Atlas Seznam
Zlatěnka zlatoštítá Chrysis scutellaris
od Hanka
čeleď: Zlatěnkovití - Chrysididae
Zlatěnka zlatoštítá (Chrysis scutellaris) je velká jen 6 až 9 mm. Dospělci létají v přírodě od června do srpna. V ČR žije jen na nejteplejších stepních lokalitách.
Larvy se pravděpodobně vyvíjejí jako ektoparazitoidi samotářských včel z čeledi čalounicovitých. Dospělci získávají energii sáním nektaru na květech.
Trubčík - popis rodu Astata sp.
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Trubčíci (Astata sp.) jsou dlouzí 8 až 13 mm. Hnízdečka pro svoje larvičky si budují v zemi, hnízda jsou mnohokomorová, s písčitými přepážkami mezi komůrkami. Vyhledávají písčitou půdu a lokality s teplým mikroklimatem.
Jako potravu pro larvy loví ploštice, zejména jejich nymfy. Svoje vajíčka kladou přímo na potravu.
Lumek Amblyjoppa fuscipennis Amblyjoppa fuscipennis
od Hanka
čeleď: Lumkovití - Ichneumonidae
podčeleď: Ichneumoninae, tribus Heresiarchini (Protichneumonini)
Lumek Amblyjoppa fuscipennis je v Praze hojnější a nápadně velký druh lumka.
Fotografovala jsem ho 11. 8. 2016 na louce za Přírodní památkou Baba.
Pohyboval se tam na různých miříkovitých rostlinách.
Tento druh lumka nemá přidělené české jméno, ale slovo tmavokřídlý je přesný překlad latinského slova fuscipennis.
Kutík dřevní Ectemnius dives
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Kutík dřevní (Ectemnius dives) je jako dospělec v přírodě k vidění od května do září. Hnízdečka pro larvy si buduje v tlejícím dřevě. Při hloubení hnízdních komůrek využívá kusadla. Jako potravu pro svoje larvy loví různé dvoukřídlé, hlavně pestřenky a kuklice. Kořist ochromí žihadlem a pak v letu dopraví k hnízdečku. Dospělci získávájí energii sáním nektaru na květech, zejména na miříkovitých rostlinách.
Nápadně velké oči a kusadla ukazují na dobře vybaveného dravce. Velikost kolísá od 7 až do 11 mm délky.
V ČR je to hojný druh.
Lumek Nippocryptus sp. Nippocryptus sp.
od Hanka
čeleď: Lumkovití - Ichneumonidae
podčeleď: Cryptinae
Lumek Nippocryptus, se kterým jsem se setkala v květnu 2021, byl velmi štíhlý a dlouhý zhruba 1 cm. Zaujal mojí pozornost málo obvyklým vzorem, takové šrafování je fotograficky zajímavé.
Na všech zdejších obrázcích je sameček. Pravděpodobně je to druh Nippocryptus vittatorius.
O tomto rodů lumků se zatím dá dohledat jen málo informací.
Samečkové z čeledi Cryptinae mají charakteristický tvar zadečku, který je v místě připojení na hruď tenký, ale dál se rozšiřuje. Zadeček je nejširší v zadní třetině.
Tenthredo notha - pilatka jetelová Tenthredo notha
od Hanka
čeleď: Pilatkovití - Tenthredinidae, podčeleď Tenthredininae - pilatky
Pilatka jetelová (Tenhredo notha) je dlouhá 8 až 11 mm. Dospělci létají v přírodě od května do září, rádi se živí nektarem z květů miříkovitých rostlin. Na území ČR je to velmi rozšířený a hojný druh.
Larvy mají jako svou nejoblíbenější potravu listy (i lodyhy) jetele lučního, ale mohou se vyvíjet i na jiných druzích jetelů nebo i na hrachoru lučním. S larvami se lze v přírodě setkat v září a v říjnu.
Fotografie této pilatky je z 7. 8. 2016, na louce za Přírodní památkou Baba.
Srpuška Gasteruption assectator agg.
od Hanka
čeleď: Srpuškovití - Gasteruptiidae
Srpuška Gasteruption assectator je hnízdní parazit samotářských včel, zejména včel maskonosek (Hylaeus) z čeledi hedvábnicovití (Colletidae).
V současnosti se ukázalo, že původně hodnocený jako jeden druh je ve skutečnosti skupina podobných druhů. Vzhledově stejné samičky odlišných druhů se liší různou hnízdní strategií.
Hrabalka červenonohá Episyron rufipes
od Hanka
čeleď: Hrabalkovití - Pompilidae
Hrabalka červenonohá (Episyron rufipes) má ráda stepi a lesostepi, pískovny i říční náplavy. Hnízdečka si vyhrabává v písčitém podkladu.
Dospělci získávají energii sáním na květech miříkovitých rostlin.
Pro larvy musí opatřovat speciální potravu, a to výhradně jen pavouky křižáky, samička je napadá přímo v jejich kruhových sítích. Když se křižák pokusí uniknout po vodícím vlákně na zem, hrabalka ho bleskově následuje a ochromí žihadlem.
Pískorypka obecná (žlutonohá) Andrena flavipes
od Hanka
čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae
Pískorypka obecná (Andrena flavipes) je dlouhá 9 až 13 mm. Na teplých místech je to velmi hojný druh. Má 2 generace do roka. Jedinci jarní generace bývají trochu větší než samečkové a samičky z letní generace. Krátce po vylíhnutí mají hlavu a hruď se světle žlutohnědými chloupky, starší jedinci mají chloupky olámané a vypadají dost černí.
První generace se objevuje už na konci března, často je na květech ovocných stromů. Druhá generace má letovou periodu od června do září.
Hnízdečka si vyhrabává v zemi, v houbce 16 až 23 cm pod povrchem.
Ruděnka běloretá Sphecodes albilabris
od Hanka
čeleď: Ploskočelkovití - Halictidae
Ruděnka běloretá (Sphecodes albilabris) je náš největší druh ruděnky, je dlouhá 11 až 15 mm.
Je hnízdní parazit u druhu hedvábnice jarní. Samička zjara hledá hnízdiště svého hostitelského druhu pátravým letem nízko nad zemí. Potom aktivně proniká do hnízdečka hostitele, po otevření plodové komůrky odstraní původní vajíčko nebo larvu a na pylonektarové zásoby vyklade svoje vajíčko. Potom komůrku uzavře.