od Hanka
čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae
Pískorypka modrolesklá (Andrena agilissima) je velká 13 až 15 mm, nápadná tmavou barvou, s bílými chloupky, a na slunci i modrým leskem na tmavých křídlech.
V Praze jí lze potkat spíš vzácně, od dubna do července, zejména na suchých výslunných stráních. Dospělci se zjara po vylíhnutí krmí na květech mnoha druhů rostlin, ale pro svoje larvičky připravuje pylonektarové těsto pouze z květů brukvovitých rostlin.
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Pačmelák panenský (Bombus vestalis) je hnízdní parazit u druhu čmelák zemní. Matka pačmeláků po přezimování neumí sama založit svoje hnízdečko. Musí proniknout do hnízda svého hostitelského druhu, a to až v době, kdy je v hnízdečku dostatek dělnic. Pačmeláci svoje dělnice nemají. K proniknutí do hnízdečka hostitelského druhu pomáhá pačmeláčici podobný pach, ostatně jsou to blízcí příbuzní.
Na horním obrázku je samička po přezimování. Pro pačmeláky je charakteristická krátká hlava.
od Hanka
čeleď: Kutilkovití - Sphecidae
Kutilka asijská (Sceliphron curvatum) pochází ze Střední Asie a z Indie, v Čechách pozorována od 90tých let předchozího století, nyní začíná být velmi hojným druhem. Často žije ve městech a hnízdečka si staví na skrytých místech v domech.
Hnízdečka pro svoje larvy si zhotovuje z bláta. Na dalším obrázku je zachycená těsně před odletem se svojí blátivou kuličkou v kusadlech. Jako potravu pro larvy nanosí do hnízdečka ochromené pavouky.
od Hanka
čeleď: Kutilkovití - Sphecidae
Kutilka obecná (Sphex funerarius) je nápadný druh, až 22 mm dlouhý. V přírodě lze vidět dospělce od června do září. Samičky si vyhrabávají v písčité zemi šikmou chodbu s odbočkami se dvěma až čtyřmi plodovými komůrkami. Pro svůj plod samička vytváří zásoby - ochromené cvrčky a kobylky, obvykle 2 až 3 kusy kořisti. Často hnízdí hromadně a vytváří početné hnízdní agregace.
Dospělci získávají energii ze sladkého nektaru na květech.
od Hanka
čeleď: Lumkovití - Ichneumonidae
Lumci (Ichneumonidae) jsou čeledí, od které se v Evropě vyskytuje několik tisíc druhů, mnohdy navzájem těžko rozlišitelných. Důležitým rozlišovacím znakem je (mimo jiné) tvar žilek v předních křídlech.
Obvykle vynikají dlouhými tykadly, ta jsou zpravidla víc než šestnáctičlenná. Samičky některých druhů mají dlouhé kladélko. Zajímavostí je zvláštní připojení zadečku k hrudi.
Většinou to jsou paraziti larev a kukel hmyzu.
Dospělci často sají nektar na květech miříkovitých rostlin.
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Nomada červená (Nomada fabriciana) je hnízdní parazit u pískorypek, zejména u druhu pískorypka dvoubarvá(Andrena bicolor). Shoduje se s hostitelským druhem v tom, že má 2 generace do roka.
Je to hojný druh. Velikost 7 až 10 mm.
od Hanka
čeleď: Lumkovití - Ichneumonidae
podčeleď: Ichneumoninae, tribus Ichneumonini (Joppini)
Lumek Pancerův (Ctenichneumon panzeri) je v Praze poměrně hojný druh. Jako mnoho jeho příbuzných, i on se vyvíjí v housenkách různých druhů můr (Noctuidae). Nejoblíbenějším hostitelským druhem jsou můry osenice. Jsou to např. osenice polní (Agrotis segetum) a osenice vykříčníková (Agrotis exclamationis). Můry osenice velmi škodí tím, že okusují kořeny a kořenové krčky mnoha druhů rostlin, to způsobuje na polích velké hospodářské ztráty. Proto je lumek Pancerův velmi užitečný tím, že omezuje počty vylíhlých dospělých osenic.
od Hanka
čeleď: Lumkovití - Ichneumonidae
podčeleď: Ichneumoninae, tribus Ichneumonini (Joppini)
Lumek ozbrojený (Amblyteles armatorius) - proč ozbrojený, když nemá žihadlo? Protože svojí vosí barvou napodobuje druhy, které žihadlo mají. (Podobně zbarvených druhů lumků je větší počet.)
V Praze je to hojný druh, nápadný svojí barvou i velikostí, tělo (bez tykadel) má dlouhé 12 - 18 mm.
Dospělci se v létě a na podzim krmí na květech, hlavně na miříkovitých rostlinách. Dospělci přezimují. Samičky jsou velmi odolné vůči chladnu, už koncem zimy a zjara samička vyhledává housenky větších druhů motýlů, přednostně můr. Do housenek kladou vajíčka. Vyhledávaným hostitelským druhem je osenice polní (Agrotis segetum).
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Čmelák lesní (Bombus sylvarum) se ve skutečnosti souvislým lesním porostům vyhýbá. Má rád teplá výslunná stanoviště. Bývá na stepních lokalitách pražských přírodních památek. Hnízdečka si buduje v opuštěných myších hnízdech pod zemí, ale někdy také na povrchu pod travními drny.
Má rád hluchavkovité rostliny. Na horních fotografiích je čmeláčí matka po přezimování, jak se živí na květech hluchavky nachové.
od Hanka
čeleď: Bodruškovití - Cephidae
Bodruška obilná (Cephus pygmeus) je nevýznamný škůdce pšenice, případně i žita a ječmene. Její larvy se mohou vyvíjet i v mohutnějších stéblech různých trav. Dospělci se líhnou z kukel na bázi stébel z předchozího roku ve druhé polovině května a nejprve se živí na květech, zejména mají rády žlutě kvetoucí rostliny.
Velmi podobným druhem je bodruška travní (Cephus spinipes).