Příroda se neustále proměňuje. To je spolu s oteplováním klimatu čím dál víc nápadné. Myslím si ale, že příroda se měnila vždy během své dlouhé historie, i když třeba ne tak rychle. Prostě život musí vždy přinášet změny, bez toho by to život nebyl.
Letos v zimě mne na břehu Vltavy překvapily husice nilské. Sameček a samička tu byli pořád blízko sebe.
Doslechla jsem se, že první doložené hnízdění husic nilských proběhlo v ČR v roce 2008. A že v loňském roce už u nás bylo podle odhadu 40 až 50 hnízdících párů. Ukazuje se, že tomuto africkému druhu nijak nevadí evropská zima.
Na břehu Vltavy
19.2.2023 od Hanka
A dokonce se nyní husice nilské šíří po Evropě takovým tempem, že jsou zde prohlášené za nepůvodní a invazní druh zvířete. Nyní je zakázán jejich dovoz, prodej, chov a vypouštění do přírody. To ovšem husicím nevadí, ony žádné seznamy nečtou a jsou už schopné se šířit samy bez lidské pomoci.
Husice nilské mají nápadně růžové nohy.
Husice nilské jsou větší než naše divoké kachy.
Husice jsou odvážní ptáci. Když lidi tu začali házet kachnám kousky rohlíků, tak husice byly první na řadě. Nenechaly se předběhnout žádnými jinými ptáky.
V posledních letech bývá u Vltavy často k vidění i nutrie říční. Ta je u nás také na seznamu invazních druhů. Pro lidi je ale pozorování nutrií zajímavým zpestřením života ve městě. Lidi jim často házejí do vody mrkev a podobné dobroty.
Mezi našimi divokými kachnami bývá v Praze občas v zimě k vidění hvízdák eurasijský. Na fotografiích je sameček. Hvízdáci hnízdí v severní Evropě a v Asii. Na zimu odlétají na jih. A jak je vidět, někteří samečkové se nenamáhají s odletem na daleký jih, ale využívají nezamrzající Vltavu v Praze.
Na další fotografii stojí za pozornost nejenom hvízdák, ale také kačer s hnědou hlavou. Divoké kachny jsou totiž schopné se křížit s jinými kachnami v domácích chovech. Díky tomu vídáme zejména v Praze divoké kachny v nejrůznějších barevných kombinacích.
A samozřejmě jsou všude hojní rackové.
V posledním desetiletí se v Praze hodně namnožily volavky. Jsou to naši domácí evropští ptáci. Ale protože se živí rybami, tak je rybáři nemají rádi. V minulosti je rybáři kolem chovných rybníků stříleli, proto v minulosti bylo vzácností, aby člověk uviděl volavku. V současnosti vytvářejí volavky popelavé početné hnízdní kolonie na mnoha místech v Praze i okolí.
Volavky bývaly za starých časů stěhovavé, protože se potravně specializovaly na vodní havěť. V posledních cca 50-60 letech zůstávají přes zimu a začaly ve velkém lovit myši na polích.
Volavka popelavá, dvojice u hnízda.
A taky se k nám do Prahy navracejí bobři. Zdá se, že jeden z nich si začal budovat svůj hrad i v dohledu z mostu mezi Stromovkou v Praze 7 a cestou k ZOO. Kupodivu mu nevadí ani to, že v těchto místech má Vltava velmi silný proud vody.
Otisky bobřích zubů lze vidět kolem Vltavy už docela často.
Jedna věc tu ale zůstává po staletí stejná. A to je, že z vltavského břehu z území Prahy 6 nevede na druhou stranu žádný most. Dopravu lidí tady zajišťují převozníci s malými loďkami.
Nejnovější aktuality
