Jaké druhy blanokřídlého hmyzu můžeme vidět na květech na konci léta?
27.8.2026 od Hanka
S horkem a suchem uprostřed léta měl hmyz potíže. Mnoho bylin zaschlo úplně a i odolné rostliny, které dokázaly vykvést za nepříznivých podmínek, neměly nektar ve květech a nebo vytvořily nektaru jen velmi málo. Nashromáždit do hnízdeček dostatek potravy pro vývoj larev se asi nepodařilo všem. Nyní létá v přírodě hodně much a dalších zástupců dvoukřídlého hmyzu, ale blanokřídlých je vidět na květech málo. A i když před pár dny hodně napršelo, stejně je teď v přírodě velmi málo květů.
Na loukách je teď vidět, že se suchem se dobře vyrovnala chrpa luční a znovu kvete. Vyfotografovala jsem na chrpě samičku druhu ploskočelka chrastavcová (Halictus scabiosae). Je to jihoevropský druh, v Čechách se vyskytuje teprve v posledních asi deseti letech. Na konci léta a během podzimu se líhne pohlavní generace. Přezimovat budou jen oplozené samičky.
V přírodě je nyní květů málo. Proto pokud se někde květ vyskytne, sejde se na něm hodně jedinců hmyzu. Tady jsou na fotografii na bělotrnu dvě dělnice včel medonosných a pět samečků ploskočelek chrastavcových.
Samečkové ploskočelek chrastavcových se asi líhnou dřív než samičky. Létá jich v přírodě hodně už v době, kdy se ještě jejich samičky na květech neobjevily. A jak je vidět na dalším obrázku, některý sameček je z toho poněkud zmatený. Rád by se s nějakou samičkou spářil, jenže ta zatím není nikde v dohledu. Tak se tenhle sameček opakovaně snažil spářit s dělnicí včely medonosné, a asi se divil, proč se nic nedaří a proč ho včela medonoska totálně ignoruje. I milovat se musí samečkové naučit.
Miříkovité rostliny už jsou většinou odkvetlé, jen vzácně se najde kvetoucí okolík. A pak se na něm sejde několik hladových hmyzáčků.
Tady je na bolehlavu skupina trněnek.
Trněnka červenonohá (Tiphia femorata) - samička. Dospělé trněnky potřebují nektar jako zdroj energie sami pro sebe. Jejich larvy se vyvíjejí jako ektoparazitoidi na larvách brouků čeledi Scarabaeidae.
Oblíbenou rostlinou je také měrnice černá. Ta kvete od konce jara až dlouho do podzimu.
Vlnařka obecná (Anthidium manicatum) - sameček na měrnici.
Vlnařka obecná - samička saje nektar z kvítku měrnice.
Na některých loukách znovu rozkvétá vratič. Na další fotografii na vratiči sbírají nektar a pyl dvě samičky hedvábnic, nahoře nad nimi je v letu zachycený jejich sameček. V létě u nás létají na vratič dva druhy hedvábnic - hedvábnice řebříčková (Colletes daviesanus) a hedvábnice podobná (Colletes similis), na následující fotografii jsou tyto dva druhy od sebe neodlišitelné.
Hedvábnice podobná (Colletes similis) bude létat na květy ještě i v září.
Dřevobytka obecná (Heriades truncorum) sbírá pyl na chloupky na spodní straně zadečku.
Je maličká, ale upoutává na sebe pozornost tím, jak vyčesává pyl z prašníků neustálým třesením zadečku.
Na břehu Vltavy opakuje kvetení kostival lékařský. V jeho porostu se pohybuje hodně dělnic čmeláků rolních.
Čmelák rolní (Bombus pascuorum) je nyní na konci srpna asi jediný druh čmeláka, jakého lze v Praze vidět. Ostatní čmeláci možná stihli dokončit vývoj svých hnízdeček a vychovali mladé matky, ale v mnoha případech to s nimi asi dopadlo špatně, horké léto je zničilo dřív než jim vyrostla mladá pohlavní generace.
Květy kostivalu lékařského dokáže opylit jen málo druhů hmyzu. Zatímco blizna s čnělkou vykukuje z květu ven, prašníky s pylem jsou ukryté uvnitř květu. Dělnice čmeláků rolních si s tím poradit umí. Zachytí se pod květem a začnou květem třepat tak, aby se jim pyl vysypával na bříško. Z bříška potom pyl vyčesávají do rousek na nohách.
S nákladem pylu na nožičkách dělnice od květů odlétá.
A jako ozdoba létají nad loukami motýlové.
Samička modráska na vojtěšce.
Modrásek saje z květů vratiče.
A jako vzácnost se ukázal i perleťovec malý.
Nejnovější aktuality
