Pomalenka hladká Eucharis adscendens

od Hanka

čeleď: Pomalenkovití - Eucharitidae

Pomalenka hladká (Eucharis adscendens) asi není vzácný druh, ale jen málo komu se podaří jí fotografovat. Dospělci totiž žijí velmi krátce, snad jen o málo víc než jeden den.
Většinu času svého larválního vývoje prožívá v mraveništi, u svého hostitelského druhu mravence (Formica sp.).
Samičky kladou vajíčka do poupat rostlin v blízkosti mraveniště. Zdá se, že samičky si vybírají pro kladení miříkovité rostliny, takové, kde očekávají, že na jejich květy budou chodit mravenci. O životě pomalenek je zatím málo znalostí a je popsáno málo pozorování. Vylíhlá larva je pohyblivá a aktivně se zachytí na mravence. Larva pomalenky svým pachem úspěšně napodobuje pach mravenčích larev. Proto na ní mravenci neútočí, ale starají se o ní, pravděpodobně jí i krmí, ačkoliv larva pomalenky se vyvíjí jako ektoparazit mravenčích larev.

Číst více

Pristaulacus compressus Pristaulacus compressus

od Hanka

čeleď: Aulacidae

Pristaulacus compressus je druh, o kterém je zatím málo znalostí. Pravděpodobně se jeho larvy vyvíjejí ve dřevě jako parazitoidi na larvách pilovrtek z čeledi Xiphydriidae a nebo na larvách brouků tesaříků. Larvy druhů z čeledi Aulacidae vyrůstají uvnitř hostitelské larvy. Zpočátku je larva parazitoida maličká, aby neohrožovala život svého hostitele. Teprve když hostitelská larva vyroste, tak se začne larva parazitoida rychle krmit i na vnitřních orgánech hostitelské larvy, a tím ji zahubí. Pak se larva parazitoida zakuklí a následně se vylíhlý dospělec prokouše ven ze dřeva z napadené větve.
Čeleď Aulacidae je vývojově velmi stará, ve fosilních záznamech se často objevují zástupci dnes už vyhynulých druhů z této čeledi.
Druhy z čeledi Aulacidae a také druhy z jejich blízce příbuzné čeledi Gasteruptiidae mají zadeček, který přisedá k přední části těla vysoko nad kyčlemi.

Číst více

Rejdilka dvoubarvá Miscophus bicolor

od RadimzBeskyd

čeleď: Kutíkovití - Crabronidae

Rejdilka dvoubarvá (Miscophus bicolor) je dlouhá 3 až 6 mm, jedná se tedy o velmi drobný druh. Dospělci létají v přírodě od května do září. V nezpevněném písčitém podkladu si rejdilky vyhrabávají jednokomorová hnízdečka. Jako potravu pro svoje larvy loví různé drobné pavouky a sekáče. Plodovou komůrku zásobují více kusy kořisti.
K úspěšnému rozmnožování stačí rejdilkám jenom malý kousek písčité země. Na zdejších obrázcích jsou fotografované v otvoru v zatravňovacích dlaždicích.

Číst více

Rhogogaster scalaris - pilatka zelená Rhogogaster scalaris

od Hanka

čeleď: Pilatkovití - Tenthredinidae, podčeleď Tenthredininae - pilatky

Pilatka zelená (Rhogogaster scalaris) je dlouhá 10 až 13 mm. V ČR je to hojný druh. Dospělci létají od poloviny května do začátku září. Dospělé samičky jsou dravé, živí se různým menším hmyzem. Barevně je to proměnlivý druh, světlé formy mají redukovanou tmavou kresbu, naopak u tmavých forem bývá černá barva na všech částech těla.
Larvy (housenice) se vyvíjejí na mnoha různých listnatých stromech nebo na rozmanitých bylinách, nejčastěji vyhledávají rostliny z čeledi růžovitých. S larvami se lze v přírodě setkat od července do října.

