Aktuality Seznam
12.8.2016
Záhada přírodní rezervace Divoká Šárka.
od Hanka
7. 8. 2016 mne krásné počasí vylákalo do Divoké Šárky. Myslela jsem si, že tady v členitém terénu a na rozsáhlých loukách najdu zajímavé druhy blanokřídlých. Ale je to ZÁHADA, NENÍ TU NA KVĚTECH SKORO NIC. Tedy přesněji, jsou tu dělnice včel medonosných, ty ale dokážou létat i 5 až 10 km daleko, když je to nutné. Pak tu jsou dvoukřídlí, včetně těch, co lidem sajou krev. Občas sršeň, vyjímečně ojedinělý čmelák, pár drobných motýlků, a jinak nic. Vidět během celodenního výletu tak málo jedinců hmyzu je neobvyklé, to snad i v zatravněných pásech tramvajových kolejí je biodiverzita bohatší.
Jaká péče o travnaté plochy tu v minulosti byla, že nyní je zde na květech tak málo života? Kolik litrů chemických postřiků (zemědělských pesticidů) se taky v lesích přírodní rezervace v předchozích letech (měsících) použilo?
Nebo udělali při aplikaci pesticidů něco špatně zemědělci na sousedních polích? Nebo je problém s údržbou ploch na letišti? Nebo tu byly všechny louky posečené na 100% najednou, hmyz tu neměl květy s potravou, proto odletěl hledat stravu v sousedních polích, a tam ho zemědělci ošetřili insekticidem?
11.8.2016
Louka za přírodní památkou Baba v srpnu.
od Hanka
Některých pohledů se včelaři děsí. Mladé včely, které se líhnou v úlech v červenci a v srpnu, se musí pořádně vykrmit květním pylem. Jejich posláním je úspěšně přezimovat a zjara vychovat novou generaci včelích dělnic. A teď už je pyl jen v květech rostlin na loukách.
Mladá čmeláčí matka je na tom taky tak. Aby dobře přezimovala, musí se pořádně krmit, musí mít před zimou v těle pěkně veliké tukové tělísko, zásobu na zlé časy.
31.7.2016
Louka na skalním ostrohu za přírodní památkou Baba
od Hanka
Tahle louka vyniká množstvím hmyzu. Je přírodovědně daleko bohatší a zajímavější než sousední skalnatý svah přírodní památky Baba, a přitom se na tu louku žádná ochrana nevztahuje. Není sečena mozaikově, jak by tady bylo potřeba, stroje tu vždy zničí všechny květy rostlin najednou. Letos je oproti dřívějšku zlepšení alespoň v tom, že tahle louka byla posečená už 2x včas, dokud kvetly stromy a hmyz měl k dispozici nektar z květů na stromech. Teď už louka opět začíná kvést. (A snad tu nedojde k dalšímu vysečení 100% plochy, slétává se sem hmyz z okruhu několika km, v nejbližším okolí jiné květy pro hmyz nejsou.)
Tady by člověk mohl fotografovat mnoho dnů po sobě, a stále by objevoval nové a nové druhy, které ještě nemá vyfotografované.
22.7.2016
Louka pod Špitálkou je letos sečená mozaikově, to je pro přírodu pokrok k lepšímu.
od Hanka
V minulém roce tu totiž v létě došlo ke stoprocentnímu vysečení. A stále je to znát. Zatímco v předchozích letech tu na porostech vojtěšky bzučelo mnoho hmyzu, letos se musí člověk chvilku dívat a hledat, než něco objeví.
Ale ukazuje se, že všechno zlé může být i k něčemu dobré. Všimla jsem si, že na jiných loukách, kde je mnoho čmeláků, chybí drobné druhy hmyzích opylovatelů, mohutní čmeláci ty menší druhy z lokality vytlačí. Nyní je louka pod Špitálkou vzácná přítomností těch malých druhů. Nejdůležitější z nich je pilorožka vojtěšková, specialistka na opylování vojtěšky. Výrobci osiva by nám jí záviděli, bez přítomnosti několika druhů samotářských včel nejde osivo vojtěšky (ekonomicky hodnoceno) získat.
