Utajené krásné místo v pražské přírodě - kamenolomy Požáry

17.10.2026 od Hanka

V katastru pražských Řeporyjí se (mimo jiné) nacházejí kamenolomy Požáry. Skládají se ze tří jámových lomů, starší dva jsou označované jako Požáry I a ten nejmladší a největší a nejkrásnější je v mapě vedený jako Požáry II. V odkrytých vápencových stěnách si tu mohou odborníci prohlížet vrstvy, které se ukládaly na dně prvohorního moře v obdobích svrchního siluru a spodního devonu. Část lokality Požáry I je prohášená za Národní přírodní památku a je pro veřejnost přístupná. Nejkrásnější kamenolom Požáry II má ale příjezdovou silnici zablokovanou pevnými vraty, které nelze nikudy obejít. Někdo totiž naplánoval, že kamenolom Požáry II má být zasypán inertním odpadem.

Protože peníze vládnou světem, tak se veřejnost nesmí dozvědět, jaká krása je schovaná za vraty. Když budou úředníci rozhodovat o zasypání odpadem jen podle přiložených papírových lejster, ale nebudou mít žádnou možnost se na dno kamenolomu osobně podívat, tak projekt zasypání bez problémů schválí. Právě tak veřejnost bude klidná, když lidi nebudou o ničem vědět.

Západní lomová stěna nad hlubokým jezírkem.
/Stěna kamenolomu nad jezírkem.
Václav Cílek v knize Krajem Joachima Barranda o téhle západní stěně píše:

"Další světově významný profil leží v novém lomu Požáry II, kde jednak vpravo, dnes pod sutí, leží profil hranicí mezi silurem a devonem. Hlavní část stěny je tvořená lochkovskými vápenci, které dál vlevo přecházejí do vápenců pragu. A byly zde jako na jednom z mála míst na světě zachyceny i tenké vrstvy graptolitových eventů. Jedná se o krátké, nečekané globální změny zachycené až v Číně i na jiných místech. Profil je přístupný jenom z loďky, takže zahraniční paleontologové jsou vždy dotazováni, zda umí plavat."

Mapa
/Mapa kamenolomů Požáry v Praze - Řeporyjích.

Neznalcům lze tvrdit, že kamenolom je potřeba zasypat, protože stěny jsou nebezpečné, mohou z nich padat kameny. Tedy kameny ze stěn samozřejmě padat mohou, je jasné, že blízko ke stěnám se lidi nesmí přibližovat. Současně ale trvám na tom, že celé okolí kamenolomu Požáry II je mnohonásobně nebezpečnější - a přitom tahle skutečně velmi nebezpečná místa jsou normálně veřejně přístupná a nejsou u nich ani nějaké cedulky s upozorněním na rizika.
Třeba na mapě je vidět, jak tunel prochází i do staré druhé části kamenolomu Požáry I. Na konci té druhé části tunelu je zásyp, jeho otvorem se štíhlý člověk dokáže protáhnout. Jenže je to velmi nebezpečné, nad hlavou se mu budou sypat tyhle kameny.
/Padající bloky kamenů.

Bývalý lom Požáry 1 je významnou geologickou lokalitou světového významu. Je zde od roku 1984 uznaný mezinárodní stratotyp pro začátek oddělění přídolí (báze vrstvy č.96) – hranici určuje první výskyt graptolita Monograptus parultimus.
(Graptoliti jsou vyhynulí mořští živočichové. Jejich četné zkameněliny nacházíme v prvohorních vápencích z období středního kambria až karbonu. Graptolity řadíme mezi vůdčí neboli indexové fosilie, pomocí nichž se určuje relativní stáří geologických vrstev.)
/Kamenolom Požáry 1 - informační cedule.

Informační cedule je umístěná nahoře nad starým tunelem, ta je dobře přístupná.
/Starý tunel pro odvážení kamenů z lomu.

Lidé se setkávali se zkamenělinami od pradávna. Všichni vědí, že správný pohádkový drak vždycky bydlel ve skále. Vědecké zkoumání zkamenělin začalo až v 18. století a pokračovalo pak zejména v 19. století.

