Atlas Seznam
Hrabalka stepníková Eoferreola rhombica
od Hanka
čeleď: Hrabalkovití - Pompilidae
Hrabalka stepníková (Eoferreola rhombica) se v dospělosti živí sáním nektaru na miříkovitých rostlinách.
Na fotografii je samička, samec je černý se žlutou páskou na druhém zadečkovém článku.
Zajímavostí je jejich rozmnožování. Larvy hrabalky stepníkové potřebují jako potravu pouze pavouky stepníky. Samičky hrabalky loví pavouky stepníky přímo v jejich pavučinových obytných rourkách, které současně používají jako plodové komůrky.
Foto 4. 8. 2016 na lesním pozemku za přírodní památkou Baba.
Tenthredo amoena - pilatka Tenthredo amoena
od Hanka
čeleď: Pilatkovití - Tenthredinidae, podčeleď Tenthredininae - pilatky
Pilatka Tentredo amoena ráda saje nektar na květech miříkovitých rostlin.
Jejich larvy (housenice) mají jako svou živnou rostlinu třezalku. Podobných druhů pilatek existuje větší počet.
Na horním obrázku je samička. Od podobných druhů se samička pilatky Tenthredo amoena rozliší podle oranžového zbarvení apexů zadních holení a chodidel.
Trněnka červenonohá Tiphia femorata
od Hanka
čeleď: Trněnkovití - Tiphiidae
Trněnka červenonohá (Tiphia femorata) je dlouhá 6 až 16 mm, záleží na množství potravy, jaké měla larvička k dispozici. S dospělci se lze v přírodě setkat od června do září. Žijí zejména na loukách na okrajích lesů. Dospělci se živí zejména pylem a nektarem z květů. Vyhledávají často květy miříkovitých rostlin, ale jen takové druhy, které vynikají velkým množstvím nektaru v květech.
Larvy jsou ektoparazitoidi ponrav chroustů, chroustka letního, zlatohlávka a dalších druhů brouků čeledi Scarabaeidae. Pro trněnky je to energeticky velmi náročné, když se musí kvůli kladení vajíček na hostitele prohrabávat hluboko do země. Kvůli tomu musí dospělé samičky pro sebe získávat hodnotný nektar na květech těch nejlepších nektarodárných rostlin.
Chluponožka čekanková Dasypoda altercator
od Hanka
čeleď: Chluponožkovití - Dasypodaiae (dříve Pilorožkovití - Melittidae)
Chluponožka čekanková (Dasypoda altercator) vyniká dlouhými a nápadně hustými sběracími kartáči na zadních nohách. Specializuje se na hvězdnicovité rostliny. V největší oblibě má čekanku, ale sbírá nektar a pyl i na bodlácích, chrpách a na dalších rostlinách.
Žije v teplých a suchých lokalitách. Je dlouhá 12 až 15 mm.
Hnízdečka si buduje v písčité zemi. Vyhrabává si až 1 m hlubokou hlavní chodbu s postranními štolami, které zakončuje jedna plodová komůrka.
Na vhodných místech bývají hnízdečka většího počtu samiček blízko sebe.
Pilorožka kyprejová Melitta nigricans
od Hanka
čeleď: Pilorožkovití - Melittidae
Pilorožka kyprejová (Melitta nigricans) létá v červenci a v srpnu na porostech kyprejů, v Čechách roste v přírodě jen druh kyprej vrbice.
Pilorožka kyprejová je vázaná na kypreje, pro svoje larvičky připravuje zásoby potravy pouze z pylu a nektaru kyprejů. I dospělci sají pro svojí výživu prakticky pouze na kyprejích.
Kypreje jsou mimořádně dobré včelařské rostliny. Bývá na nich i mnoho dalších druhů hmyzu, zejména čmeláků a včel medonosných.
Uzlatka obecná Cerceris rybyensis
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Uzlatka obecná (Cerceris rybyensis) je v Praze hojný druh. V přírodě se lze setkat s dospělci od června do září. Buduje si vícekomorová zemní hnízda. Jako potravu pro larvičky loví menší druhy včel samotářek, zejména různé pískorypky nebo ploskočelky. Podle toho, kolik potravy měla larvička k dispozici, se mění velikost dospělců uzlatky, bývá dlouhá 6 až 12 mm.
Pačmelák cizopasný Bombus rupestris (Psithyrus rupestris)
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Pačmelák cizopasný (Bombus rupestris) se vzhledově velmi podobá svému nejčastějšímu hostiteli druhu čmelák skalní. Liší se tmavšími křídly a krátkou hlavou.
Je to hnízdní parazit nejen u druhu čmelák skalní, ale může obsadit i hnízdečka čmeláka rolního a lesního.
Na horním obrázku je sameček. Samečkové mají po vylíhnutí na hrudi šedavý (žlutošedavý) límec, podobně i lesklé světlé proužky na zadečku. Během několika dnů se jim ale tyto světlé chloupky obvykle olámou, a pak už jsou celí černí, s červeným koncem zadečku.
Je to nápadně velký druh.
Čmelák hájový Bombus lucorum
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Čmelák hájový (Bombus lucorum) má rád vlhká stanoviště. V Praze bývá na severních stráních nad Šáreckým potokem.
Zatímco v Praze bývá k vidění málo, na horách patří k nejhojnějším druhům. Má rád lesní louky a okraje lesů.
Na horní fotografii je sameček. Samečci jsou v přírodě od července. Samičky se velmi podobají druhu čmelák zemní, při běžném pohledu jsou neodlišitelné. Proto přítomnost druhu čmelák hájový na lokalitě objevíme až s výskytem samečků, kteří jsou barevně nápadní, se žlutými chloupky vpředu na hlavě.
Čmelák rokytový Bombus hypnorum
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Čmelák rokytový (Bombus hypnorum) má rád vlhká stanoviště, žije zejména v okolí řek a potoků. Ve městech vyhledává parky a zahrady s chladnějším a vlhčím mikroklimatem, také severní stráně. Rád si vyhledává hnízdečka v ptačích budkách, také hnízdí v dutinách ve stromech.Často hledá prostor pro hnízdo na svislých plochách, podél zdí, vysoko nad úrovní terénu.
Barva chloupků na hrudi je proměnlivá, může být hnědá, tmavohnědá až skoro černá. Na rozdíl od podobného čmeláka rolního má bílé chloupky na konci zadečku.
Pískorypka čekanková Andrena polita
od Hanka
čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae
Pískorypka čekanková (Andrena polita) je dlouhá 9 až 13 mm. Miluje květy čekanky, ale létá i na žlutokvěté hvězdnicovité rostliny. Bývá na stepních stanovištích od května do září. Hnízdečko pro larvy si vyhrabává v písčité i hlinité půdě.
V ČR jen v nejteplejších oblastech. Na květech čekanek sbírá mnoho bílého pylu.