Rostliny Seznam
Violka trojbarevná skalní Viola saxatilis
od Hanka
čeleď: Violkovité - Violaceae
Violka trojbarevná skalní je v dubnu nápadnou ozdobou skal (skalních štěrbin a sutí a na mělkých půdách) v Divoké Šárce, má květy vysoké až 25 mm. Kvete i v pozdějších měsících, ale během vegetace se velikost jejích květů spíš zmenšuje a mezi jinými druhy rostlin pak už bývá přehlížená.
Je to rostlina krátce vytrvalá. Obvykle vidíme hustý trs lodyh s květy.
Jilm habrolistý (polní) Ulmus minor (carpinifolia, campestris)
od Hanka
čeleď: Jilmovité - Ulmaceae
Jilm habrolistý začíná být v české přírodě vzácný. V ČR rostou 2 ekotypy, které mají výrazně odlišné nároky na vláhu.
Lužní ekotyp vyžaduje vysokou hladinu spodní vody a snáší dobře záplavy.
Lesostepní ekotyp vydrží v podmínkách nedostatku vláhy a snese vysýchající mělké půdy.
Zjara vytváří jilmy semena dřív než jim začnou rašit listy. Spolu s vrbou jívou jsou (koncem dubna, začátkem května) prvními dřevinami, které mají zralá semena. Ta rychle obsazují zatím nezarostlé plošky země a rychle klíčí.
Mochna písečná Potentilla arenaria (incana)
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae
Mochna písečná je v časném jaru ozdobou mnoha pražských skal a stepních svahů. Je to vytrvalá bylina polštářovitého růstu.
Snadno se kříží s jinými druhy mochen. Hybridi první generace sice bývají většinou sterilní, ale částečně vznikají plodné rostliny a ty dávají vznikat novým hybridogenním druhům.
Nektar a pyl sbírá v jejích květech hodně druhů hmyzu. Pískorypka mochnová je svou existencí dokonce na ní závislá, zásobuje svoje larvičky obvykle jen pylem a nektarem z mochny písečné a z mochny jarní.
Střemcha obecná Prunus padus
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae (dříve mandloňovité - Amygdalaceae)
Střemcha obecná je strom až 20 m vysoký. Je to u nás v ČR původní evropský druh.Vyžaduje dostatek vláhy a půdy bohaté na živiny.
V Praze je k vidění zejména kolem Rokytky.
Má velmi jedovatá semena (dužnina není jedovatá, je ale nechutná).
Ve starší literatuře má latinské jméno Padus avium.
Tařice skalní Aurinia saxatilis (dříve Alyssum saxatile)
od Hanka
čeleď: Brukvovité - Brassicaceae
Tařice skalní je každé jaro ozdobou mnoha pražských skal. Roste pouze na dobře osvětlených místech, převážně na jižních stěnách. Tařice je vytrvalá, dlouhověká bylina s mohutným, dřevnatým a vícehlavým kořenem. Svoje kořeny zapouští hluboko do skalních puklin. Umí se přizpůsobit různým typům skalního podkladu, roste právě tak dobře na vápencích jako na silikátových horninách.
Je schopná vydržet extrémní kolísání teploty a vlhkosti na skalách, a to v létě i v zimě.
Hrachor jarní (lecha) Lathyrus vernus
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Hrachor jarní kvete brzy zjara, zejména v listnatých lesích. Dává přednost půdám s dostatkem humusu. Je to hojný druh na plochách, kde trvale po mnoho staletí byl vždy jen les. Pražské lesy jsou ale často vysázené v posledních desetiletích na místech bývalých pastvin nebo drobných políček, tam se semena hrachoru jarního neměla odkud dostat, proto je na území Prahy vzácný.
Charakteristickým rysem tohoto druhu hrachoru jsou listy bez úponků.
Včely medonosné si ho asi nevšímají. Je ale oblíbenou rostlinou čmeláka rolního a pelonosky hluchavkové.
Trýzel škardolistý Erysimum crepidifolium
od Hanka
čeleď: Brukvovité - Brassicaceae
Trýzel škardolistý je charakteristická rostlina výslunných skal a skalních stepí v Dolním Povltaví. Je dvouletá až krátce vytrvalá. Začíná kvést ve druhé polovině dubna. Nektar pro hmyz má v květech uložený hluboko. Když je příznivé, mírně vlhčí počasí, hmyz dává přednost návštěvám květů takových druhů rostlin, kde dosáhne na nektar snadněji, a trýzel škardolistý opomíjí. Pokud ale nastane sucho a jiné byliny zasychají, trýzel škardolistý má stále v květech nektaru dostatek a včely samotářky ho začnou hromadně vyhledávat. Ovšem pouze druhy s dlouhým sosákem. Ti s kratším sosákem, jako je např. včela medonosná, dovnitř do květu trýzele škardolistého pro nektar nedosáhnou.
Česnek podivný Allium paradoxum
od Hanka
čeleď: Amarylkovité - Amaryllidaceae (dříve česnekovité - Alliaceae)
Česnek podivný pochází ze střední Asie (z Kavkazu), a v Praze se v poslední době vydatně a nebezpečně šíří, zejména jako podrost ve světlých lesích. Dokáže růst na půdách různého charakteru, na suchu i ve vlhku.
Raší velmi časně na jaře, dokud stromy nad ním nemají listy a nestíní, potom během května zasychá a už není vidět.
Jilm vaz Ulmus laevis
od Hanka
čeleď: Jilmovité - Ulmaceae
Jilm vaz je strom velkých rozměrů. Je typickým stromem lužních lesů, roste v místech s vysoko položenou hladinou spodní vody a snáší i krátkodobé záplavy, dokáže se ale vyrovnat i s letním suchem.
V Praze bývá kolem Vltavy, kolem starých zasypaných vltavských ramen, řada mohutných jedinců roste ve Stromovce.
Jeho plody rostou a zrají brzy na jaře, ještě před rašením listů.
Na horní fotografii jsou dorůstající plody.
Řeřišničník písečný Cardaminopsis arenosa
od Hanka
čeleď: Brukvovité - Brassicaceae
Řeřišničník písečný je zajímavá rostlinka chladných částí skal nad Vltavou a jejích přítoků.
Variabilní druh, v Praze roste typ řeřišník písečný pravý. Je velmi přizpůsobivý, co se týká chemismu substrátu.
Hmyz jeho květy často vyhledává.
Květy jsou obvykle bílé, často jsou také nafialovělé.