15.6.2025
od Hanka
V Praze rozkvetly lípy velkolisté, ty začínají kvést vždycky jako první. Samozřejmě na nich bzučí mnoho včel medonosných. A také mnoho čmeláčích dělnic. V těch nejlepších hnízdečkách čmeláků nyní může pracovat i třeba stovka malých dělnic. Čmeláčí dělnice se teď starají o výživu larviček, ze kterých se za krátko vylíhnou veliké mladé budoucí matky a potom také čmeláčí samečkové.
Číst více
1.6.2025
od Hanka
Na plevelné hořčici jsem fotografovala pískorypku černolesklou (Andrena nigroaenea). A teprve doma při prohlížení na počítači jsem si všimla, že mezi posledními zadečkovými články pískorypky se skrývá malý parazit řasník. Tedy on ten řasník není úplně malý, jenže velká část jeho těla se skrývá uvnitř zadečku pískorypky, ven vykukuje jen hlava a drobná hruď a kousek prvního článku zadečku. Zbytek velikého zadečku samičky řasníka zůstává již trvale uvnitř hostitele. Řasník také proměňuje chování pískorypky.
Číst více
15.5.2025
od Hanka
Za sucha tvoří rostliny málo nektaru pro hmyz a i to málo ve květech se snadno přístupným nektarem zasychá. Příroda si s tím umí poradit. Na plochách zdravých přírodních památek rostou také byliny, které mají nektar uložený ve květech hluboko. Blanokřídlý hmyz normálně vyhledává lehce přístupný nektar a rostlin se složitými květy si nevšímá. Ale když nastane nouze, tak najednou blanokřídlí vědí, kde hledat potravu.
Číst více
2.5.2025
od Hanka
Rok co rok žije v české přírodě méně a méně druhů hmyzu. Druhy, které jsem dřív v Praze vídala docela často, letos nepotkávám. A druhy, které patřily k nejhojnějším, se mi povede zahlédnout jen málokdy. Příčin je jistě víc, velký podíl na úbytku hmyzu má určitě používání zemědělské chemie.
Na horní fotografii je sameček stepnice jarní (Eucera nigrescens).
1.5.2025
od Hanka
Ve městech a v parcích začaly kvést jírovce (kaštany). Ve květech mají pro hmyz mnoho nektaru a pylu. Létají na ně včely medonosky, čmeláci, pelonosky hluchavkové a další druhy hmyzu. A všechen hmyz bzučí vysoko v korunách stromů, kam se s fotoaparátem nedostanu.
Jírovcový nektar a pyl je velmi výživný, v nektaru je mnoho cukrů, v pylu bílkoviny ve správném poměru pro výživu včelích larviček. Jenže jírovce mají i slabé stránky. Jírovcový nektar a pyl obsahuje škodlivé saponiny.
16.4.2025
od Hanka
V těchto dnech je všude značné sucho, nektar ve květech zasychá. Přesto už jsou na květech občas vidět maličké čmeláčí dělnice, které se v hnízdečkách vylíhly teprve nedávno. Je to druh čmelák rokytový (Bombus hypnorum), fotografovala jsem, jak sbírá nektar a pyl na kvítcích angreštu.
S postupujícím jarem také častěji létají na květy samičky včel samotářek.
6.4.2025
od Hanka
Uvnitř obory Hvězda v Praze 6 je v dolní části rybníček Ve Hvězdě a dál za oborní zdí je rybníček Terezka. Voda je tu neobyčejně čistá, průhledná hodně do hloubky, a taky nezvykle studená. Na zastíněném rybníčku Ve Hvězdě byl neroztátý led ještě před pár týdny.
V těchto dnech rybníčky překypují životem, sešlo se zde mnoho velkých žab a žabáků různých druhů a mnoho drobných mladých žabiček. Průhledná voda umožňuje dobré fotografování.
4.4.2025
od Hanka
Přírodu nyní zdobí bíle kvetoucí keře různých typů zplanělých slivoní. Dělnice včel medonosných na nich sbírají pyl i nektar. Vzácně lze na jejich květech zahlédnout samečky pískorypek. Ti samečkové se vždy jen rychle nasytí nektarem a pak už zase létají nad zemí a patrolují, odkud by se ze země mohly začít líhnout samičky. Vzduch se teď na pár dnů oteplil, země je ale pořád studená a jak pozoruji, tak samičkám se zatím vylétat ven nechce.
Číst více
11.3.2025
od Hanka
Na jívách začaly rozkvétat kočičky. Zatím ale jen na vrcholu stromů, kam se s fotoaparátem nedostanu. Spodní větve, na kterých se mi daří fotografovat detaily hmyzích návštěvníků, rozkvetou později. I tak mohu v koruně jívy pozorovat, že už se ze zimního spánku probudily některé samičky čmeláků. U včelek samotářek se zjara jako první objevují odvážní samečkové, samičky většinou nechtějí riskovat možný návrat chladného počasí a raději si ještě nějaký týden navíc přispí.
Číst více
7.3.2025
od Hanka
Lysolajský nosorožec je zde postavený na upomínku toho, že po vytěžení zdejších pískoven tu byl prováděný archeologický průzkum a byla nalezená kostra srstnatého nosorožce (a taky mamuta).
A jak je to možné, že v téhle pískovně lidi dobývali říční štěrkopísky, když je ta lokalita v nadmořské výšce 300 m nad mořem (po vytěžení je dno pískovny jen 275 m n. m.), tak vysoko nad současnou Vltavou (175 m n. m.)? Protože tahle Lysolajská terasa vznikala velmi dávno, na rozhraní mezi obdobím třetihor a čtvrtohor.