19.7.2016
Motýlí a čmeláčí louka nad usedlostí Šafránka
od Hanka
Kdysi tu prý kousek nad loukou vedla prastará zemská stezka z Prahy do Německa. Později (1720 až 1723) tam vznikla slavná poutní cesta do kláštera v Hájku. Plocha mezi loukou a poutní cestou je teď prakticky neprůchodná nebo jen těžko průchodná, zato louka je z přírodovědného hlediska vynikající.
10.7.2016
Pražská příroda je nenahraditelná.
od Hanka
V okolí měst žije mnoho druhů živáčků, kteří jinde v zemědělské krajině vyhynuli.
V zemědělství se teď většina plodin pěstuje v rozsáhlých monokulturách a metodou tzv. "pod trvalou insekticidní clonou". A tak před vyhynutím zachraňují mnoho druhů právě města. Je potřeba to vědět a vážit si toho. A taky neustále hledat a zamýšlet se, co přírodě pomáhá. Není to jednoduché, názory na ochranu přírody se v posledních desetiletích několikrát změnily, a ani teď nedokáže nikdo jednoznačně říct, co je dobré a co špatné.
23.6.2016
O krásné louce u Šáreckého potoka nad Kalinovým mlýnem podruhé.
od Hanka
Zdejší louka pořád překvapuje zajímavou přírodou. Jednotlivé kvítky kohoutku lučního ještě kvetou, a lákají mnoho hmyzu, většina už ale má zralé plody, ze kterých se sypou semena.
Číst více
17.6.2016
Moderní architekti milují dlažbu.
od Hanka
Venkovní dlažba, to je dobré řešení. Dešťová voda se v dlažbě vsakuje do podzemí, nezatěžuje kanalizaci jako vyasfaltované nebo zabetonované plochy. Je to řešení blízké přírodě, a příroda to umí využívat. Obsazuje všechny přístupné škvíry, usídluje se tam, prorůstá, nadzdvihává kostky. A my lidi těžko vymýšlíme, co s tím. Většinou se to řeší s pomocí herbicidů, ale ukazuje se, že hebicidy nejsou tak neškodné, jak nám donedávna výrobci pesticidů tvrdili. Je potřeba hledat jiná řešení. Praha 6 se o to na plochách, které má v péči, snaží.
Číst více
12.6.2016
Halda zeminy a sutí, to je čmeláčí ráj.
od Hanka
Z Prahy 6 máme prodloužené metro, a v Praze 5 mají nejen stanici metra, ale taky haldu vytěžené zeminy a dalších sutí. Svahy haldy jsou v některých místech velmi strmé, hrozí tu nebezpečí sesuvů hlíny, vstup na haldu je zakázán (dovolen jen souhlasem MČ Praha 5). Čmelákům zákaz nevadí, nikde jsem neviděla tolik jedinců druhu čmelák zemní jako právě tady.
Číst více
6.6.2016
Trnovník akát na konci velkého sídliště
od Hanka
Denně si u něj vyprázdní bříška snad 30 psů. Člověk nedokáže dojít ke kmenu tohoto akátu bez toho, že by nešlápnul do psí hromádky. Přesto nadšenci ekologové tomuhle stromu občas poškozují kůru - akáty prý přírodě škodí, že obohacují půdu dusíkem.
Horní fotografie je z 26. 5. 2016
Přitom je akát významná včelařská dřevina. Nejen pro včely, i pro čmeláky i další hmyz. V květnu se sečou louky a všechny travnaté plochy. To květnové sečení trávy je správné a důležité. Jenže když kvůli sečení nejsou květy v travnatých plochách, trnovník akát je ve druhé polovině května v Praze prakticky jediným zdrojem květního nektaru pro všechen hmyz.