Aktuality Seznam
16.4.2025
V přírodě už létají na květy drobné čmeláčí dělnice.
od Hanka
V těchto dnech je všude značné sucho, nektar ve květech zasychá. Přesto už jsou na květech občas vidět maličké čmeláčí dělnice, které se v hnízdečkách vylíhly teprve nedávno. Je to druh čmelák rokytový (Bombus hypnorum), fotografovala jsem, jak sbírá nektar a pyl na kvítcích angreštu.
S postupujícím jarem také častěji létají na květy samičky včel samotářek.
6.4.2025
Pramen Světlička v oboře Hvězda zásobuje chladnou vodou dva rybníčky.
od Hanka
Uvnitř obory Hvězda v Praze 6 je v dolní části rybníček Ve Hvězdě a dál za oborní zdí je rybníček Terezka. Voda je tu neobyčejně čistá, průhledná hodně do hloubky, a taky nezvykle studená. Na zastíněném rybníčku Ve Hvězdě byl neroztátý led ještě před pár týdny.
V těchto dnech rybníčky překypují životem, sešlo se zde mnoho velkých žab a žabáků různých druhů a mnoho drobných mladých žabiček. Průhledná voda umožňuje dobré fotografování.
4.4.2025
V krajině rozkvetly zplanělé slivoně.
od Hanka
Přírodu nyní zdobí bíle kvetoucí keře různých typů zplanělých slivoní. Dělnice včel medonosných na nich sbírají pyl i nektar. Vzácně lze na jejich květech zahlédnout samečky pískorypek. Ti samečkové se vždy jen rychle nasytí nektarem a pak už zase létají nad zemí a patrolují, odkud by se ze země mohly začít líhnout samičky. Vzduch se teď na pár dnů oteplil, země je ale pořád studená a jak pozoruji, tak samičkám se zatím vylétat ven nechce.
Číst více
11.3.2025
Na jívách začaly rozkvétat jehnědy (kočičky)
od Hanka
Na jívách začaly rozkvétat kočičky. Zatím ale jen na vrcholu stromů, kam se s fotoaparátem nedostanu. Spodní větve, na kterých se mi daří fotografovat detaily hmyzích návštěvníků, rozkvetou později. I tak mohu v koruně jívy pozorovat, že už se ze zimního spánku probudily některé samičky čmeláků. U včelek samotářek se zjara jako první objevují odvážní samečkové, samičky většinou nechtějí riskovat možný návrat chladného počasí a raději si ještě nějaký týden navíc přispí.
Číst více
7.3.2025
Lysolajský nosorožec
od Hanka
Lysolajský nosorožec je zde postavený na upomínku toho, že po vytěžení zdejších pískoven tu byl prováděný archeologický průzkum a byla nalezená kostra srstnatého nosorožce (a taky mamuta).
A jak je to možné, že v téhle pískovně lidi dobývali říční štěrkopísky, když je ta lokalita v nadmořské výšce 300 m nad mořem (po vytěžení je dno pískovny jen 275 m n. m.), tak vysoko nad současnou Vltavou (175 m n. m.)? Protože tahle Lysolajská terasa vznikala velmi dávno, na rozhraní mezi obdobím třetihor a čtvrtohor.
13.2.2025
Včera napadl sníh i v Praze.
od Hanka
Je to moc dobře, že letos máme chladný únor. V minulém roce bylo v únoru neobvykle teplo. Mnoho jedinců hmyzu se tehdy probudilo ze zimního spánku mnohem dřív než by bylo potřeba. A tyhle předčasně probuzené jarní druhy hmyzu si pak nemohly v přírodě najít potravu, stromy totiž řídí termíny svého rozkvětu alespoň částečně podle délky dne, teplý únor časově ovlivnil kvetení původních českých dřevin v menší míře. A co bylo ještě horší, mrazy přišly následně v dubnu. Mnoho hmyzu kvůli tomu zahynulo. To mělo vliv také na hmyzožravé ptáky, ti potom měli nouzi s krmením pro svoje mláďata.
Číst více
28.1.2025
Čím se živí ptáčci v zimě?
od Hanka
Samozřejmě každý jednotlivý druh vyhledává pro sebe něco jiného. Mnozí ptáčci nutně potřebují mít k dispozici semena trav a polních plevelů. Jenže v současné zemědělské krajině jim chybí místa, kde by mohli vhodnou potravu nacházet. A co hůř, i když to někde vypadá, že plevely na poli zůstaly, tak obvykle je taková plocha postříkaná jedovatými pesticidy. Proto ptáci mizí a stávají se víc a víc vzácnými.
Lidi by se měli naučit na ptáčky myslet a nechávat pro ně neposečené a chemicky neošetřené plochy.
Všechny ptáčky v tomto článku vyfotografoval Martin Růžek.
29.12.2024
Mrznoucí mlha vytváří na stromech ledové krystaly.
od Hanka
V posledních dnech je v Čechách inverzní počasí. Ve vyšších nadmořských výškách mají teplo a slunečné dny. U nás v Praze je mlha a zima. Pražské kopce jsou teď většinou právě uprostřed hustého mraku, jen někdy odpoledne se na chvíli ukáže sluníčko.
I v době mrazů jsou mezi stromy slyšet hlasy ptáčků. Některé z nich se mi povedlo i vyfotografovat.
21.12.2024
Jaké druhy jehličnanů si lidé nejčastěji zdobí jako vánoční stromečky?
od Hanka
V dobách mého dětství si lidé doma zdobívali především smrky. Tenkrát se daly koupit mladé smrčky dost levně. Lesníci je získávali při průklestech mladých smrkových porostů. Prostě kde rostly smrčky blízko sebe nebo hustě u sebe, tam pracovníci některý stromek vyřízli a následně prodali na vánočních trzích. Nevýhodou bývalo, že takové vyřazené smrčky neměli pravidelnou korunu - to ale dětem samozřejmě nevadilo.
I nyní bývají pro výzdobu měst na náměstích vybírané především vzrostlé smrky.
27.11.2024
Pozor na invazní starček úzkolistý na plochách přírodních rezervací a přírodních památek.
od Hanka
Starček úzkolistý (Senecio inaequidens) pochází z jižní Afriky. Tam mají léto v době, když u nás máme zimu - a naopak. Zdá se, že si starček úzkolistý u nás zachoval tendenci dodržet termíny kvetení stejně jako v Jihoafrické republice, časově se evropským podmínkám nepřizpůsobil. Nejbohatší kvetení má v listopadu. Právě v listopadu je nezaměnitelný za jiné druhy rostlin a bylo by vhodné ho na plochách přírodně hodnotných území vytrhávat.
Číst více