Rostliny Seznam
Prvosenka bezlodyžná Primula vulgaris
od Hanka
čeleď: Prvosenkovité - Primulaceae
Prvosenka bezlodyžná pochází jižní a západní Evropy. U nás je často pěstovaná, a kolem zahrad snadno zplaňuje.
Květy mají trubkovitý kalich dlouhý až 15 mm, a květní koruna je ještě delší. Včely medonosné do hloubky těchto květů nedosáhnou, podobně si květů prvosenky bezlodyžné nevšímají ani některé druhy čmeláků. Pouze čmelák zahradní (Bombus hortorum), druh s nejdelším sosákem mezi našimi čmeláky, má květy prvosenky bezlodyžné jako oblíbenou rostlinu.
Překvapením pro mne byla drobná pískorypka dvoubarvá (Andrena bicolor), která na těchto květech úspěšně pracovala.
Vrba jíva Salix caprea
od Hanka
čeleď: Vrbovité - Salicaceae
Vrba jíva je velmi důležitá včelařská dřevina. Má pro hmyz kvalitní nektar a pyl. Pro včely medonosné je jíva základem zdraví. Včelích nemocí je mnoho, na leckteré z nich jíva nepomůže, ale aspoň v případě choroby Nosema apis a Nosema ceranae je prokázán příznivý vliv dostatku potravy vrbového pylu na odolnost včel.
Jíva často vykvete velmi brzy zjara, kdy čmeláci a včely samotářky se ještě neprobudili ze zimního spánku. Letos (2017) se na jívě vydatně krmí i čmeláci. Čmeláci jsou biologicky vzato blízce příbuzní se včelami medonosnými, mají i podobné nemoci, takže kvetoucí vrby pomáhají i čmelákům.
Jasmín nahokvětý (zimní) Jasminum nudiflorum
od Hanka
čeleď: Olivovníkovité - Oleaceae
Jasmín nahokvětý (zimní) pochází z Tibetu. V současnosti začíná být v Čechách často pěstovaný. Kvete totiž hned po skončení zimy, případně během zimy.
V přírodě je to nízký poléhavý keřík, který se samovolně velmi rozrůstá doširoka, protože jeho větvičky snadno zakořeňují.
V jižní Evropě také zplaňuje a šíří se kolem zahrad i do okolní přírody.
Kalina vonná Viburnum farreri
od Hanka
čeleď: Pižmovkovité - Adoxaceae (dříve zimolezovité - Caprifoliaceae)
Kalina vonná pochází z horských lesů v Číně. Nyní je to u nás moderní často pěstovaný keř. Při teplých zimách dokáže kvést už od prosince, normálně rozkvétá na začátku března. Kvetoucí keře zaujmou pozornost svojí vůní, to je tak brzy zjara neobvyklé.
Původní druh má růžová poupata, a teméř bílé květy. Zahradníci ale vyšlechtili i růžově kvetoucí kultivary, nebo naopak rostliny s květy zcela bílými. Zejména jsou oblíbené typy, které vznikly zkřížením druhů Viburnum farreri x Viburnum grandiflorum, ty jsou označované jako druh kalina bodnanská.
Dřín jarní (obecný) Cornus mas
od Hanka
čeleď: Dřínovité - Cornaceae
Dřín jarní je keř, který rozkvétá už v březnu. Občas lze na jeho květech vidět včely medonosné, jak tu sbírají pyl. Květní nektar pravděpodobně dřín jarní netvoří. Včelám medonosným to nevadí, mají zásoby sladkého medu v úlech z předchozího roku, a čerstvý pyl je pro ně vítaným zpestřením potravy. Pokud ale nablízku rozkvetou jívy, tak včely začnou dávat přednost jívám nebo jiným časně kvetoucím vrbám, a na květy dřínů budou létat minimálně.
Sněženka podsněžník Galanthus nivalis
od Hanka
čeleď: Amarylkovité - Amarylidaceae
Sněženka podsněžník je v Praze v zahradách často pěstovaná, a snadno se šíří i do okolí. Ve volné přírodě bývá k vidění v listnatých lesích v blízkosti hřbitovů nebo na plochách bývalých zahrádek.
Začíná rašit ze země už v předjaří, obvykle v době, kdy je ještě nad ní sníh. Je to u nás první kvetoucí bylinka (pokud hodnotím pouze původní české druhy rostlin), a upoutává pozornost. Aby jí v přírodě neokousávala zvířata, chrání se mírnou jedovatostí.
Tolice vojtěška Medicago sativa
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Tolice vojtěška je vytrvalá bylina s mohutně vyvinutým kořenovým systémem. Původní je pravděpodoně v Asii, ale její pěstování se rozšířilo do Evropy už v dobách před naším letopočtem. V Evropě se křížila se zdejší tolicí srpovitou (Medicago falcata).
Je mimořádně odolná vůči suchu. Má v květech dostatek nektaru pro hmyz i v době, kdy jiným druhům rostlin květy zasychaly, jako tomu bylo např. v horkém létě 2015. Pokud nastane v létě extrémní sucho, je důležité nechávat vojtěšku kvést a její porosty nechat neposečené, aby čmeláci a včely samotářky i další hmyz neumírali hladem.
V tomto článku jsou všechny fotografie z louky pod ulicí Na Špitálce v Praze 6.
Jerlín japonský Sophora japonica
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Jerlín japonský je v pražských parcích často pěstovaný strom. Je vynikající tím, že na rozdíl od našich domácích druhů dřevin snáší solení silnic. Proto se dobře hodí na frekventovaná místa, třeba blízko tramvajových zastávek.
Pochází z dálného východu Asie. Je to teplomilný druh, zvyklý na dlouhou vegetační dobu. Proto v Praze semena jerlínů nedozrávají, samovolně se tedy nerozšiřuje.
Jalovec čínský Juniperus chinensis
od Hanka
čeleď: Cypřišovité - Cupressaceae
Jalovec čínský může růst jako strom nebo keř. V zahradách se pěstuje velké množství jeho okrasných forem. Mnoho kultivarů vzniká křížením s druhem jalovec chvojka (Juniperus sabina), takové rostliny se prodávají pod jménem Juniperus Pfitzeriana nebo jako jalovec prostřední - Juniperus x media.
Důležité je vědět, že právě na těchto jalovcích, na jejich větvích, přezimuje choroba REZ HRUŠŇOVÁ.
Tato rez napadá jalovec čínský, jalovec chvojku a jejich křížence a z nich vytvořené kultivary.
Jalovec obecný Juniperus communis
od Hanka
čeleď: Cypřišovité - Cupressaceae
Jalovec obecný je výrazně světlomilná dřevina. Náš domácí druh, umí se přizpůsobit různému geologickému podloží, snese vysýchavé půdy právě tak dobře jako nadbytek mokra, nevadí mu ani kruté zimy ani horká léta.
V pražských zahradách je to často pěstovaná okrasná dřevina. JALOVEC OBECNÝ JE ODOLNÝ VŮČI CHOROBÁM.
Přirozeně roste na krajích Prahy obvykle na skalách a na svazích s mělkou půdou, kde nemá konkurenci jiných dřevin.