od Hanka
čeleď: Ploskočelkovití - Halictidae
Ruděnky (Sphecodes sp.): V ČR žije 24 druhů ruděnek. Největší z nich je ruděnka běloretá, ta je často k vidění, protože upoutává pozornost jak svou nápadnou barevností, tak velikostí, je dlouhá až 15 mm (stejně jako dělnice včel medonosných).
Ostatní druhy jsou menší, často velmi malé (několik druhů je menších než 6 mm), a podle fotografií jsou navzájem obtížně rozlišitelné.
Všechny druhy jsou hnízdní paraziti. Hlavními hostitely jsou ploskočelky rodů Halictus a Lasioglossum (také pískorypky a hedvábnice).
od Hanka
čeleď: Kutilkovití - Sphecidae
Kutilka obecná (Sphex funerarius) je nápadný druh, až 22 mm dlouhý. V přírodě lze vidět dospělce od června do září. Samičky si vyhrabávají v písčité zemi šikmou chodbu s odbočkami se dvěma až čtyřmi plodovými komůrkami. Pro svůj plod samička vytváří zásoby - ochromené cvrčky a kobylky, obvykle 2 až 3 kusy kořisti. Často hnízdí hromadně a vytváří početné hnízdní agregace.
Dospělci získávají energii ze sladkého nektaru na květech.
od Hanka
čeleď: Lumkovití - Ichneumonidae
podčeleď: Ichneumoninae, tribus Ichneumonini
Lumek Stenichneumon culpator patří k větším a nápadným druhům lumků. Na obrázcích je samička, ta se pozná podle světlých proužků na tykadlech. Samečkové mají tykadla celá černá. Samičku jsem fotografovala v říjnu 2021 v Praze v Dejvicích.
Podobných druhů lumků existuje v Praze větší počet, v mnoha případech jsou tmavší a červená barva na předních článcích zadečku je u nich málo znatelná.
od Hanka
čeleď: Korunčíkovití - Stephanidae
Korunčík Stephanus serrator je středně větší druh, samičky i s dlouhým kladélkem mohou měřit až 2,5 cm. Jsou to parazitoidi larev dřevokazných brouků. Samičky korunčíků pátrají po larvách brouků zejména na nedávno uhynulých stromech, a to na takových, které ještě nejsou napadené houbami. Vyhledávají zejména larvy krasců a tesaříků, někdy i nosatců, vzácně i larvy jiných druhů hmyzu.
Dospělí korunčíci se někdy mohou líhnout i z čerstvých dřevěných výrobků.
od Hanka
čeleď: Tmavkovití - Eurytomidae
Tmavka dvouskvrnná (Sycophila biguttata) se vyvíjí v hálkách jako parazitoid larev žlabatek. Je to droboučký druh. Podařilo se mi jí fotografovat, když vybíhala z hálky žlabatky bezkřídlé (Biorhiza pallida) současně s dospělci žlabatek. Na obrázcích sedí vedle na dubovém listu.
Já sama odhaduji její délku pouze kolem 2 mm, podle informací na internetu prý může být dlouhá 3 až 5 mm. Rozdíl ve velikosti může vznikat tím, že tato tmavka se pravděpodobně může vyvíjet v hálkách na larvách několika různých druhů žlabatek, mají tedy k dispozici odlišné množství potravy.
od Hanka
čeleď: Vosovití - Vespidae
Hrnčířka Symmorphus bifasciatus je menší druh, je dlouhá jen 7 až 11 mm. Dospělci létají v přírodě od května do září. Dospělé hrnčířky získávají energii sáním na květech. Jejich nejoblíbenější bylinou je bolševník obecný (to je náš původní český druh bolševníku). Pro výchovu svých larev si buduje hnízdečka v dutých lodyhách a stvolech rostlin, často ve stéblech rákosí nebo v opuštěných broučích chodbách ve dřevě. Plod zásobuje larvami různých druhů mandelinek, chycené úlovky znehybňuje bodnutím žihadla a pak s nimi odlétá zásobit svoje hnízdečko. Jednotlivé komůrky od sebe odděluje přepážkami z hlíny.
V ČR je to hojný druh.
od Hanka
čeleď: Vosovití - Vespidae
Hrnčířka Symmorphus debilitatus je dlouhá 8 až 13 mm. Pro založení svého hnízdečka vyhledává různé přirozené dutinky, např. v opuštěných chodbách brouků ve dřevě nebo v zemi v hnízdečkách po jiných blanokřídlých, někdy i ve starých hálkách nebo v dutých lodyhách. Pro svoje larvičky nosí jako potravu housenky drobných motýlů, někdy možná i malé larvy brouků.
Je to hojný druh, dokáže se přizpůsobit různému prostředí, může žít na suchých stráních i ve vlhkých lesích.
Na fotografiích je sameček - foto květen 2021.
od Hanka
čeleď: Vosovití - Vespidae
Hrnčířka zední (Symmorphus murarius) je dlouhá 9 až 17 mm, podle množství potravy, co měla larvička k dispozici. Dospělci v přírodě létají od května do srpna. Samičky budují hnízdečka pro svoje larvy v nejrůznějších dutinách, často v opuštěných chodbách dřevních brouků v mrtvých kmenech stromů, ale i v dutých stéblech rákosí.
Jako zásoby potravy nosí do svých hnízdeček ochromené larvy mandelinek, nejraději larvy druhu mandelinka topolová. Přepážky mezi buňkami tvoří z mokré hlíny, vstup do hnízda na závěr maskuje rozkousanou drtí z dřevních vláken a také hlínou s kamínky.
Vzhledem i bionomií je velmi podobný druh Symmorphus crassicornis. Rozlišovacím znakem hrnčířky zední jsou nápadné jamky vzadu na hlavě (za jednoduchými očky), které jsou větší než u podobných druhů.
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Včelák černý (Tachysphex unicolor) je dlouhý 5 až 9 mm. S dospělci se lze v přírodě setkat od května do září.
Hnízdečka pro svoje larvičky si buduje v zemi, vyhledává jen místa na sypkých plochách. Jako potravu pro larvičky loví kobylky a sarančata. V komůrce pro jednu larvičku může být víc kusů ochromené kořisti.
Samičky mají na nohách tmavohnědě zabarvené hrabací trny.
Je to hojný druh na teplých a suchých lokalitách.
od Hanka
Popis čeledi Pilatkovití - Tenthredinidae
Pilatkovití jsou druhově nejpočetnější čeleď širopasích. Housenice většiny druhů žijí volně na různých druzích rostlin, méně druhů minuje uvnitř rostlinných tkání. V ČR bylo dosud zjištěno více než 500 druhů z čeledi pilatkovitých. Čeleď pilatkovití se dělí do sedmi podčeledí, v ČR žijí zástupci šesti podčeledí. Jsou to
Tenthredininae - pilatky
Selandriinae - pilanky
Allantinae - pilenky
Blennocampinae - pilušky
Heterarthrinae - pilatičky
Nematinae - pilařky