
Na nejteplejších lokalitách jižní Moravy se vzácně vyskytují také druhy kyjorožka zelenavá (Ceratina chalybea) a kyjorožka černá (Ceratina cucurbitina).
Ploskohřbetka javorová Pamphilius alternans
od Hanka
čeleď: Ploskohřbetkovití - Pamphiliidae
Ploskohřbetka javorová (Pamphilius alternans) je dlouhá 8 až 11 mm. Dospělci létají v české přírodě v dubnu a v květnu. Živnou rostlinou jejích larev jsou javory, pravděpodobně javor klen a javor babyka. Larvy žijí jednotlivě v listových smotcích. Následně se larvy zakuklí v zemních komůrkách.
Plamka v křídlech dospělců je dvoubarevná.
Fotografovala jsem ji na začátku května 2024 v Praze v Dejvicích.
Pačmelák kosmatý Bombus barbutellus (Psithyrus barbutellus)
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Pačmelák kosmatý (Bombus barbutellus) je hnízdní parazit u čmeláků zahradních, možná i u několika dalších druhů čmeláků.
Přezimované samičky létají v přírodě od konce dubna, samci a mladé samičky v červenci až září. V Praze je to vzácný druh, častěji se vyskytuje na horách nebo v podhůří.
Samičku jsem fotografovala 26. dubna 2024 v Šáreckém údolí v Praze 6.
Lumek Orthopelma mediator Orthopelma mediator
od Hanka
čeleď: Lumkovití - Ichneumonidae
podčeleď: Orthopelmatinae
Lumek Orthopelma mediator je drobný druh. Lumci z této podčeledi mají velmi štíhlý první zadečkový článek. Vyvíjí se v larvách žlabatek rodu Diplolepis, které vytvářejí hálky na růžích. Nejčastěji je hostitelským druhem žlabatka růžová (Diplolepis rosae).
V březnu nebo začátkem dubna si lidé mohou hálky na růžích nastříhat a doma nechat vylíhnout obyvatele hálek. Samozřejmě se z hálek vylíhne nejvíc jedinců žlabatek, ale současně se objevují i maličtí lumci Orthopelma mediator.
Na horní fotografii je sameček.
Pískorypka huňatá Andrena clarkella
od Hanka
čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae
Pískorypka huňatá (Andrena clarkella) je dlouhá 9 až 15 mm. Zjara se objevuje hned na začátku teplejšího počasí kolem poloviny března, jako jedna z prvních pískorypek, jaké můžeme v přírodě vidět létat. Pro výživu svých larviček sbírá zásoby nektaru a pylu na časně zjara kvetoucích vrbách.
Pískorypka huňatá je vzácnější druh. Ke svému přežití potřebuje, aby na její lokalitě kvetly nejen vrby jívy, ale v jejich sousedství také další druhy časně kvetoucích vrb, zejména různé klony vrby košíkářské nebo vrba nachová. Důležité je, aby termíny kvetení různých vrb na lokalitě na sebe navazovaly, aby pískorypkám nevznikala hladová období.