od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Vosilka Gorytes fallax na první pohled vypadá jako menší tmavá vosa, ale je to jiná čeleď blanokřídlých. Snad proto jí vědci dali druhové jméno fallax, což v překladu znamená nepravdivý, falešný. Je to prostě taková "falešná vosa".
Vosilky budují v zemi asi 10 cm hluboká hnízda s krátkými odbočkami, zakončenými několika plodovými komůrkami. Jako potravu pro svoje larvy loví nymfy a dospělce malých křísů. Dospělci se živí nektarem z květů.
od Hanka
čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae
Pískorypka mochnová (Andrena potentillae)je vzhledem velmi podobná pískorypce pyskaté. Liší se jen trochu světlejšími tykadly (pískorypka pyskatá má tykadla černá). Ale hlavně se tyto podobné druhy liší svojí povahou.
Pískorypka mochnová navštěvuje pouze květy mochny. Její larvičky se dokážou vyvíjet jen na zásobách z pylu a nektaru mochen. Tady je na fotografiích na mochně písečné, bývá i na mochně jarní.
Vyskytuje se pouze na stepních lokalitách.
od Hanka
čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae
Pískorypka pyskatá (Andrena labiata) je drobný druh pískorypky, je dlouhá jenom 7 až 10 mm. Je nápadná částečně červeným zadečkem.
Podobných druhů je víc, ale druh pískorypka pyskatá je v Praze nejhojnější.
Létá od dubna až do července. Má ráda výslunné stráně.
Sbírá nektar a pyl na mnoha druzích rostlin.
od Hanka
čeleď: Ploskočelkovití - Halictidae
Ploskočelka zlatolesklá (Halictus subaurus) je v Praze častá. Pro svojí drobnou velikost ale často uniká pozornosti. Samičky bývají dlouhé 7 až 8 mm.
Je to tzv. primitivně eusociální druh.
Samičky se probouzejí ze zimního spánku koncem března. Zakládají hnízdečka v zemi, dávají přednost kolmým hlinitým stěnám. Budují až 15 cm hlubokou hlavní chodbu s plodovými komůrkami na konci.
Samička nosí do plodových komůrek jako potravu pro larvy pyl a nektar z mnoha druhů rostlin.
od Hanka
čeleď: Hrabalkovití - Pompilidae
Hrabalky (Pompilidae): V ČR se lze setkat s více než 100 druhy hrabalek. Jsou rozdělené na 3 podčeledi, ve kterých je celkem 22 rodů.
Některé druhy jsou charakteristicky zbarvené a u takových lze určit druh i podle fotografie. Značná část druhů má ale zbarvení téměř stejné - to znamená černé tělo, pouze zadeček v přední polovině červený, jako je na zdejší fotografii. U těch bývá určení druhu pouze podle fotografie nemožné.
Larvy hrabalek se vyvíjejí na dočasně nebo trvale ochromených pavoucích.
Samičky ochromují pavouka nejčastěji vpichem žihadla do spodní části hrudi, kde má pavouk nervové uzliny. Obvykle používá více vpichů o různé délce trvání. Další postup se liší podle druhu hrabalky. Často vlečou pavouka za sebou po zemi. Kořist bývá totiž ve srovnání s tělem hrabalky veliká.
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Nomáda žlutá (Nomada flava) je velká 8 až 14 mm. Místy je to hojný druh. Dospělci létají od dubna do června.
Podobně jako všechny nomády, i nomáda žlutá je hnízdní parazit.
V Praze je hlavním hostitelským druhem je pískorypka lesklá ( Andrena nitida). Může parazitovat i u dalších druhů pískorypek, zejména u druhů pískorypka písčinná ( Andrena carantonica) a pískorypka ryšavá (Andrena fulva).
Na horních dvou fotografiích je sameček, jak se krmí ve vrbové jehnědě.
od Hanka
čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae
Pískorypka lesklá (Andrena nitida) je dlouhá 11 až 14 mm. V přírodě se dospělci objevují od konce března. V té době je proměnlivé počasí. Proto má tahle pískorypka hustě ochlupenou hruď, která je nejcitlivější na prochlazení. Naopak zadeček je lesklý. Černý holý zadeček přijímá víc sluneční energie, to za chladných dnů zvyšuje tělesnou teplotu. Naopak za horkých dnů zadeček teplo snadno vyzařuje a zabraňuje přehřívání těla.
Sbírá nektar a pyl z mnoha druhů rostlin. Ve velké oblibě má květy javorů. Je to hojný druh, ale vysoko v rozkvetlých korunách javorů je těžko vidět.
od Hanka
čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae
Pískorypka potulná (Andrena vaga) je to poměrně velký druh pískorypky, je dlouhá 11 až 15 mm a i na šířku je docela mohutná. Zjara se probouzí velmi brzy, vyletuje hned jak sejde sníh, třeba už na konci února. Hnízdečka si buduje výhradně v písku, často v náplavech velkých řek. Hnízdečka bývají hluboká 20 až 60 cm, jsou v nich jedna až pět plodových komůrek.
Larvy se vyvíjejí na zásobách pouze z pylu a nektaru z vrb, často z vrby jívy.
od Hanka
čeleď: Čalounicovití - Megachilidae
Dřevobytka pryskyřníková (Chelostoma florisomne) je menší, štíhlá, samotářská včela. Je dlouhá 7 až 11 mm. S dospělci se lze v přírodě setkat od konce dubna až do poloviny července. Hnízdní komůrky pro svoje larvičky si buduje v dutinách v mrtvém dřevě nebo v dutých stéblech rostlin. Larvám samička připravuje zásoby pouze z pylu a nektaru různých druhů pryskyřníků. Přepážky mezi plodovými komůrkami samička vytváří ze směsi hlíny a písku, zásobené hnízdo uzavírají 4 až 7 mm silnou zátkou, také tvořenou z minerálního materiálu.
Přezimují ve stadiu kukly v kokonu.
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Smutilka obecná (Melecta albifrons) je hnízdní parazit několika druhů pelonosek, nejvíc u druhu pelonoska hluchavková. Samička smutilky proniká do již uzavřených plodových komůrek pelonosek, prokouše se přes přepážku a otvorem vyklade dovnitř svoje vajíčko. Potom komůrku znovu uzavírá zeminou zvlhčenou sekretem. Vylíhlá larva smutilky zabije larvu hostitelské včely (zlikviduje vajíčko hostitelské včely) a dál se sama živí na zásobách připravených pro hostitelskou včelu pelonosku.
V Praze je to relativně hojný druh.