Andrena wilkella Pískorypka jetelová

od Hanka

čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae

Pískorypka jetelová (Andrena wilkella) je dlouhá kolem 10 mm. Letové období dospělců je od dubna do července. V ČR je to hojný druh, lze se s ní setkat od nížin až do hor. V Praze se s ní lze často setkat na plochách na krátko sečených trávníků, i podél silnic.
Sbírá nektar a pyl pouze na bobovitých rostlinách.

Číst více

Andricus quercuscalicis Žlabatka kalichová

od Hanka

čeleď: Žlabatkovití - Cynipidae

Žlabatka kalichová (Andricus quercuscalicis) má běžně známé hálky na žaludech dubu zimního a dubu letního. Tento druh žlabatky má ale také 2 odlišné generace. Podle některých údajů se samičky a samečkové líhnou na květních jehnědách dubu ceru, podle jiné literatury na dubu šípáku. (Nejpravděpodobnější je obojí, případně mohou být i další možnosti.)
Vnitřek velké hálky na žaludu je dutý a na vrcholu hálky je otvor. Na dně této dutiny je drobná vnitřní hálka, ve které se vyvíjí žlabatka. Vnitřní hálky mohou být i dvě nebo i víc vedle sebe.

Číst více

Anoplius nigerrimus Hrabalka černá

od Hanka

čeleď: Hrabalkovití - Pompilidae

Hrabalka černá (Anoplius nigerrimus) je dlouhá 6 až 12 mm. Je to hojný druh od nížin až do hor. Hnízdečka pro svoje larvy vyhledává podle možností v dané lokalitě. Umí si je sama v zemi vyhrabat, často ale využívá jiné dutinky, jaké okolní příroda nabízí - dutá rákosová stébla, prázdné lity plžů, opuštěná hnízda po jiném hmyzu. Jako potravní zásoby pro svoje larvy loví pavouky z čeledí slíďákovití (Lycosidae), skálovkovití (Gnaphosidae), a lovčíkovití (Pisauridae). Často si úspěšně troufá ulovit jako kořist i pavouky, kteří jsou výrazně mohutnější než hrabalka. Ulovení pavouci jsou ochromení jen neúplně, ale i částečně ochromený pavouk není schopen z hnízdečka hrabalky uniknout.
Samičky hrabalek rodu Anoplius mají poslední článek zadečku s tuhými černými chlupy.

Číst více

Anthidium manicatum Vlnařka obecná

od Hanka

čeleď: Čalounicovití - Megachilidae

Vlnařka obecná (Anthidium manicatum) je druh samotářské včely, i když zbarvením připomíná vosy. Hnízdečka si buduje v různých přirozených dutinách, skalních puklinách, v hlinitých stěnách, v chodbách ve dřevě, využívá i opuštěná hnízda po jiném hmyzu. Plodové komůrky zhotovuje z rostlinných chlupů, slepených žláznatými sekrety z květních obalů a květních stopek. Hotové hnízdo uzavírá kamínky, dřevními drtinami a hrudkami hlíny. Miluje hluchavkovité rostliny. Na nich bývá k vidění od června do září. (Může sbírat nektar a pyl i z jiných rostlin, ale hluchavkovitým dává vždy přednost.)

Číst více

Anthophora aestivalis Pelonoska jarní

od Hanka

čeleď: Včelovití - Apidae

Pelonoska jarní (Anthophora aestivalis) je dlouhá 13 až 15 mm. Dospělci mají letovou periodu od dubna do konce června.
Sbírá pro svoje larvičky nektar a pyl s mnoha druhů rostlin, ale upřednostňuje různé bobovité.
Hnízda si ráda buduje v hlinitých stěnách, ve starých zdech
, někdy i na rovném podkladu, který je krytý proti dešti.
Fotografovala jsem jí v červnu na vikvi huňaté. V této době už má dost sešedivělou barvu, mladí, čerstvě vylíhlí jedinci mají chloupky žlutohnědé.

Číst více

Anthophora plumipes Pelonoska hluchavková

od Hanka

čeleď: Včelovití - Apidae

Pelonoska hluchavková (Anthophora plumipes) je druh tvarem těla velmi podobný malým čmelákům. Na rozdíl od čmeláků ale nemá dělnice, všechnu péči o potomstvo zvládá samotná samička.
Na zdejší horní fotografii je sameček. Ti se totiž líhnou už počátkem března, až o tři týdny dřív než samičky. Patří k prvním druhům hmyzu, které lze vidět při jarním oteplení.

Číst více

Aphidius sp. Mšicomar

od Hanka

čeleď: Lumčíkovití - Braconidae (dříve mšicomarovití - Aphidiidae)

Mšicomaři (Aphidius sp.) jsou dlouzí jen kolem 2 mm a velmi štíhlí. Patří k nejdůležitějším parazitům mšic.
Samičky mšicomarů vkládají vajíčka do těla mšic. Při kladení mají samičky typické postavení, zadeček je ohnutý pod hruď. Larva parazita pak vyžere vnitřní část svého hostitele, a uvnitř těla mšice se i zakuklí.
Parazitované mšice bývají hnědé nebo černé, a jakoby nafouklé, obvykle stále přisáté k živné rostlině. Mladý mšicomar pak vylétá z obalu mšice kruhovým otvorem.
Foto 5. 6. 2018

Číst více

Apiformes Včely samotářky

od Hanka

Včely samotářky (Apiformes) - to je souhrné pojmenování různorodé skupiny včel, jejichž larvy jsou závislé na potravě z květního pylu a nektaru.
(Na horní fotografii je zednice rohatá - Osmia cornuta)

V ČR žijí zástupci šesti čeledí.

Číst více

Apis mellifera Včela medonosná

od Hanka

čeleď: Včelovití - Apidae

Včela medonosná (Apis mellifera), po řadu tisíciletí lidmi milovaná, dávala lidem sladký med k jídlu a včelí vosk na svíčky na svícení. V současné době je ohrožovaná nemocemi, které na ní lidi zavlekli z jiných kontinentů.
A lidi jsou nepoučitelní. Kvůli obchodu převážejí včelstva přes hory a přes moře. Jenže každé včelí plemeno je odolné pouze vůči nemocem svého kraje, při zavlékání dalších a dalších nemocí z dalekých zemí se neumí bránit. Lidi pomáhají moderními léčivy, občas to pomáhá, někdy to dopadne špatně.

Číst více

Arge cyanocrocea Pilatěnka ostružinová

od Hanka

čeleď: Pilatěnkovití - Argidae

Pilatěnka Arge cyanocrocea je dlouhá jen 7 až 8 mm. S dospělci se lze setkávat od května do července. Dospělci se živí především na květech miříkovitých rostlin. Jejich larvy (housenice) mají jako potravu různé druhy ostružiníků.
Foto 24. 5. 2018 na květech kerblíku lesního, v Praze v Dejvicích.

Číst více