Číst více

Ruděnka - popis rodu Sphecodes sp.

od Hanka

čeleď: Ploskočelkovití - Halictidae

Ruděnky (Sphecodes sp.): V ČR žije 24 druhů ruděnek. Největší z nich je ruděnka běloretá, ta je často k vidění, protože upoutává pozornost jak svou nápadnou barevností, tak velikostí, je dlouhá až 15 mm (stejně jako dělnice včel medonosných).
Ostatní druhy jsou menší, často velmi malé (několik druhů je menších než 6 mm), a podle fotografií jsou navzájem obtížně rozlišitelné.
Všechny druhy jsou hnízdní paraziti. Hlavními hostitely jsou ploskočelky rodů Halictus a Lasioglossum (také pískorypky a hedvábnice).

Číst více

Ruděnka běloretá Sphecodes albilabris

od Hanka

čeleď: Ploskočelkovití - Halictidae

Ruděnka běloretá (Sphecodes albilabris) je náš největší druh ruděnky, je dlouhá 11 až 15 mm.
Je hnízdní parazit u druhu hedvábnice jarní. Samička zjara hledá hnízdiště svého hostitelského druhu pátravým letem nízko nad zemí. Potom aktivně proniká do hnízdečka hostitele, po otevření plodové komůrky odstraní původní vajíčko nebo larvu a na pylonektarové zásoby vyklade svoje vajíčko. Potom komůrku uzavře.

Číst více

Ruděnka hrbatá Sphecodes gibbus

od Hanka

čeleď: Ploskočelkovití - Halictidae

Ruděnka hrbatá (Sphecodes gibbus) je štíhlá a dlouhá jen 7 až 13 mm. Je to hnízdní parazit u ploskočelek rodu Halictus.
Přezimují oplodněné samičky, ty pak začínají vyletovat od poloviny dubna. Od června do září vyletuje nová generace, samečkové i samičky. V teplých oblastech ČR je to hojný druh.
Rozsah červeného zbarvení zadečku je proměnlivý.
(Na zdejších fotografiích je sameček.)

Číst více

Sciapteryx consobrina - pilatka jarní Sciapteryx consobrina

od Hanka

čeleď: Pilatkovití - Tenthredinidae, podčeleď Tenthredininae - pilatky

Pilatka jarní (Sciapteryx consobrina) je dlouhá jen 6 až 10 mm. Dospělci létají v přírodě v dubnu a květnu. Patří k druhům, které se objevují při prvním jarním oteplení, někdy se ukáže už na konci března. Má ráda vlhčí louky a lužní lesy.
Její housenice okusují listy a květy bylin, mezi oblíbené patří pryskyřníky, zejména pryskyřník plazivý, sasanky nebo orsej jarní. Orsej jarní rozkvétá zjara velmi brzy a má v květech nektar, proto ho vyhledávají také dospělci pilatky jarní.

Číst více

Selandria melanosterna - pilanka Selandria melanosterna

od Hanka

čeleď: Pilatkovití - Tenthredinidae, podčeleď Selandriinae

Pilanka Selandria melanosterna je dlouhá 8 až 11 mm. S dospělci se lze v přírodě setkávat od dubna do srpna. Žije na podmáčených a vlhkých loukách a na mokřadech.
Živnou rostlinou jejích larev jsou především různé ostřice
, mohou se vyvíjet i na trávách.
Rozlišovacím znakem pilanky Selandria melanosterna je černé středobočí a dlouhý třetí tykadlový článek.

Číst více

Smutilka obecná Melecta albifrons

od Hanka

čeleď: Včelovití - Apidae

Smutilka obecná (Melecta albifrons) je hnízdní parazit několika druhů pelonosek, nejvíc u druhu pelonoska hluchavková. Samička smutilky proniká do již uzavřených plodových komůrek pelonosek, prokouše se přes přepážku a otvorem vyklade dovnitř svoje vajíčko. Potom komůrku znovu uzavírá zeminou zvlhčenou sekretem. Vylíhlá larva smutilky zabije larvu hostitelské včely (zlikviduje vajíčko hostitelské včely) a dál se sama živí na zásobách připravených pro hostitelskou včelu pelonosku.
V Praze je to relativně hojný druh.

Číst více