Většina období ve starších prvohorách je pojmenovaná podle lokalit v Anglii, ve kterých lidé zkameněliny z té které doby nacházeli. Výjimkou je rozhraní silur - devon. Vápence se zkamenělinami se, jak známo, usazovaly v mělkém moři. Jenže hladina moře vždy kolísala, a to tak, že v období nejmladší části siluru a nejstarší části devonu byla Anglie pevninou. A na pevnině se, jak známo, nic moc neusazuje. Naopak větrná eroze i přívalové deště mnoho materiálu odnášejí. A tak se stalo, že odborníci na celém světě - v Číně, v Americe a vůbec všude - se při vyučování o geologických dobách a jejich členění učí vyslovovat jméno PŘÍDOLÍ !
Někdo namítá: Přeci kamenolomy Požáry I a Požáry II spolu administrativně nesouvisejí. Tak proč bychom nemohli kamenolom Požáry II zasypat inertním odpadem, když světově uznané vrstvy jsou vyznačené ve starším kamenolomu Požáry I.
Tak tedy - majetkově spolu tyhle dva kamenolomy souviset nemusí. Jenže jak je vidět na mapě, mají polohu vedle sebe. A je zcela logické, že všichni odborníci z ciziny se budou chtít podívat také vedle do kamenolomu Požáry II na souvrství spodního devonu.

Vy budete chtít vyprávět zahraničním odborníkům, že my si našich světově známých lokalit nevážíme a necháváme si je zasypat inertním odpadem, protože na tom soukromý majitel lomu může finančně hodně vydělat ?

Šikmo uložené vápencové vrstvy v kamenolomu Požáry I.
Na dně mělkého moře se vrstvy ukládaly vodorovně, naklonění způsobilo až později variské vrásnění.
/Šikmé vrstvy vápenců ve staré části kamenolomu Požáry.
Na skále se střídají vcelku pravidelně dvojice břidlic a vápenců. Ty dobou svého ukládání odpovídají parametrům vzájemné pozice Slunce a Země. Vzdálenost Slunce od Země a náklon zemské osy mají silný vliv na množství sluneční energie, která dopadá na dané místo na Zemi. To se projevuje v cyklu ledových a meziledových dob. Ledová doba váže vodu do ledovců a snižuje hladinu světového oceánu.

Uprostřed dna kamenolomu Požáry II je rozsáhlé mělké jezírko.
/Kamenolom Požáry - mělké jezírko.
I nyní v polovině října nad ním létají snad stovky různých vážek.

Vážka rudá (Sympetrum sanguineum) - dvojice nad mělčinou.
/Vážka rudá, dvojice za letu nad mělkým jezírkem.
Kladení vajíček.
/Vážka rudá, kladení vajíček do mělkého jezírka.

Šídlo pestré (Aeshna mixta)
/Šídlo pestré v kamenolomu Požáry.

Dno kamenolomu ve východní části.
/Pohled na dno mladšího kamenolomu.

Pohled na jihovýchodní lomovou stěnu.
Červenou podzimní barvu listů zde má topol osika.
/Topol osika si na podzim zbarvuje listy červeně.
A jak jsem se mohla dostat do kamenolomu já, když je celé okolí proti vstupu ze všech stran pečlivě zabezpečené? No největšími znalci pražské přírody jsou zdejší divoká prasata. A když bylo v létě horko a sucho, divočáci si dokázali najít skrytou pěšinku, aby se mohli z jezírka uprostřed kamenolomu napít. A v jejich stopách jsem pronikla na dno kamenolomu i já s fotoaparátem. Došla jsmem tam ještě v době sucha, kdy bláto na svazích neklouzalo. Nyní, kdy už svahy zásypů navlhčuje ranní rosa a kdy namočené jílové vrstvy pod kameny v šikmých stěnách sjíždějí, už sem nebudu pronikat ukrytými stezkami divočáků ani já.

Detailní pohled na uložené vrstvy.
/Uložené vrstvy hornin ve stěně kamenolomu.


Utajené krásné místo v pražské přírodě - kamenolomy Požáry
Jaké druhy blanokřídlého hmyzu můžeme vidět na květech na konci léta?
Letošní horké a suché léto bylo vyčerpávající pro lidi i pro hmyz.
Blanokřídlí na květech krabilice zápašné.

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist